Vláda na svém pondělním jednání schválila plán finanční podpory drobných podnikatelů a živnostníků z méně rozvinutých venkovských oblastí republiky. Cílem programu, s nímž přišlo ministerstvo zemědělství, je udržet řemeslnou výrobu nebo malé obchody a hospody v odlehlých vesnicích. Ty čelí odlivu mladých lidí do větších měst, lidé v nich bývají chudší a firmy působící v takových obcích se potácejí na hraně přežití.

"Podporu chceme zaměřit právě na drobné, malé a střední podnikatele, kteří na vesnicích hrají naprosto klíčovou roli. Tvoří totiž základní infrastrukturu a obslužnost venkova," řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která patří státu, vybraným venkovským podnikatelům začne poskytovat zvýhodněné sedmileté úvěry do výše tří milionů korun s možným ročním odkladem splátek. Umožní jim také vyčerpat finanční příspěvek do výše 15 tisíc eur (390 tisíc korun).

K tomu stát prostřednictvím ČMZRB podnikatelům pomůže s placením úroků z úvěrů, které mají u klasických komerčních bank. Českomoravská záruční a rozvojová banka za ně zaplatí až čtyři procenta z jistiny jejich komerčního úvěru. V případě nemovitého majetku ovšem nesmí úvěr přesáhnout 10 milionů korun, u ostatního majetku pak pět milionů.

Peníze, které stát na finanční podporu venkovských živnostníků vydá, poskytnou ministerstva průmyslu, zemědělství a místního rozvoje ze svých rozpočtů, počítá se přitom také s finanční podporou ze strany jednotlivých krajů. Na peníze budou mít nárok podnikatelé z obcí, které se dlouhodobě potýkají s vysokou nezaměstnaností, lidé v nich mají nižší mzdy a významně v nich klesá počet obyvatel.

Úvěry mají postupně nahradit evropské dotace

Zatím není jasné, kolik peněz bude stát tímto způsobem mezi venkovské podnikatele celkem rozdělovat. Státní banka ČMRZB už podobný projekt s názvem Expanze rozjela začátkem letošního června a mezi venkovské podnikatele v něm má rozdělit celkem 8,8 miliardy korun z evropských fondů.

Program Expanze je určen malým a středním podnikům z odlehlých venkovských oblastí. Banka v něm poskytuje sedmileté úvěry bez úročení až do výše 45 milionů korun. Odklad splácení je přitom možné využívat až 3,5 roku a podnikatelé mohou ze státního úvěru splatit 45 procent nákladů na projekt, který byl pro takovou podporu vybrán.

Podle náměstka ministra průmyslu pro evropské dotace Tomáše Novotného bude podobných úvěrových programů, které bude stát platit z evropských peněz, postupně přibývat. "Po roce 2021 by mělo docházet k postupnému opouštění systému evropských dotací právě směrem k většímu využívání zvýhodněných úvěrů nebo investic do menšího kapitálu. Peníze se nám navíc budou při postupném splácení jednotlivých podnikatelů vracet zpátky do rozpočtu a budeme jimi moci v následujících letech podpořit další projekty," řekl HN Novotný.

Vzhledem k podobným plánům nyní vláda schválila přeměnu Českomoravské záruční a rozvojové banky na "národní rozvojovou banku", k čemuž by mělo dojít do konce letošního roku.

"Podpora poskytovaná národní rozvojovou bankou bude zaměřena především na rozvoj malého a středního podnikání, úspory energie, využití obnovitelných zdrojů, rozvoj obcí a rozvoj infrastruktury a podporu vědy, výzkumu a inovací," uvedl ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD), jehož úřad s projektem transformace banky přišel ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj.

Jurečkův úřad chce zachraňovat i venkovské obchody

Vedle těchto aktivit se vláda ještě do konce svého říjnového volebního období hodlá zaměřit na další podporu venkova, kterou prosazuje ministerstvo zemědělství Mariana Jurečky. Na jednom ze svých posledních zasedání tak měl vládou projít ještě dotační program zaměřený na podporu ztrátových venkovských prodejen, které čelí hrozbě krachu.

Podle Jurečkova plánu by měly dotační peníze putovat do prodejen v obcích s méně než tisíci obyvateli, kde stát provozování obchodu označí za veřejnou službu. Klíč, podle něhož se budou obce vybírat, nyní úřady hledají.
Ministerstvo neuvádí, kolik peněz stát do dotačního programu celkově vloží. "Podle našich propočtů by mělo jít asi o 800 milionů korun ročně, což je suma, která zabezpečí fungování prodejen ve všech obcích do tisíce obyvatel," říká Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP).

Havlíčkova asociace plány vlády podporuje. Jiné spolky jsou ale ke kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD) v tomto směru kritické. Asociace soukromého zemědělství (ASZ) třeba v dubnovém dopise ministru Jurečkovi vyčetla, že vláda hází podnikatelům klacky pod nohy a před vytvářením podobných opatření by měla zpřehlednit pravidla, která pro byznys zavádí.

"Je třeba, aby si vláda a příslušní ministři uvědomili, že nelze k podnikatelům přistupovat a priori jako k potenciálně rizikovým osobám a neplatičům daní a na základě toho zavádět například EET a další omezující prvky, které jim výrazně komplikují jejich činnost, ale brali je naopak jako základní stavební prvek ekonomiky nejen na venkově," napsal Jurečkovi šéf ASZ Josef Stehlík.

Svaz průmyslu a dopravy se zase vyslovil pro to, aby vláda přišla s ucelenou koncepcí rozvoje venkova.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru