Česká národní banka loni vykázala ztrátu 243,2 miliardy korun. O rok dříve měla banka zisk 46,5 miliardy korun. Důvodem ztráty je nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. Vyplývá to ze čtvrtečních údajů o bilanci ČNB. Centrální banka ovšem dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou. Tou je péče o cenovou stabilitu. Hospodářský výsledek je předběžný a nejsou v něm zahrnuty všechny dodatkové operace za rok 2017, uvedla banka.

ČNB měla ke konci loňského roku devizové rezervy za 3,151 bilionu korun, což bylo o 953,6 miliardy více než koncem prosince 2016. Za jejich růstem v posledních letech je především intervenční režim, kdy centrální banka od listopadu 2013 do loňského dubna vynaložila dva biliony korun za nákup eur. V eurech před zahájením intervencí činily devizové rezervy zhruba 35 miliard eur, nyní jsou na téměř 124 miliardách eur.

Korunu ČNB v rámci intervencí udržovala poblíž hranice 27 korun za euro. V současnosti se koruna obchoduje kolem 25,50 korun za euro.

ČNB sice může podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera dlouhodobě fungovat i se ztrátami a negativním vlastním kapitálem. "Ale o co déle bude muset splácet tyto ztráty ze svých budoucích zisků, o to déle nebude moci tyto zisky odvádět do státního rozpočtu. Ztráty centrální banky tak nejsou jen 'imaginární' a zcela jistě nejsou rozpočtově neutrální, jak ČNB často tvrdí," uvedl.

Podle ekonoma Michala Skořepy z České spořitelny bude trvat řadu let, než ČNB kurzovou ztrátu dokáže splatit. Do té doby budou české veřejné rozpočty ochuzeny právě o zisk, který by jinak centrální banka generovala. Skořepa ale zároveň uvádí, že na druhé straně je zase poměrně stabilní prostředí, které se ČNB i díky intervencím snaží udržet. "Mnohamiliardová ztráta ČNB je tak vlastně cenou za investici centrální banky do prosperity české ekonomiky," říká Skořepa. 

"Jsou to členové bankovní rady ČNB, kdo odpovídá za správnost rozhodnutí, že pro ekonomiku je přínosnější provést tuto investici, než neintervenovat, nechat inflaci a HDP kolísat podle libosti a ražebné (zisk) odevzdávat vládě, ať s ním hospodaří podle svého. Porovnat výhodnost obou možností exaktně je ovšem úkol hodný možná nositele Nobelovy ceny," dodává Skořepa.

Nicméně současný problém vysokých ztrát ČNB kvůli intervencím by podle Seidlera bylo možné částečně vyřešit aktivnější správou devizových rezerv.

K té přitom podle čtvrtečního vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka ČNB přistoupila. V rámci nové strategie rozdělila investování devizových rezerv na dvě části. Zhruba 45 procent devizových rezerv centrální banka investuje pouze do aktiv v eurech a americkém dolaru tak, aby byly vysoce likvidní, tedy rychle dostupné pro hladké fungování měnové politiky. Druhou část rezerv, tzv. investiční tranši, hodlá ČNB využívat pro dlouhodobější investování zaměřené na větší výnos. V této části rezerv by ČNB měla vedle eura a amerického dolaru investovat i do aktiv v kanadském dolaru, australském dolaru a švédské koruně.

Předloni ČNB zisk využila na ztráty z předchozích let, zbytek pak převedla do rezervního fondu. V něm tak loni mělo být zhruba 60 miliard korun.

ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank. Vykonává také dohled nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, institucemi elektronických peněz a devizový dohled.

Vývoj slada státního rozpočtu a výsledků ČNB
Zdroj dat: ČNB, Ministerstvo financí
Související