Minimální mzda se od ledna zvýší, a to o 1200 korun na 12 200 Kč. Zvedne se tak o 11 procent. Podle údajů ministerstva práce by si mělo polepšit asi 132 tisíc lidí, kteří pracují za nejnižší odměnu. Vláda Andreje Babiše v programovém prohlášení uvedla, že připraví závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy. Menšinový kabinet ANO nemá ale ve sněmovně vyjednanou podporu.

Nejnižší hodinová mzda se z 66 korun zvyšuje na 73. Přidání lidem s minimálním výdělkem podle propočtů resortu práce podnikatele letos vyjde na 3,1 miliardy navíc a stát pak na 671 milionů. Na sociálním a zdravotním pojištění by mělo do rozpočtu přibýt o 1,28 miliardy víc.

Bývalá vláda Bohuslava Sobotky zvedala minimální mzdu každý rok. Za čtyři roky ji tak zvýšila o 3700 korun. Chtěla ji přiblížit dvěma pětinám průměrné mzdy a tlačit také na růst ostatních výdělků v zemi.

Podle zaměstnavatelů se minimální mzda v Česku stala politickým tématem. Její skokové zvyšování odmítají. Žádají jasná pravidla pro růst, aby firmy mohly předem odhadnout náklady a připravit se na ně. Podle vedení Svazu průmyslu a dopravy ČR by se nejnižší výdělek měl navázat na vývoj průměrné mzdy, HDP a cen.

Podnikatelé podotýkají, že zvýšení minimální mzdy o 11 procent neodpovídá růstu ostatních výdělků ani růstu české ekonomiky. Odbory naopak požadovaly výraznější přidání, a to o 1500 korun. Argumentovaly tím, že čistá minimální mzda je pod hranicí příjmové chudoby. V roce 2016 činil nejnižší čistý výdělek 8811 korun a hranice chudoby pro jednotlivce 10 691 korun.

Babišova menšinová vláda chce ve zvyšování minimální mzdy pokračovat. V programovém prohlášení uvedla, že připraví závazná pravidla, aby byl růst předvídatelný. S přidáváním počítala loni ve svých volebních programech většina parlamentních stran. ČSSD a starostové chtěli nejnižší výdělek udržovat na 40 procentech průměrné mzdy, komunisté slibovali dostat ho postupně na 50 procent. Piráti by přidávali průběžně, SPD pravidelně.

Podle analýzy, kterou si nechaly před několika lety vypracovat odbory, rostou při zvyšování minimální mzdy nejrychleji právě nejnižší tarifní stupně. Naopak vyšší výdělky pro kvalifikované síly se zvedají pomaleji. Mzdové rozdíly mezi odbornými a nekvalifikovanými pracovníky se tak snižují. Někteří zaměstnanci to podle analýzy vnímají jako nespravedlnost, což může vést k poklesu jejich produktivity, a tím ke snížení výkonnosti celého podniku.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.