Do Atén se vrátila mise mezinárodních věřitelů, aby pokračovala v práci, kterou přerušila začátkem září. Věřitelé se ale setkali s tvrdým odporem úředníků, kteří zablokovali vstup do budovy ministerstva financí a dalších státních úřadů, a museli s řeckým ministrem financí Evangelosem Venizelosem jednat na jiném místě. Právě státních zaměstnanců se totiž nejvíce dotknou další úsporná opatření, která věřitelé po Řecku požadují výměnou za uvolnění další tranše pomoci.
"Vezměte si svůj úvěr a jděte!" křičeli před budovou ministerstva financí desítky jeho zaměstnanců. Podobné protesty se odehrávaly i před ministerstvy vnitra, spravedlnosti, práce, zdravotnictví nebo zemědělství. Zástupci vlivné odborové organizace ADEDY tvrdí, že lidé už další úspory nesnesou.
Než se mise do Atén vrátila, vyžádala si od Řeků písemné potvrzení, že země nové sliby splní. Mezinárodní mise tak dala najevo, že po opakovaném neplnění dohodnutých podmínek nemá v řeckou vládu velkou důvěru. Řekům podle mise příliš dlouho trvá, než zahájí propouštění ve státní správě a přistoupí k privatizaci státního majetku.
Část úředníků si dokonce polepší
Podle Venizelose, kterého cituje server týdeníku To Vima, se ustálí výše mzdy úředníků bez dodatečných příplatků v rozpětí 780 až 2200 eur (19.000 až 54.000 korun) měsíčně. Nejnižší platy se tak zvýší ze současného minima 711 eur, aby dorovnaly nejspodnější odměny v soukromém sektoru.
Příplatky za vedoucí funkci či efektivitu by neměly překročit 500 eur a tedy nejvyšší plat by neměl být vyšší než 2700 eur. Celkově tak nejlépe placení státní zaměstnanci, kterých je 14,5 procenta, přijdou až o 1500 eur. Naopak si 7,5 procenta nejhůře placených úředníků přilepší a pro 78 procent z nich se fakticky nic nezmění.
Premiér Jorgos Papandreu dnes vyzval ministry své vlády k většímu úsilí, aby země splnila podmínky dohodnuté s věřiteli. "Postupujeme tak rychle, jak je to jen možné, abychom vše dokončili. Nesmíte dopustit, aby ve vaší oblasti docházelo k průtahům," řekl premiér. Ten by se měl v pátek v Paříži sejít s francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym a jednat s ním právě o dluhové krizi v eurozóně.
Peníze do poloviny října
Kabinet nicméně odložil rozhodnutí o jednom opatření, které ohlásil minulý týden. Jde o příslib, že Řecko desítky tisíc zaměstnanců státní správy přesune do takzvané pracovní zálohy, kdy nebudou chodit do práce, a později zřejmě propustí. "Podrobnosti musíme projednat s 'trojkou'," uvedl mluvčí vlády Ilias Mosialos.
Řecku hrozí, že pokud nedostane další část úvěru, už v polovině října mu dojdou peníze a nebude moci vyplácet například důchody nebo mzdy státním zaměstnancům. Případná platební neschopnost, kterou by pak země vyhlásila, by patrně ohrozila finanční zdraví několika evropských bank. V krizi by se mohl ocitnout celý globální finanční systém.
Mise věřitelů, která je složena ze zástupců Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské komise (EK) a Evropské centrální banky (ECB), pravidelně kontroluje plnění podmínek nutných k čerpání úvěru. Takzvaná "trojka" zjistila, že země dohodnuté podmínky neplní, a 2. září proto nečekaně práci přerušila. Řecká vláda pak narychlo schválila další tvrdé úspory.
Odbory mluví o okupaci
"Dnes dochází k okupaci. Do naší země se vrací 'trojka' a nás čekají nová barbarská opatření," uvedli odboráři. Ti chtějí v nadcházejících týdnech protestní akce vystupňovat, což může nepříznivě ovlivnit rozhodování poslanců. Další úspory, které schválil kabinet, totiž čekají na schválení v parlamentu.
K vyhlídkám Řecka se vyjádřili analytici konzultační společnosti Ernst & Young, kteří ve své čtvrtletní zprávě posuzovali stav celé eurozóny. Podle Ernst & Young se zdá, že bankrot Řecka je nevyhnutelný, navíc se prý výrazně zvýšila pravděpodobnost, že eurozóna směřuje k další recesi. Podle analytiků je klíčové, kdy ke státnímu bankrotu Řecka dojde a jaký bude mít průběh. Dluhová krize v eurozóně prý nevykazuje žádné známky toho, že by polevovala.
Řecko od loňského jara čerpá mezinárodní finanční pomoc v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Země dostala zatím pět tranší, o té další se právě jedná. Šestá tranše má být v objemu šesti miliard eur. Řecko je první zemí eurozóny, která o finanční pomoc požádala, později se přidalo Irsko a Portugalsko.
