Eurozóna se v noci na pondělí na detailech nového záchranného programu pro zadlužené Řecko nedohodla. Připustila pouze možnost prodloužení splatnosti řeckých dluhopisů či možnost jejich nákupu prostřednictvím současného záchranného fondu (EFSF). Vyplývá to z tiskového prohlášení po schůzce ministrů financí eurozóny. Řecko potřebuje další peníze do poloviny září, jinak mu opět hrozí bankrot.

"Ministři znovu potvrdili jejich absolutní odhodlanost zajistit finanční stabilitu eurozóny. Zůstávají připraveni přijmout další opatření, která zlepší odolnost eurozóny proti šíření (dluhové) nákazy. K těm patří zvětšení flexibility a záběru EFSF, prodloužení splatnosti půjček a snížení úrokových sazeb," uvedla eurozóna v prohlášení.

Opatření se stále opakují

Šéf ministrů financí eurozóny Jean-Claude Juncker čelil na závěrečné tiskové konferenci několika otázkám novinářů, kteří upozorňovali, že podobná prohlášení nejsou ničím nová a eurozóna je přijímá opakovaně. Podle Junckera ovšem taková kritika není na místě, protože například větší záběr u záchranného fondu, kam by mohl patřit i nákup řeckých dluhopisů, zmiňuje vůbec poprvé. To platí i pro prodloužení splatnosti úvěrů.

Podobná opatření nejsou nicméně nová a média je jako možné způsoby řešení dluhové krize zmiňují již velmi dlouho. Stejně tak i zapojení soukromého sektoru do nového záchranného programu pro Řecko. "Soukromý sektor bude určitě zapojen. To je rozhodnutí (červnové) Evropské rady. Rozhovory budou v příštích dnech pokračovat," uvedl Juncker. Jakým způsobem by banky, pojišťovny či penzijní fondy měly být do pomoci Řecku zapojené, ale zůstává i nadále nejasné, přestože někteří politici dohodu na detailech očekávali už v pondělí.

Nerozhodnost ministrů financí eurozóny se stala terčem kritiky ekonomů jen několik minut po zveřejnění společného prohlášení. "Evropští představitelé se rvou, aby znovu získali iniciativu po dalším zhoršení nálady na trhu. Aby ale uspěli, slova musí následovat konkrétní činy, které budou mířit na příčiny krize," řekl agentuře Reuters Mohamed El-Erian z investiční společnosti PIMCO.

Řecko se loni v květnu stalo první zemí eurozóny, která požádala o mezinárodní finanční pomoc, aby se vyhnula riziku platební neschopnosti. Atény si tehdy od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu (MMF) zajistily tříletý úvěr v objemu 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Tato částka ale nestačí potřeby země při financování státního dluhu pokrýt. Navíc je oproti původním očekáváním vyloučené, že by se Řecko v nejbližších letech vrátilo na finanční trhy.

Pozornost se zaměřuje na Itálii

Eurozóna se v současnosti nemusí vyrovnávat jen se situací v Řecku, s nedůvěrou investorů se totiž potýká také Itálie. Finanční trhy nevěří, že země s druhým největším dluhem v EU ve výši 120 procent HDP je schopná dostát svým dlouhodobým závazkům. Představitelé eurozóny ovšem žádné obavy nesdílí, alespoň na první pohled.

,,Itálie je uprostřed rozpočtových rozhodnutí, která nejsou jednoduchá, ale návrh představený italským ministrem financí je velmi přesvědčivý. Nemám žádné pochybnosti, že Itálie přijme správná rozhodnutí. To je všechno. Je to jen vzrušení před podobnými setkáními, neměli bychom to brát příliš vážně. Itálie je na správné cestě," uvedl již před začátkem jednání německý ministr financí Wolfgang Schäuble.

Žádné větší obavy po skončení debat nedával najevo ani Juncker, přestože si znepokojení trhů podle svých slov uvědomuje. Očekává však, že prohlášení ministrů financí je uklidní. "Jsme si plně vědomi, že Itálie a další země jsou v hledáčku části finančních trhů, a věříme, že toto obecné prohlášení, které není omezené jen na Řecko, nabízí adekvátní odpovědi na otázky, jež mohou finanční trhy mít," dodal Juncker.