Česká národní banka v prvních šesti dnech dubna nakoupila eura celkem za 17,6 miliardy korun, aby udržela českou měnu slabší než 27 korun za euro. Devizové intervence poté po téměř třech a půl letech skončily, a tak je jasné, že ČNB použila od listopadu 2013 na oslabování měny celkem 2,05 bilionu korun.

Eura, která za nově vydané koruny centrální banka nakoupila, přispěla k růstu jejích devizových rezerv na 3,3 bilionu korun. V poměru k HDP tak rezervy ČNB dosahují zhruba 70 procent, což je jedna z největších hodnot na světě. Před zavedením kurzového závazku přitom centrální banka držela rezervy ve výši jen zhruba 20 procent HDP. “Vyšší objem devizových rezerv v poměru k HDP vykazují například švýcarská nebo japonská centrální banka. Ty však mají ve své gesci frank a jen, což jsou měny považované za světové bezpečné přístavy. Něco takového o koruně rozhodně říci nelze,” řekl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala politika slabé koruny české ekonomice pomohla. “Rychleji rostly exporty, zaměstnanost a mzdy, výrazně se snížil podíl nezaměstnaných. Otázkou však je, jestli bylo nutné prodloužení intervencí až do dubna 2017,” uvedl Dřímal. ČNB podle něj raději volila opatrnou strategii, než aby riskovala, že dřívější konec intervencí přinese do ekonomiky šok.

Dřímal zároveň zmínil náklady intervencí, mezi které patřily zejména dražší dovozy pro spotřebitele i firmy. Umělé oslabování koruny přispělo také k utváření prostředí extrémně nízkých výnosů aktiv, které pomohlo k rychlému růstu cen nemovitostí. Kromě toho hrozí centrální bance ztráta, pokud bude koruna posilovat. Devizové rezervy držené v zahraničních měnách budou mít po přepočtu na koruny stále nižší hodnotu.

Už se stávajícím kurzem kolem 26,30 za euro dosahuje letošní ztráta ČNB podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera zhruba 100 miliard korun. “Do jaké míry budou rostoucí ztráty ČNB problém, nelze v tuto chvíli přesně určit. Bude to záviset mimo jiné na tom, jak bude ČNB své rezervy investovat,” uvedl Seidler. Už nyní je však podle Seidlera patrné, že následky nestandardní měnové politiky a budoucí ztráty nejsou pro ČNB komfortní. “Mohou totiž začít zesilovat kritiku ze strany politické reprezentace, která se bude ptát, zda politika kurzového závazku, zejména od poloviny roku 2016 dál, za tyto náklady stála,” řekl ekonom.

Zdroj: Statistika devizových obchodů ČNB, uvedeny jsou pouze měsíce, ve kterých byla centrální banka na trhu aktivní

Centrální banka začala uměle oslabovat korunu v listopadu 2013 v obavách z deflace. Pokles cen mohl způsobit, že lidé v očekávání dalšího zlevňování odloží část nákupů, což by mělo na ekonomiku nepříznivý dopad. ČNB zároveň potřebovala zrychlit růst cen, aby se alespoň přiblížila ke svému dvouprocentnímu inflačnímu cíli.

Na propad koruny o necelých pět procent nad 27 korun za euro stačilo v listopadu nakoupit eura zhruba za 200 miliard korun. Poté ČNB nemusela na trhu zasahovat až do července 2015, protože se koruna držela nad stanovenou hranicí jen na základě tržní poptávky a nabídky. Další zhruba rok pak centrální banka nakupovala eura jen v řádu desítek miliard korun měsíčně.

Růst inflace si ale na podzim loňského roku vyžádal vyšší aktivitu centrální banky. Zahraniční spekulanti na základě dat z ekonomiky odhadovali, že se začíná blížit konec intervencí, který by mohl přinést skokové posílení české měny. Koruny proto nakupovali s vidinou rychlého zisku. Říjen 2016, ve kterém objem nakupovaných eur poprvé po téměř třech letech přesáhl 100 miliard eur, byl jen předzvěstí toho, co se odehrálo v prvních měsících letošního roku.

Tehdy už bylo jasné, že inflace se drží stabilně nad cílem centrální banky a intervence skončí krátce po vypršení takzvaného tvrdého závazku. V něm se centrální banka zavázala, že bude slabou měnu udržovat nejméně do konce prvního čtvrtletí. V prvních třech měsících letošního roku tak musela ČNB bránit korunu mnohem intenzivněji než kdykoliv předtím. Rekordním měsícem byl nakonec březen, ve kterém nakoupila eura za 520 miliard korun.

Zdroj: Statistika devizových obchodů ČNB

Po ukončení intervencí koruna podle očekávání začala posilovat, žádné výrazné výkyvy kurzu, před kterými varovali ekonomové, ale zatím nenastaly. Po dvou měsících od “exitu” česká měna dosáhla hladiny 26,30 za euro, a oproti začátku dubna je tak silnější zhruba o 2,5 procenta.

Ekonomové očekávají, že posilování koruny bude dál pokračovat. Podle průzkumu agentury Reuters mezi 35 analytiky by česká měna měla v následujících 12 měsících zpevnit na 25,80 koruny za euro. Dostala by se tak zpátky na hladinu, na které ji ČNB začala v listopadu 2013 oslabovat.

K posílení české měny by měl přispět také první růst úrokových sazeb centrální banky od roku 2008. Vyšší úroky by mohly do Česka přilákat zahraniční investory, kteří by svoje peníze směnili na koruny a umístili je do dluhopisů, akcií nebo dalších aktiv.

Podle guvernéra Jiřího Rusnoka zatím k růstu sazeb není naléhavý důvod, aktuální prognóza ČNB ale počítá s tím,že se sazby zvýší už ve druhé polovině letošního roku. “Pokud bude vývoj zhruba odpovídat tomu, co prognózujeme, někdy ve druhé polovině roku, ale může to také být až v příštím roce, dojde, doufejme, k odpoutání úrokových sazeb od nuly," řekl na konci května Rusnok.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru