České banky si musí vytvořit dodatečnou rezervu na horší časy. Nařídila jim to překvapivě centrální banka, která ale současně deklaruje, že český finanční sektor je zdravý. Stejná centrální banka však v rámci snahy zvýšit růst cen k inflačnímu cíli emituje miliardy korun, kterými vykupuje "přebytečná eura", a drží tak českou měnu oslabenou.

ČNB stanovila na základě nových celoevropských pravidel proticyklickou kapitálovou rezervu pro všechny banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníky s cennými papíry na 0,5 procenta. Sazba bude platit od ledna 2017. Informovala o tom v pátek centrální banka.

Dosud byla sazba nulová, ČNB ji stanovuje od roku 2014. Banky tak budou muset držet více peněz na případné problematické úvěry.

"Důvodem prvního zavedení této rezervy na vyšší než nulové úrovni je výraznější oživení úvěrů, při kterém se začínají vytvářet podmínky pro vznik systémového rizika," uvedl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík.

Podle České bankovní asociace centrální banka již poměrně dlouhou dobu předem signalizovala, že k takovému opatření zřejmě přistoupí. "Jeho vyhlášení tedy není překvapením. Kapitálová vybavenost sektoru jako celku je na vysoké úrovni, a proto poskytování dalších úvěrů ekonomice tímto opatřením nebude postiženo," uvedl výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.

Páteční rozhodnutí ČNB je do jisté míry podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera překvapující, a to i ve vztahu k současné uvolněné měnové politice centrální banky. "Vyhlášení nenulové rezervy nemá v tuto chvíli zcela jasnou oporu v datech z reálné ekonomiky. Úvěrová aktivita zrychluje, zatím však nedosahuje úrovně, která vyžadovala vytváření této rezervy," uvedl. Zároveň řekl, že uvolněné měnové podmínky mají za cíl úvěrovou dynamiku zrychlovat. "Nové opatření ČNB ji ale bude brzdit," dodal.

Rezervu by měly banky podle ČNB vytvářet v období nadměrného růstu úvěrů.

Naopak v období poklesu ekonomické aktivity doprovázeného zvýšeným finančním napětím a rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být rezerva "rozpouštěna" a využita bankami jako kapitálový polštář pro krytí ztrát.

Cílem je tak zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do celé ekonomiky a vedlejším efektem může být zpomalení růstu úvěrů.

Proticyklická kapitálová rezerva je jedním z opatření v rámci směrnice EU o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky (CRD IV).

Vedle toho existuje také kapitálová rezerva ke krytí systémového rizika a bezpečnostní rezerva. Kapitálovou rezervu stanovila ČNB velkým tuzemským bankám již loni v listopadu.

Centrální banka tehdy stanovila České spořitelně a Československé obchodní bance shodně sazbu tři procenta, Komerční bance 2,5 procenta a UniCredit Bank jedno procento. Sazby jsou uvedeny v procentech z celkového objemu rizikové expozice dané banky a musí být naplněny kmenovým kapitálem banky.

Banky v ČR jsou dostatečně odolné vůči nepříznivým šokům

Z výsledků zátěžových testů bankovního sektoru, které v pátek také zveřejnila ČNB, vyplývá, že české banky jsou dostatečně odolné vůči nepříznivým šokům.

Kapitálová vybavenost celého odvětví by zůstala výrazně nad osmiprocentním regulatorním minimem i v zátěžovém scénáři, který hypoteticky předpokládá silný pokles ekonomické aktivity v Česku i zahraničí.

Hlavním zdrojem odolnosti sektoru je jeho vysoký celkový kapitálový poměr, který ke konci září 2015 dosahoval 17,3 procenta, a stávající robustní ziskovost.

Nejvýznamnějším rizikem v českém bankovním sektoru je úvěrové riziko, které lze vyčíslit vývojem podílu úvěrů v selhání na úvěrech celkem. Tento podíl v rámci základního scénáře v letech 2016 až 2017 mírně klesá, a to jak pro sektor nefinančních podniků, tak domácností. V nepříznivém scénáři by se kombinace propadu ekonomické aktivity, zvýšené nezaměstnanosti a poklesu reálných mezd odrazila ve znatelném růstu úvěrového rizika. Banky by pak musely vytvářet patřičnou úroveň opravných položek s nepříznivým dopadem na jejich ziskovost.

Důležitý předpoklad zátěžových testů se týká vývoje provozního zisku bank, protože ten slouží jako první "polštář" krytí případných ztrát bankovního sektoru.

Základní scénář předpokládá mírný pokles tvorby provozního zisku z důvodu přetrvávající vysoké konkurence, která spolu s prostředím nízkých úrokových sazeb vede k poklesu úrokových i poplatkových zisků, a to i přes předpokládané oživení úvěrové aktivity.

V rámci nepříznivého scénáře dojde k razantnímu propadu provozních zisků, které by na horizontu testů poklesly oproti roku 2014 kumulativně zhruba o 40 procent.

"Ačkoliv je bankovní sektor oslaben nižší ziskovostí a v nepříznivém scénáři zasažen vysokými úvěrovými ztrátami, zůstává jako celek stabilní v obou scénářích a jeho agregovaný celkový kapitálový poměr se vždy pohybuje nad regulatorním minimem osmi procent s dostatečnou rezervou," uvedla centrální banka.

I přes vysokou odolnost sektoru jako celku by se v základním scénáři dostaly tři banky (reprezentující dvě procenta aktiv sektoru) do situace nedostatečného kapitálového poměru.

To do budoucna znamená úpravu jejich obchodního modelu či potřebu doplnění kapitálu zhruba o 0,6 miliardy korun.

V případě nepříznivého scénáře se sektor dostává do ztráty z hospodaření, která významně snižuje hodnotu jeho regulatorního kapitálu a celkový kapitálový poměr klesá pod 12 procent.

Do situace nesplnění požadavku na minimální výši celkového kapitálového poměru by se dostalo devět bank reprezentujících 15 procent aktiv sektoru. Za účelem jeho naplnění u všech bank se sídlem v ČR by musely ke konci testovaného období navýšit kapitál o zhruba deset miliard korun.

HNBYZNYS NA FACEBOOKU

Byznysovou rubriku Hospodářských novin najdete také na Facebooku.

Základní scénář je založen na listopadové makroekonomické prognóze ČNB.

V letošním roce předpokládá růst ekonomické aktivity o 4,7 procenta.

Pro roky 2016 a 2017 scénář předpokládá zpomalení hospodářského růstu lehce pod třemi procenty v důsledku odeznění mimořádných vlivů.

Nepříznivý scénář předpokládá konec oživení v eurozóně a pokles ekonomické aktivity v Evropě. Z důvodu poklesu zahraniční poptávky se česká ekonomika dostává opět do recese, což způsobí návrat pesimistických očekávání soukromého sektoru ohledně dalšího ekonomického vývoje a obnovení odkládání spotřeby domácností a investic podniků. Kombinace útlumu zahraniční a posléze i domácí poptávky zapříčiní citelný propad ekonomické aktivity v ČR.

Výsledky listopadových zátěžových testů byly provedeny na datech k 30. září 2015 a zaměřují se na horizont následujících tří let.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru