Evropské státy bývalého komunistického bloku zažívají v posledních letech zásadní ekonomický obrat. Dříve jen manuální montovny, které lákaly zahraniční investory na levné pracovníky, se postupně transformovaly do efektivních ekonomik. Nezaměstnanost ve státech střední a východní Evropy klesá a mzdy dělníků stále rostou. Roste ale i kvalifikovanost zaměstnanců.

Nejvyšší růst mezd v současnosti zažívají Rumunsko a Maďarsko, kde si v roce 2017 dělníci meziročně polepšili téměř o 12 procent. Nezaměstnanost v obou státech přitom nepřekračuje pětiprocentní hranici. Naopak Polsko vyřešilo rapidní růst mezd přílivem ukrajinských pracovníků a tamním dělníkům se v roce 2017 mzdy meziročně zvýšily jen o 5,2 procenta. 

Jak informovala agentura Bloomberg, stoupající mzdy zaměstnanců postupně nutí zahraniční společnosti hledat nové výrobní lokality, které by splňovaly finanční nároky původně kladené na postkomunistické státy. Například japonský výrobce kabelových svazků do automobilů Yazaki ruší svou plzeňskou montovnu a stěhuje se do Srbska, kde jsou mzdy v průmyslu takřka o 60 procent nižší. V Plzni nicméně zůstane pobočka, ve které budou působit firemní vývojáři, inženýři a logističtí pracovníci.

Česko patří mezi nejvíce vzdělané státy v regionu, což například na konci minulého roku přimělo německého výrobce aut BMW investovat zhruba 200 milionů eur do výzkumného centra na rozvoj autonomních vozů poblíž Sokolova. V rozhovoru pro HN viceprezident bavorské automobilky Herbert Grebenc uvedl, že v rámci nového centra hledají zejména mladé a talentované Čechy.

"Talenty potřebujeme, a proto nabíráme zaměstnance v odvětvích, která naši růstovou strategii podpoří – technické inženýry, IT experty, ale i servisní techniky. Potřebujeme široké spektrum kvalifikovaných odborníků," řekl Grebenc.

Globální společnosti Amazon, JPMorgan a IBM zase investovaly v roce 2016 rekordních deset miliard eur do vývojových a distribučních center v Polsku, a to navzdory tamní nejistotě panující ohledně možných zásadních legislativních změn týkajících se daní a dovozních cel.

Vlády zemí bývalého sovětského bloku si podle Bloombergu uvědomují, že nastává období nutných investic do výzkumu a vzdělání, aby se cechu levných montoven mohly zbavit natrvalo. 

Příkladem by jim mohly být transformace Tchaj-wanu nebo Jižní Koreje, kterým se podařilo přeměnit se z původních výrobních  ekonomik do pokročilých technologických velmocí během několika dekád. Avšak jak ukazuje studie Evropské banky pro obnovu a rozvoj, počet udělených patentů na osobu, který je pro budoucí technologický vývoj zemí klíčový, se v zemích bývalého východního bloku v letech 2002 až 2015 zvýšil sotva o 50 procent, zatímco v Jižní Koreji to bylo o 317 procent, a v Číně dokonce o 3000 procent.

Podle hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka je však změna ekonomického modelu složitým procesem. "Jakmile východoevropské ekonomiky nezačnou správně investovat do výzkumu a vývoje, nikdy se nedostanou z pasti, kde jen plní úlohu levných montoven západních zemí," řekl pro Bloomberg Marek.   

Související