V Česku je pro firmy s obratem menším než 200 milionů korun Průmysl 4.0 spíše heslem. Podle studie analytické společnosti CEEC Research publikované na setkání lídrů českého průmyslu a dopravy aktivně využívají digitalizaci jen dvě procenta menších a středně velkých podniků. A 68 procent z nich to ani v budoucnu neplánuje.

"Pro menší firmy není situace jednoduchá, protože mají omezený kapitál na inovace a od případného zisku dotací je zase odrazuje administrativní náročnost nebo neznalost prostředí," uvedla Alena Burešová, ředitelka CEEC Research pro průmysl a informační technologie.

Digitalizaci táhnou zahraniční pobočky

Digitalizace a automatizace je tedy doménou hlavně firem, jako jsou například Siemens, Bosch nebo ABB. Větší firmy v Česku uvádí, že aktivně zavádí Průmysl 4.0 v celkem 63 procentech případů.

"Mezi nové technologie patří kognitivní systémy, rozšířená virtuální realita, bezpečnostní technologie příští generace, internet věcí, robotika a 3D tisk," řekl Petr Říha, ředitel české pobočky analytické společnosti IDC na nedávném IDC Digital Business Foru. Mnohem rozšířenější je používání cloudu, mobility a datové analýzy. České firmy patří v digitální vyspělosti k průměru. Více než polovina z nich je podle výzkumu IDC dokáže využívat ke krátkodobým cílům.

Investice do informačních a komunikačních technologií plánuje v příštím roce zvýšit podle rozhovorů CEEC Research s více než dvěma sty řediteli českých strojírenských podniků necelých 40 procent firem. Průměrně do nich investují asi čtyři procenta z rozpočtu.

Menší firmy podpoří stát z evropských fondů

Malý podíl menších a většinou českými vlastníky řízených firem na zavádění digitalizace se částečně snaží změnit ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které od srpna 2017 z evropských fondů umožní firmám získat zatím 500 milionů korun na nové technologie. Peníze půjdou z programu pro podnikání a inovace.

Letos v létě se také na pražském Českém vysokém učení technickém (ČVUT) otevře takzvaný "testbed", kde budou moci firmy testovat nové teorie a technologie.

A právě ředitel Českého ústavu robotiky, informatiky a kybernetiky na ČVUT Vladimír Mařík vidí jako klíčový problém v posunu českého průmyslu směrem ke "4.0" spolupráci akademické sféry a firem, jež stále dobře nefunguje, protože vysoké školy jsou velmi uzavřené.

"Vláda by měla při financování výzkumu podporovat excelentní a současně užitečný výzkum. Toho se průměrní a podprůměrní vědátoři bojí a zatím se tomu dosti úspěšně brání," tvrdí Mařík, který pro vládu připravoval strategii k zavádění Průmyslu 4.0 do české ekonomiky.

Pro větší rozvoj Průmyslu 4.0 v Česku je pak nutná i změna legislativy. "Můžeme vyvíjet autonomní auta, ale bez platné legislativy zatím v Česku nemohou do běžného provozu, 3D tisk zase není zakotvený v živnostenském zákoně," řekl Miroslav Lorenc, vedoucí centra digitální transformace na Vysoké škole ekonomické.

Většina ředitelů firem předpokládá, že zavedení Průmyslu 4.0 postupně sníží počet pracovních míst - průměrně až o sedm procent. Zároveň ale třetina firem předpokládá vznik nových míst v oblasti služeb a informačních technologií.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru