Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na dvou procentech. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Pro rozhodnutí hlasovalo pět ze sedmi členů bankovní rady. Dva členové hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu. Debata se protáhla, protože se podle guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka objevovaly "bohaté argumenty" pro i proti zvýšení sazeb.

Zveřejnění rozhodnutí bankovní rady ČNB posunula o půl hodiny na 13:30. Naposledy tak učinila letos v únoru. "Ta debata byla principiálně o tom, zda sazby zachovat, nebo zvýšit. Byla argumentačně bohatá na obě strany, což vedlo k tomu, že jsme nebyli schopni dokončit tu debatu včas. Měli jsme i delší jednání s měnovou sekcí. To nás posunulo trošku v čase," uvedl ve čtvrtek Rusnok.

Důvodem měnového rozhodnutí je podle ekonomů nadále především nejistý vývoj v zahraničí. "Ačkoli bankovní rada pravděpodobně opět vedla debatu o možném zvýšení úroků z titulu domácích inflačních tlaků, nakonec v rozhodování převážila nejistota pramenící ze zahraničního vývoje," uvedl například hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Další vývoj sazeb ČNB se podle něj bude do značné míry odvíjet od vývoje v zahraničí. Nejpravděpodobnějším scénářem je ale nyní podle Seidlera stabilita sazeb.

"Sdílím názor, že stabilita úroků je v rámci všech nejistot nejlepším řešením, a změnu úroků ČNB nečekám ani pro prosincové zasedání. Zvýšení úroků, k němuž ČNB přistoupila v květnu, tak bude představovat jediný posun v sazbách české centrální banky za celý letošní rok," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Česká národní banka v nové prognóze ponechala odhad růstu české ekonomiky v letošním roce na 2,6 procenta. Pro příští rok odhad zhoršila na 2,4 procenta ze srpnových 2,9 procenta. Pro rok 2021 ČNB počítá s růstem ekonomiky o 2,8 procenta, v srpnu odhadovala růst na tři procenta.

Přímý přenos z tiskové konference ČNB můžete sledovat zde.

Nové prognóze podle Rusnoka odpovídá nárůst domácích tržních úrokových sazeb v tomto a příštím čtvrtletí následovaný jejich poklesem od poloviny příštího roku. Nicméně bankovní rada vyhodnotila možná rizika ohledně odhadovaného vývoje jako protiinflační, tedy působící proti růstu cen, uvedl Rusnok. Mezi hlavní rizika patří podle guvernéra situace v zahraničí, která se může se zpožděním negativně odrazit ve vývoji české ekonomiky.

Rada tak nakonec rozhodla pěti hlasy ze sedmi ponechat úrokové sazby beze změny, i když prognóza podle Rusnoka počítá právě s jedním zvýšením sazeb v nyní a s dalším zvýšením příští čtvrtletí.

Zastánci zvýšení sazeb, tedy dva členové rady, se podle Rusnoka obávali především toho, že by inflace v příštím roce mohla přesáhnout dočasně i tři procenta. "Samozřejmě argumentem bylo i to, jestliže dlouhodoběji nebudeme následovat doporučení prognózy, tak hrozí i déletrvající doba, kdy bude inflace nad dvouprocentním cílem. A jako nová věc se objevoval argument, že ze zahraničí přicházejí spíše mírně uklidňující zprávy," uvedl Rusnok.

Naopak zastánci stability sazeb podle guvernéra argumentovali tím, že jsou již vidět náznaky zpomalení českého průmyslu, kdy se snižují objednávky nebo omezuje produkce. A samotné zpomalení růstu ekonomiky bude působit proti růstu inflace. "V debatě byly i technické argumenty, že dnešním rozhodnutím nejsme ani schopni ovlivnit případný nárůst inflace přes tři procenta v prvním čtvrtletí příštího roku. Účinek měnové politiky se totiž projeví až v horizontu zhruba jednoho roku," uvedl Rusnok.

V případě inflace ČNB odhad pro čtvrté čtvrtletí příštího roku zvýšila na 2,5 procenta. V srpnu počítala s 2,1 procenta. Pro první čtvrtletí 2021 banka odhad zvýšila na 2,1 procenta z předchozích dvou procent. Pokles inflace bude podle ČNB příští rok brzdit dopad změn nepřímých daní. Sněmovna ve středu schválila navýšení spotřebních daní na alkohol nebo cigarety. Měnověpolitická inflace očištěná od změn nepřímých daní se podle guvernéra bude příští rok nacházet pod úrovní celkové inflací.

Zároveň banka v nové prognóze očekává slabší kurz koruny. Průměrný kurz koruny letos bude podle nové prognózy 25,70 koruny za euro, příští rok koruna posílí na průměrných 25,40 koruny za euro. V předchozí prognóze ČNB odhadovala pro letošní rok průměrný kurz 25,50 korun za euro a příští rok 24,90 koruny za euro. V roce 2021 by měl být průměrný kurz 25,10 koruny za euro.

Rovněž ministerstvo financí ve své nové prognóze, kterou zveřejnilo ve čtvrtek, zhoršilo odhad růstu ekonomiky v příštím roce, a to na dvě procenta. Letos nadále počítá s růstem o 2,5 procenta. Evropská komise dnes snížila odhad růstu české ekonomiky letos na 2,5 procenta a příští rok na 2,2 procenta. V roce 2021 by české hospodářství mělo růst tempem 2,1 procenta, předpovídá komise.

Související
7. 11.

Velké banky si dál užívají eldorádo

Komentář Luďka Vainerta v podání klasických ekonomů je úrok odměna za to, že jsme ochotni odložit spotřebu. Podle Johna Maynarda Keynese, který před pětaosmdesáti lety...
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru