Evropská komise udělila nejvyšší pokutu za zneužití dominantního postavení na trhu ve své historii. Americký IT kolos Google musí zaplatit celkem 2,42 miliard eur (téměř 63 miliard) korun, tedy skoro 2,5krát více, než se očekávalo. Podle  dánské eurokomisařky Margrethe Vestagerové firma neoprávněně při vyhledávání zvýhodnila vlastní službu Google Shopping (Nákupy Google) umožňující srovnávání nabídek cen e-shopů. Ke zvýhodnění dochází tím, že vyhledávač systematicky zobrazuje Google Shopping ve výsledcích na předních místech. Tím se firma, jejíž vyhledávač je nejpoužívanějším na světě, dopouští podle EU poškozování konkurence i spotřebitelů. 

"To, co Google udělal, je podle evropských antitrustových zákonů ilegální. Svým postupem znemožnil ostatním firmám s ním soutěžit a dále inovovat. A co je nejdůležitější, omezil tím možnost evropských spotřebitelů vybírat si mezi různými nabídkami," uvedl komisařka Vestagerová. 

S protěžováním skončit do 90 dnů

Podle vyjádření komise musí firma s protěžováním Google Shoppingu skončit do 90 dnů od ohlášení pokuty. Jinak jí za každý další den hrozí sankce ve výši pěti procent denního globálního obratu její mateřské společnosti Alphabet.

"S veškerou úctou nesouhlasíme se závěry, které dnes komise představila. Rozhodnutí komise podrobně přezkoumáme, zvážíme odvolání a těšíme se, až budeme v tomto případu moci představit naše argumenty," napsal Kent Walker, právní zástupce společnosti Google.

Pokuta pro Google je nejvyšší, jakou kdy Evropská komise za zneužití dominantního postavení udělila. Dosud nejvíce, 1,06 miliardy eur, zaplatil v roce 2009 výrobce mikroprocesorů Intel, který se podle evropských antimonopolních orgánů snažil nezákonně vytlačit z trhu konkurenční AMD.

Trestem za zvýhodňování služby Nákupy Google však potíže Googlu s evropskými úřady neskončí. Firmu vyšetřují i kvůli podezření, že zneužívá dominantního postavení svého mobilního operačního systému Android a také že uměle omezuje možnosti zobrazování kontextové reklamy svých konkurentů na internetových stránkách třetích stran.

Precedent?

Rozhodnutí komise bude prvním významným zásahem některého z předních úřadů pro hospodářskou soutěž proti chování Googlu a podle Financial Times by se mohlo stát precedentem i pro rozhodování antimonopolních orgánů v jiných zemích a částech světa.

Pokuta pro Google zřejmě povede k vlně nevole ve Spojených státech, kde mají velké technologické korporace ze Silicon Valley pocit, že si na ně EU zasedla. Předloni dokonce EU kritizoval tehdejší americký prezident Barack Obama, když označil vyšetřování amerických technologických firem za protekcionismus, který má ochránit evropské firmy.

"Vlastnili jsme internet, naše firmy jej vynalezly, rozšířily a mnoha způsoby vylepšily. Takže cílem některých kroků vedených zdánlivě ušlechtilými úmysly jsou někdy spíše evropské obchodní zájmy," řekl Obama v rozhovoru pro server Recode.

Nevoli v USA vzbudilo třeba loňské rozhodnutí ohledně firmy Apple. Té Brusel vyměřil daňový nedoplatek 13 miliard eur plus úroky za to, že v Irsku dle názoru komise využívala nespravedlivých daňových výhod. Podle komise tak došlo k porušení pravidel o státní pomoci. Šéf Applu Tim Cook si nebral servítky a označil rozhodnutí za "politickou hovadinu".

Ovoce bude kvůli jarním mrazům o čtvrtinu méně. Podle zemědělců škody dosáhnout půl miliardy korun - čtěte ZDE

Češi mají levnější euro i dolar. Konec intervencí přiláká také více dělníků z Východu - čtěte ZDE

České dráhy nechtějí prodat Masarykovo nádraží správě železnic. Lákají je vlaky z letiště i plánovaná čtvrť - čtěte ZDE

Stát za 1,3 miliardy zvedne mosty na Vltavě, aby mohly proplout i větší lodě. Většinu nákladů pokryjí evropské dotace - čtěte ZDE