Stabilita tuzemského bankovního sektoru by neměla být ohrožena ani při výrazně nepříznivém ekonomickém vývoji. Potenciální riziko na základě posledních výsledků představuje vlastně jen sektor družstevních záložen.

V obdobné situaci jako banky jsou podle ČNB i pojišťovny. Mají nejen vysoký výchozí kapitálový polštář, ale i schopnost generovat výnosy v průběhu nepříznivého scénáře. Sektor penzijních fondů ale disponuje omezeným kapitálovým polštářem a v případě turbulencí na finančních trzích by akcionáři museli dodat nový kapitál.

Za potenciální riziko ČNB označila vývoj v sektoru družstevních záložen. Objem klientských vkladů se zde za poslední tři roky téměř ztrojnásobil, zároveň však tento segment proti bankovnímu sektoru vykazuje dvojnásobný podíl klientských úvěrů v selhání. "Družstevní záložny se zřejmě i kvůli tomu, že nabízejí lepší výnos, soustřeďují na rizikovější segment klientů," uvedl guvernér ČNB Miroslav Singer.

Pro stabilitu finančního systému je podle něj klíčové, aby domácí finanční instituce udržovaly kapitálové i likvidní polštáře vytvořené v době krize. "Vysoké výplaty dividend ze zadržených zisků minulých let, které by snížily kapitálový polštář, by se mohly stát rizikem pro bankovní sektor v nejbližším období," varoval guvernér.

ČNB v červnu testovala odolnost finančního sektoru za použití tří scénářů vývoje. Největší dopady na český finanční systém, tedy banky, pojišťovny a penzijní fondy, by způsobil scénář "Obnovená recese". Ten by vedl ke ztrátám přesahujícím dvě procenta aktiv celého sektoru. Scénář by podle centrální banky vyžadoval kapitálové injekce za zhruba 26 miliard korun.

Scénář "Asymetrický vývoj" by způsobil v celém sektoru ztráty ve výši 1,7 procenta z celkového objemu aktiv celého sektoru, tedy zhruba 77 miliard korun. To by si vyžádalo injekci za více než 12 miliard korun.

Základní scénář", který považovala ČNB za nejpravděpodobnější, by pro finanční sektor vyžadoval kapitálovou injekci za necelou miliardu korun. Ztráty v tomto scénáři ČNB odhaduje na necelých 36 miliard korun, tedy 0,8 procenta všech aktiv.

Zpráva o finanční stabilitě, která hodnocení bankovního sektoru obsahovala, je pravidelně vydávána od roku 2005.