Už téměř 150 let je v londýnské Oxfordské ulici obchod John Lewis. A přízeň jeho zákazníků zůstává stabilní. Obchodní dům si totiž zakládá na kvalitě a na dobrém poměru mezi ní a cenou. Jeho jméno tak zůstává nedotknuto, i když jiní britští prodejci zažívají pád.

Úspěch firmy založený na trvalém poutu se střední třídou je pochopitelný, firma ale roste také - trochu nečekaně - v roli politického talismanu. Britští politici berou firmu John Lewis, vlastněnou jejími zaměstnanci a řízenou demokraticky, jako příklad ekonomické a organizační reformy.

 

V USA mají nově právní formy sociálně uvědomělých "flexibilních" a "benefitních" společností a ve Španělsku vznikly Mondragorské družstevní korporace řízené zaměstnanci. A politici v zemích zasažených krizí hledají další příklady úspěšného podnikaní s netradičním řízením, které by pomohlo znovu objevit a oživit kapitalismus.

Nikde ta snaha není naléhavější než ve Velké Británii, kde dominují akciové společnosti a ekonomice vládne finanční kapitalismus.

"Nedomníváme se, že náš problém je příliš mnoho kapitalismu. Myslíme si, že problémem je, že příliš málo lidí má kapitál. Potřebujeme, aby víc lidí mělo skutečný podíl ve svých firmách. Víc ekonomik jako John Lewis, chcete-li," prohlásil minulý týden vicepremiér Nick Clegg.

Od obecních služeb po státní poštu, britští politici berou firmu John Lewis jako příklad reorganizace. Zdá se, že je to politické téma. John Lewis ale představuje i utopické ambice největších politických stran. Je lákadlem pro střední třídu, srdce Británie. Jeho sladké reklamy vyvolávají větší představivost než většina volebních kampaní.

Má ale smysl, aby Británie přinesla nový ekonomický model z regálu, stejně jednoduše, jako si zákazník dojde do obchodu pro nový kávovar, aby nahradil ten starý? A pokud ano, je John Lewis tou správnou volbou?

V maloobchodním sektoru existuje silná tradice vznešených ideálů. V roce 1900 publikoval Bradford Peck, majitel obchodního domu v americkém státě Maine, román, ve kterém družstevnictví podporoval. Dokonce i Emile Zola v románu U štěstí dam navrhoval, jak obchod naplnit lidskostí, když nebude řízen pravidly drsného kapitalismu.

John Spedan Lewis, syn zakladatele obchodu, idealismus svého otce uskutečnil. Svůj podíl postupně převáděl na firmu reprezentující zaměstnance. Chtěl, aby všichni měli podíl na zisku a jejich odměny byly regulovány vzájemným poměrem.

"Myšlenka to byla jednoduchá - zaměstnanci lépe pracují, pokud mají pocit, že jim patří podíl na firmě," říká Peter Cox, který napsal historii firmy.

Pomáhá samozřejmě také fakt, že John Lewis i sesterská Waitrose mají nadále komerční úspěch. Nedávno oznámili "vynikající" Vánoce. Tržby vzrostly o 9,3 procenta ve srovnání se stejným obdobím roku 2010. Oproti tomu Tesco, navzdory expanzi, oznámilo v Británii růst jen o 1,7 procenta.

I obhájci modelu John Lewis poukazují na to, že forma podnikání negarantuje úspěch. Opakují se názory, že tento systém řízení směřuje k byrokracii a zaměstnanci brání expanzi firmy a zvyšování produktivity. Ve vedení mohou být jen lidé, kteří zaměstnancům dokážou, že se k nim chovají odpovědně. Neúspěšných pokusů, kdy se zaměstnancům umožnila kontrola vedení, je více. Například bankrot United Airlines před devíti lety.

Říká se také, že firmu dokáže paralyzovat, když si zaměstnanci užívají všech tří - jinak efektivních motivátorů - tedy mají podíl na řízení, podíl na akciích a podíl na zisku.

Dobré úmysly politiků mohou pořád skončit na útesech daňových předpisů a zažité britské firemní kultury. Změna daňových předpisů s cílem usnadnit firmám převod akcií na zaměstnance naráží na ministerstvo financí, které je tradičně podporovatelem zavedeného systému klasických akciových společností. Nepočítá s možností, že by se na vlastnictví podíleli zaměstnanci.

Je jasné, že jde částečně o politickou rétoriku, která sama o sobě všechny překážky neodstraní. Je to ale další dobrá zpráva pro ty, kteří věří, že by kapitalismus měl mít pestřejší modely vlastnictví.

/článek byl exkluzivně převzat z deníku Finacial Times - redakčně krácen/

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru