Dobrou zprávou pro osoby se zdravotním postižením (OZP) je, že se jim daří uplatnit se na trhu práce. Dokládají to statistiky Úřadu práce ČR. Za posledních šest měsíců našlo v Česku práci více než pět tisíc takových lidí. Špatnou zprávou naopak je, že podíl uchazečů o práci se zdravotním handicapem k celkovému počtu uchazečů roste. Do statistik úřadů práce se navíc nedostanou všichni uchazeči. Mnozí si ji hledají sami.

"Na trhu práce je v současné době obecně málo lidí, kteří hledají práci. Zdravotně postiženým ale tato situace naopak nahrává, protože firmy se musí naučit zaměstnávat i ze skupin, o které předtím takový zájem neměly," říká Hana Potměšilová, ředitelka Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP). "Každý týden se nám do nadačního fondu hlásí dvě až tři firmy, ale i drobní živnostníci, kteří chtějí OZP zaměstnávat. V poslední době se přidala i státní správa a samospráva. Naposledy ministerstvo zahraničních věcí nebo Hudební divadlo Karlín," dodává.

Zaměstnavatel s více než 25 zaměstnanci má povinnost zaměstnat čtyři procenta lidí se zdravotním handicapem. Povinné plnění může splnit také formou náhradního plnění a odebírat zboží, služby či zadat zakázky zaměstnavateli z takzvaného chráněného trhu práce. Tedy firmám, které jsou řádně registrovány a zaměstnávají přinejmenším polovinu osob se zdravotním postižením.

Poslední možností je zaplatit kompenzační příspěvek. Za každého zaměstnance se zdravotním postižením, kterého má zaměstnavatel povinnost zaměstnat, se odvádí 2,5násobek průměrné měsíční mzdy ročně. Kromě hrozby trestu je tu i pozitivní motivace. Firma si může uplatnit slevu na dani na každého kolegu se zdravotním postižením.

Firmy sázejí na osvětu

Zaměstnanci se zdravotním postižením kromě bezbariérových přístupů potřebují například flexibilní pracovní dobu, zkrácené úvazky nebo možnost práce z domova. To jim ale některé podniky nechtějí nebo nemohou nabídnout. "Zaměstnavatelé s tímto přístupem pak mohou skutečně nabýt mylného dojmu, že je nedostatek zájemců, protože tyto nabídky naše klienty pouze míjí. Lidé se zdravotním znevýhodněním mají omezení a potřeby, které vyplývají z jejich zdravotního stavu," vysvětluje vedoucí Centra pracovní rehabilitace neziskové organizace Asistence o.p.s. Natálie Kříhová.

Vývoj zaměstnávání OZP v roce 2017

Řada firem proto v posledních měsících představila projekty zaměřené na osvětu týkající se zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a to jak mezi personalisty, tak i manažery. Jednou z takových společností je i skupina ČEZ, která úzce spolupracuje s NFOZP.

"Obsahem spolupráce s NFOZP je například pořádání seminářů jak pro personalisty, tak pro vedoucí pracovníky, kteří by mohli handicapované kolegy přijímat do svých týmů. Odborníci z NFOZP s námi prošli legislativu a specifikaci kategorií osob se zdravotním postižením," popisuje Michaela Chaloupková, členka představenstva a vedoucí CSR aktivit skupiny ČEZ, která se zabývá charitativními projekty. "Rozjeli jsme také osvětovou kampaň mezi našimi stávajícími zaměstnanci, protože si uvědomujeme, že řada lidí si pod handicapem představuje jen na první pohled viditelný fyzický handicap a někteří zaměstnanci se mohou stydět o svých zdravotních omezeních mluvit," dodává.

Zaměstnavatelé zjišťují, že není potřeba vytvářet přímo místa pro zdravotně postižené, místo toho jim nabízejí individuální pracovní podmínky. "Nové pozice pro lidi s handicapem přímo nevytváříme. Jsme přesvědčeni o tom − a v praxi se nám to i potvrzuje −, že řada našich stávajících pozic je vhodná i pro kandidáty se zdravotním postižením," potvrzuje Petra Krátká, specialistka vzdělávání a rozvoje Komerční banky. "Za šest měsíců se nám systematickou prací a cílenou komunikací podařilo navýšit počet zaměstnanců se zdravotním postižením o třicet," dodává.

Jednou z firem, které se rok od roku daří zvyšovat počet zaměstnanců se zdravotním postižením, je i Všeobecná zdravotní pojišťovna. "Z celkového počtu lidí, kteří ve VZP pracují, tvoří handicapovaní v současné době téměř čtyři procenta − přesně 3,75 procenta, což je v tak velké organizaci, jakou je VZP, v porovnání s obdobně velkými zaměstnavateli opravdu hodně," uvádí tisková mluvčí VZP Lucie Krausová.

Stát chce důslednější kontrolu

Firmy v drtivé většině plní limit zaměstnávání OZP kombinací již zmíněných způsobů. Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2014 převažuje přímé zaměstnávání, podstatná část firem využívala také náhradní plnění − odebírala z chráněného trhu práce výrobky či služby. Třetí možnost − odvod do státního rozpočtu − volí nejméně firem. Některé firmy náhradní plnění obcházely, a tak stát nově zavádí jeho elektronickou evidenci.

Další změny schválila sněmovna v červenci. Týkají se chráněného trhu práce. Zaměstnavatelům se zřejmě zvýší státní příspěvek na platy zaměstnanců se zdravotním postižením, a to z nynějších 9500 korun na 10 500 korun. V novele, kterou musí ještě schválit Senát a podepsat prezident, se také snižuje firmám limit pro poskytování náhradního plnění. Klesnout má z 36násobku průměrné mzdy na 28násobek, tedy na 725 284 korun.