Řecko směřuje k řízenému bankrotu. Podle nizozemského ministra financí Jana Keese de Jagera to je po pondělním jednání eurozóny legitimní možnost, navzdory odporu Evropské centrální banky (ECB). Šéf nizozemské pokladny to řekl novinářům před začátkem úterního zasedání ministrů financí všech 27 členských států EU.

"Dostali jsme se ze začarovaného kruhu. Velmi složitého začarovaného kruhu, který tvořila protichůdná vyjádření. Na jedné straně o zapojení soukromého sektoru (do nového záchranného programu pro Řecko) a na druhé o nutnosti vyhnout se řízenému bankrotu," řekl de Jager.

Ministři financí eurozóny v noci na úterý přijali prohlášení, které opakovalo obecné fráze o nutnosti zachovat stabilitu zemí platících evropskou jednotnou měnou za každou cenu. Šéfové státních pokladen sice připustili možnost prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů či zpětného odkupu dluhopisů prostřednictvím záchranného fondu eurozóny, ECB nicméně v prohlášení zdůraznila, že trvá na nutnosti odvrátit jakoukoliv možnost bankrotu.

"ECB evidentně v prohlášení hájí svoje pozice, ale 17 ministrů financí eurozóny to nevyloučilo (řízený bankrot), a tak máme více možností řešení," doplnil nizozemský ministr financí.

Eurointelligence: Situace může explodovat během dní

Neschopnost eurozóny shodnout se na detailech nového záchranného programu pro Řecko značně zneklidnila finanční trhy. Výnosy španělských a italských dluhopisů rychle vystoupaly na historické rekordy. V případě desetiletých dluhopisů Španělska vůbec poprvé za existenci eura překonaly hranici deseti procent.

"Při absenci jakékoliv politické odpovědi (na krizi) může finanční systém eurozóny explodovat během několika dní," komentuje situaci na trhu analytický server Eurointelligence.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si tehdy od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Tato částka ale nestačí potřeby země při financování státního dluhu pokrýt. Navíc je oproti původním očekáváním vyloučené, že by se Řecko v nejbližších letech vrátilo na finanční trhy. Po Řecku si mezinárodní finanční pomoc vyžádalo ještě Irsko a Portugalsko.

Ministři financí eurozóny nicméně odmítají připustit, že by se krize šířila i do dalších zemí. "Nemá smysl spekulovat o jedné nebo druhé zemi. Nyní se zabýváme Řeckem, zabýváme se Irskem a Portugalskem. Opatření, která přijímáme, zajistí stabilitu eurozóny," uvedl lucemburský ministr financí Luc Frieden.

Podle rakouské ministryně financí Marie Fekterové se nicméně debaty nadále točí kolem zapojení soukromého sektoru, tak jako v posledních několika týdnech. "Pokračujeme v diskusích o Řecku, o dlouhodobé udržitelnosti dluhů. Evropská centrální banka je stále velmi kritická. To je také důvod, proč o tom musíme mluvit," dodala.

Evropa nemá čas čekat, píše El País

Evropští politici nemají čas čekat do září, o záchraně Řecka musí rozhodnout bezodkladně, jinak hrozí i rozpad eurozóny, píše v ostrém redakčním komentáři španělský deník El País. Upozorňuje na to, že trhy v pondělí těžce potrestaly neschopnost přijmout věrohodné řešení dluhové krize Řecka a prodražily financování dluhu Itálie a Španělska. V případě Španělska přitom další růst nákladů na financování deficitu může poškodit ekonomické oživení, které země platí sociálními reformami.

Jediným řešením, jak zajistit stabilizaci Řecka pro příští tři roky, je podle El País schválení druhého záchranného balíku a restrukturalizace řeckého dluhu, tedy částečný příspěvek soukromých věřitelů. Evropští představitelé nemotorně chodí kolem horké kaše, místo aby předem tento dobrovolný příspěvek soukromého sektoru projednali s ratingovými agenturami, aby jej nevyhodnotily jako technický bankrot.

Neschopnost evropských finančních špiček přijmout rozhodnutí poškozuje efekt dosud provedených reforem a další prodlevy by mohly vést až k zániku eura, píše El País.

Soros: Platební neschopnost Řecka je zřejmě nevyhnutelná

Řecko směřuje k platební neschopnosti a pokud ne, tak alespoň k devalvaci. Ve svém komentáři v ekonomickém listu Financial Times (FT) to napsal finančník George Soros. Evropská unie proto musí urgentně přijmout plán B, aby se dluhová krize nerozšířila z Řecka i na další země eurozóny. Soros nikde nevysvětluje, co myslí devalvací, tedy zda počítá s vystoupením Řecka z eurozóny.

"Řecko směřuje k chaotické platební neschopnosti a/nebo devalvaci. Následky jsou přitom nevypočitatelné," píše Soros. "Pokud se má tento nezadržitelný proces ještě zvrátit, pak Řecko i eurozóna musejí urychleně přijmout plán B. Platební neschopnost Řecka je možná nevyhnutelná, nemusí to ale být chaotický proces," dodal finančník.

Soros předpokládá, že rozšíření krize na další země eurozóny patrně nepůjde zabránit, lze ale učinit opatření k minimalizaci škod. Pád Řecka by do určité míry mohl zasáhnout Portugalsko a možná Irsko, nicméně zbytek eurozóny je podle Sorose třeba izolovat.

"To znamená eurozónu posílit, pravděpodobně širším využitím eurobondů a pomocí plánu pojištění depozit pro eurozónu," poznamenal Soros. Zopakoval také svůj předchozí apel, aby se evropští činitelé vrátili k principům, na jejichž základě vznikla Evropská unie. Vrcholem integrace byl podle Sorose vznik jednotné měny, která ale nebyla dobře připravena.

"Euro bylo neúplnou měnou: mělo centrální banku, ale žádné ministerstvo financí. Architekti eura si byli tohoto nedostatku plně vědomi, ale věřili, že pokud to bude nutné, najde se politická vůle a přijme se další krok. To se ale nestalo, protože euro mělo další vady, jichž si architekti vědomi nebyli," píše se dále.

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru