Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad růstu ekonomiky v příštím roce na dvě procenta. Letos počítá s růstem o 2,5 procenta. V tiskové zprávě o tom ve čtvrtek informovalo MF. V červencové prognóze úřad počítal letos s růstem o 2,5 procenta a příští rok o 2,3 procenta, následně v srpnu MF odhad upravilo na 2,4 procenta letos a 2,2 procenta příští rok.

Zhoršení odhadu pro příští rok souvisí podle prognózy s rizikem ohledně ekonomického vývoje v zahraničí. Letos i příští rok by přitom měl být ekonomický růst podle MF tažen výdaji domácností na spotřebu podpořenými rychlým růstem mezd.

Hlavní riziko vývoje v zahraničí představuje nadále odchod Velké Británie z EU, nicméně MF neočekává brexit bez dohody. Dalším rizikem je podle MF nárůst protekcionismu, výraznější zpomalení ekonomického růstu v Německu nebo Číně nebo možná eskalace problémů italského bankovního sektoru. V případě domácího vývoje vidí úřad rizika v napjatém trhu práce, růstu cen nemovitostí a strukturálních změnách v automobilovém průmyslu souvisejících s přijatými emisními normami.

Naopak rychlejší růst ekonomiky proti odhadům by mohl ve střednědobém horizontu způsobit plánovaný nákup armádní techniky za 80 miliard korun, který by podle MF ovlivnil růst investic.

Odhad inflace MF v nové prognóze zvýšilo. Inflaci letos nově čeká 2,8 procenta a příští rok 2,6 procenta. V červencové prognóze počítalo letos s inflací 2,5 procenta a příští rok 2,2 procenta. V srpnové aktualizaci pak úřad odhad inflace zvýšil na 2,7 procenta letos a 2,4 procenta příští rok. Loni spotřebitelské ceny stouply o 2,1 procenta.

Odhad vývoje kurzu koruny ministerstvo v nové prognóze pro letošek i příští rok mírně zhoršilo. Nově tak očekává letos průměrný kurz 25,70 Kč/EUR a příští rok posílení na 25,50 Kč/EUR.

Česká národní banka v srpnové prognóze letos očekává růst české ekonomiky o 2,6 procenta a příští rok o 2,9 procenta. Nové odhady vývoje ekonomiky zveřejní ČNB ve čtvrtek odpoledne.

Odhady ministerstva financí (v závorce uvedeny odhady z červencové predikce):

  2018 odhad 2019 odhad 2020
HDP 3 2,5 (2,5) 2,0 (2,3)
Průměrná míra inflace 2,1 2,8 (2,5) 2,6 (2,2)
Nezaměstnanost (VŠPS) 2,2 2,0 (2,2) 2,2 (2,3)

Zdroj: ministerstvo financí 

Růst české ekonomiky letos podle Evropské komise zpomalí 

Evropská komise (EK) snížila odhad růstu české ekonomiky na letošní rok na 2,5 procenta. Ve své makroekonomické prognóze ve čtvrtek uvedla, že slabší budou i následující léta. V příštím roce zpomalí tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) České republiky na 2,2 procenta, což je o tři desetiny procentního bodu méně než v červencové předpovědi.

V roce 2021 by pak české hospodářství mělo růst tempem 2,1 procenta, předpovídá komise.

Růst české ekonomiky dál potáhne zejména domácí spotřeba. Tu podle komise podpoří výrazný nárůst platů související s vysokou poptávkou po pracovní síle. Pozitivním faktorem i nadále zůstane silná spotřebitelská důvěra.

EK naproti tomu očekává pokles tempa růstu soukromých investic po jejich loňském výrazném zvýšení.

Bilance veřejných financí by měla v následujícím období podle komise zůstat vyrovnaná.

Harmonizovaná inflace bude podle prognózy letos vyšší, než komise předpovídala v létě. Činit by měla 2,6 procenta místo dosud uváděných 2,4 procenta. Přispějí k tomu hlavně ceny energií, služeb a potravin. Příští rok ale růst cen zpomalí na 2,3 procenta, stále tak zůstane mírně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky.

Evropská ekonomika roste od finanční krize už sedmý rok

Ekonomika Evropské unie letos poroste shodně s dosavadními odhady o 1,4 procenta. Růst hospodářství zemí eurozóny však bude proti minulé předpovědi slabší o desetinu bodu a dosáhne 1,1 procenta. V makroekonomické prognóze to také uvedla Evropská komise.

Předpověď zároveň varuje před zpomalováním růstu hospodářství v příštích letech, které bude výraznější, než komise soudila v červencovém odhadu. Nebezpečí vidí Brusel zejména v napjaté geopolitické situaci a nejistém vývoji mezinárodního obchodu.

Evropská ekonomika roste od finanční krize už sedmý rok v řadě a růst bude podle komise pokračovat i v příštích letech. V roce 2020 hospodářství EU vzroste o 1,4 procenta, což je o 0,2 bodu méně, než komise předpokládala v červenci. Také pro eurozónu je nový odhad 1,2 procenta pro příští rok, o dvě desetiny bodu nižší než ten předchozí.

Pozitivními faktory zůstává podle komise příznivá situace na trhu práce a klesající nezaměstnanost. K jejím rekordně nízkým hodnotám přispívá i to, že se pracovní místa přesouvají z výroby do odvětví služeb. Komise odhaduje mírné zpomalení poklesu nezaměstnanosti, která se z letošních 6,3 procenta v celé EU sníží v příštím roce o desetinu bodu a v roce 2021 zůstane na téže hodnotě. V zemích platících eurem se pak sníží ze 7,6 procenta odhadovaných pro letošek na 7,3 procenta v příštím roce a ještě o desetinu bodu níže bude za dva roky.

Inflace letos zpomalila hlavně díky poklesu cen energií a i v příštích dvou letech zůstanou inflační tlaky podle odhadu EK velmi mírné. Pro eurozónu předpovídá komise růst spotřebitelských cen pro letošek a příští rok na 1,2 procenta, pro rok 2021 o desetinu bodu výše. V rámci celé EU by letos a příští rok měly ceny vzrůst o 1,5 procenta, za dva roky pak o 1,7 procenta.

Nejistoty na mezinárodní scéně, které vyvolává zejména obchodní válka mezi Spojenými státy a Čínou a protekcionismus amerického prezidenta Donalda Trumpa, podle komise ovlivňují zejména výrobní sektor. Ten navíc prochází strukturálními změnami.

"Možná však vplouváme do nejistých vod: období velké nejistoty souvisí s obchodními konflikty, rostoucím geopolitickým napětím, přetrvávajícím útlumem výrobního odvětví či s brexitem," uvedl k předpovědi místopředseda EK pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis. Všechny státy s vysokým veřejným dluhem pak vyzval, aby "obezřetnou fiskální politikou" začaly zadlužení snižovat. Země, kterým k tomu rozpočty poskytují prostor, by jej podle něj naopak měly využít ke stimulaci růstu.

Obavy komise se týkají zejména Itálie, která má v absolutních číslech už nyní nejvyšší dluh ze všech unijních zemí. Podle čtvrtečního odhadu se dluhové břemeno letos zvýší na 136,2 procenta hrubého domácího produktu a v příštím roce vzroste na 136,8 procenta. Řím naproti tomu odhaduje, že dluh země v příštím roce začne klesat.

EK zároveň odhadla, že strukturální rozpočtový deficit Itálie se letos zvýší na 2,2 procenta HDP a příští rok bude ještě o tři desetiny bodu vyšší.

Mezi rozpočtově ukázněné země naopak bude nadále patřit Německo, které má podle představ komise či Evropské centrální banky (ECB) prostor k prorůstovým opatřením. Navzdory zhoršenému výhledu růstu si letos největší ekonomika unie udrží rozpočtový přebytek 1,2 procenta HDP. V příštím roce přebytek podle čtvrtečního odhadu klesne na 0,6 procenta a v roce 2021 na 0,2 procenta HDP, což ale stále dává prostor k fiskálním krokům zmírňujícím očekávané zpomalení růstu.

Související
Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru