Růst spotřebitelských cen v Česku opět zpomaluje. Meziročně se zvýšily o 0,3 procenta, což je o 0,2 procentního bodu méně než v únoru a v letošním roce se jedná zatím o nejpomalejší růst. Ukazují to pondělní data Českého statistického úřadu.
Zatímco služby meziročně v souhrnu zdražily o 1,5 procenta, zboží bylo ve srovnání s loňským březnem o 0,3 procenta levnější. "Nad nulou držel v březnu inflaci alkohol a tabák, náklady spojené s bydlením, dovolené a kultura. Naopak za potraviny a pohonné hmoty se meziročně platilo méně," shrnuje analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Na velmi nízké úrovni zůstane inflace podle ekonomů i v dalších měsících. "Nízká inflace Česko jen tak neopustí. Meziroční růst cen se bude i nadále pohybovat pod jedním procentem a výrazněji nad procento zamíří pravděpodobně až ve druhé polovině letošního roku. Dvouprocentní inflace se nedočkáme dříve než v roce 2017," předpokládá Novák.
"Je však nutné dodat, že velmi nízká inflace není jen českou specialitou, ale má celoevropský rozměr," zdůrazňuje. Analytik připomíná, že celá eurozóna byla v březnu v deflaci a s poklesem cen už rok a půl neúspěšně bojuje i český soused - Polsko.
Nízkému růstu cen se už dva a půl roku snaží zabránit Česká národní banka. Ta v listopadu 2013 kvůli strachu z deflace neboli poklesu cen oslabila korunu na 27 korun za euro a od té doby proti posílení české měny intervenuje. Cílem centrální banky je dostat růst cen nad dvě procenta. "Dosažení dvouprocentního inflačního cíle čekáme v prvním čtvrtletí příštího roku. Opouštění intervenčního režimu ČNB čekáme v první polovině roku 2017," předpokládá hlavní analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.
Plány ČNB pomalejší inflace zatím nezmění
Březnové zpomalení inflace a meziměsíční pokles tak podle analytiků další odložení konce intervencí nezpůsobí.
"Meziměsíční hodnoty bývají velmi volatilní a mají zde silný vliv sezónní faktory, takže samotný mírný meziměsíční pokles inflace v březnu další potřebu odkládání závazku nenaznačuje," míní hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.
Pro další prodlužování závazku bude podle něj zásadní, kdo v polovině tohoto roku přijde do bankovní rady místo končícího guvernéra Miroslava Singera a člena rady Kamila Janáčka.
"Březnový pokles spotřebitelských cen se podle mě do měnové politiky ČNB nijak nepromítne," souhlasí analytik Akcenty Miroslav Novák. Za současnou nízkou inflaci může hlavně zlevňování pohonných hmot a potravin, které už bude v dalších měsících podle Nováka zpomalovat.
Zároveň se ale podle expertů ukazuje, že se centrální bance nepodaří naplnit její poslední únorovou prognózu. Podle té by se měla inflace vrátit ke dvěma procentům - což je dlouhodobý cíl ČNB - už v prvním čtvrtletí příštího roku.
"Asi jen obtížně se může naplnit prognóza ČNB," předpokládá ekonom ČSOB Petr Dufek. Podle něj se inflace na přelomu roku bude pohybovat teprve okolo procenta.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.
S větším růstem cen počítá hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. "V dalších měsících očekáváme růst inflace k 1,7 procenta na konci roku s tím, jak budou vypadávat nízké ceny ropy z celkové meziroční inflace. Takže dnešní číslo hodnotíme jen jako přípravu před skokem," říká. Sám ale očekává "exit" z režimu intervencí až ke konci roku 2017.
Že se současný inflační výhled nepodaří naplnit, naznačila bankovní rada ČNB už na svém posledním jednání z konce března. "Tím, že zmínila možnost exitu až kolem poloviny roku 2017," připomíná Seidler. "S ohledem na mírně protiinflační bilanci rizik stávající prognózy vidí bankovní rada jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017," uvedl guvernér Singer.
Intervenční režim trvá od listopadu 2013, kdy ČNB oslabila korunu z 25,7 na 27 korun za euro. Původně bankovní rada plánovala kontrolovat korunu jen do začátku roku 2015. Vzhledem k tomu, že se inflace nadále vlivem levných pohonných hmot a deflačních tlaků v Evropské unii drží u nuly, ale exit už několikrát odložila.
Dražší alkohol i bydlení
I v březnu pokračoval pokles cen dopravy, především pohonných hmot. Ty se v minulém měsíci meziročně snížily o 15,36 procenta.
Z potravin oproti loňskému roku nejvíce zlevnilo mléko - o 16,7 procenta a cukr, jeho cena se snížila o 16,1 procenta. Vejce stálo o 14,6 procenta méně, sýry a máslo shodně o 11,9 procenta, jogurty o 10,8 procenta, maso o 2,5 procenta a pekárenské výrobky o 0,8 procenta.
Zdražování se dále týkalo hlavně zeleniny, která stála o 20,8 procenta více. Nejvíce šly meziročně nahoru ceny brambor, a to o 52,4 procenta. Ceny ovoce vzrostly o 2,5 procenta.
K alespoň mírné inflaci naopak přispěly i zdražující alkoholické nápoje a tabák, cena alkoholu vzrostla o 3,6 procenta, tabákové výrobky zdražily o 2,4 procenta.
Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Twitteru.
Stejně tak se zvyšovaly ceny bydlení. Stočné bylo meziročně dražší o 3,3 procenta, čisté nájemné o 1,3 procenta, elektřina o 1,2 procenta, vodné o 0,5 procenta a teplo o 0,2 procenta. Levnější byl v této kategorii pouze zemní plyn, který oproti loňskému březnu stál o 0,5 procenta méně.
Dále v březnu zdražovaly dovolené s komplexními službami, a to o 6,9 procenta. Dražší byla i obuv (o sedm procent) a oděvy, které oproti loňskému roku stály o procento více. Ceny stravovacích služeb vzrostly o 1,3 procenta a ubytování zdražilo o procento.
