V Praze 1 se z problémů s takzvaným sdíleným bydlením, které se v poslední době proměnilo v lukrativní byznys, stává předvolební téma.

ČSSD sbírá podpisy pod petici, která žádá o zásah magistrát, vládu i parlament, magistrátní radní Karel Grabein Procházka z ANO zase rozesílal voličům dopisy, ve kterých se ptá, jestli si přejí posílit pravomoci sdružení vlastníků bytových jednotek.

V současné době je v Praze 1 přes Airbnb pronajímáno více než 3,5 tisíce bytů. Obyvatelé si stěžují na hluk, nepořádek a vadí jim také to, že nevědí, kdo se v jejich domě pohybuje.

"Je to jeden ze základních problémů Prahy 1. Každý, kdo v Praze 1 bydlí nebo tady má známé, ví, že to, co se dělo na ulicích, se kvůli sdílenému ubytování přesouvá do domů," říká Ivan Solil z ČSSD, iniciátor petice proti sdílenému bydlení, která vyzývá k přijetí potřebné legislativy. Praha sice získala data od finanční správy a zpětně bude moci po provozovatelích vymáhat až 100 milionů korun, problémy obyvatel Prahy s neukázněnými turisty se tím ale nevyřeší.

"Airbnb znamená v překladu 'Nafukovací matrace a snídaně' (Air bed and breakfast), tedy že někdo někomu poskytne matraci a snídani, ale to by tam ten někdo musel reálně být. Dnes to funguje jako normální služba hotelového typu. Mají i firmy, které tam vozí peřiny a tak dále", vysvětluje Solil. "Jsou domy, kde bydlí třeba jenom jeden člověk. Sdružení vlastníků jednotek jsou nefunkční, protože na schůze nikdo nechodí, nikdo nemá zájem o údržbu domů a podobně," dodává.

S tím souhlasí i starosta Prahy 1 Oldřich Lomecký z TOP 09, podle kterého je regulace nutná, zároveň je ale třeba respektovat soukromé vlastnictví. "Pravidla budou muset být nastavena pevně a spravedlivě", zdůrazňuje. "Jsme pro to, aby to fungovalo podobně jako v Amsterdamu, tedy do 30 nebo 60 dnů by byty mohly být pronajímány volně, to znamená pro známé a přátele. Rozlišilo by se tak to skutečné podnikání, kdy byt funguje pouze jako ubytovací kapacita", vysvětluje starosta.

Finanční úřady musí podle Lomeckého nastavit pravidla ohledně zdaňování. Druhou rovinu společného vlastnictví ve spoluvlastnických domech by pak měl upravit zákon, který by například stanovil, že pronajímatel by musel mít v bytě trvalé bydliště. "Vyhláška hlavního města, případně opatření městských částí mohou být až na konci. Začátek musí být vždy v legislativě", dodává Lomecký.

Politici napříč stranami by se rádi inspirovali opatřeními, která fungují v jiných evropských metropolích, jako je Barcelona nebo Berlín. Mezi stranami v Praze 1 tak panuje v náhledu na regulaci Airbnb mimořádná shoda.

Podle informací ČTK během prázdnin překvapivě poklesla obsazenost hotelů, což je dáváno do souvislostí právě se stále rozšířenějším krátkodobým pronájmem.

V červenci se podle údajů Asociace hotelů a restaurací snížila obsazenost o 4,4 procenta.

Podíl aplikace Airbnb na počtu přenocování v Praze vzrostl loni o 4,7 procentního bodu na 14,7 procenta. Je to větší podíl než v Londýně, Amsterdamu, Berlíně či Madridu.

Loni si hosté zarezervovali v Praze 1,79 milionu přenocování, což je o 61 procent meziročně víc, ukázala nedávná analýza společnosti Colliers International. Tři nejoblíbenější lokality v metropoli na Airbnb jsou Nové Město, Staré Město a Žižkov.

Počet hostů ubytovaných v Česku prostřednictvím aplikace Airbnb loni meziročně vzrostl o 52 procent na 1,02 milionu, uvedla společnost Airbnb, která funguje v Česku od roku 2009. Kromě Airbnb působí na trhu například Flipkey, HomeAway, House Trip, Vacation Rentals či Vrbo. Praha v současné době tlačí na novelu zákona, která by zahrnovala například omezení doby, po kterou by bylo možné byt ročně krátkodobě pronajímat.