Ruský rubl v pátek pokračuje ve výrazném propadu kvůli čtvrtečnímu rozhodnutí Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) nezasáhnout proti poklesu cen ropy omezením těžby. Toto rozhodnutí podkopává rovněž ceny ruských akcií. "Ruská ekonomika stojí a padá na ropě a plynu," říká analytik Tomáš Menčík ze společnosti Cyrrus.

Krátce po zahájení pátečního obchodování oslabil rubl vůči dolaru o téměř dvě procenta na 49,56 RUB/USD. Index ruských akcií RTS se propadl až na roční minimum pod 970 bodů. Po desáté index dosahoval 979 bodů, oproti čtvrtečnímu závěru tak vykazoval pokles více než tři procenta, napsala agentura Reuters.

Podle Menčíka dal OPEC svým rozhodnutím jasně najevo, že nechce dál snižovat svůj podíl na trhu s ropou. "Nyní vlastní zhruba 40 procent světové těžby ropy a tím, že by snížili produkci, by snížili i svůj podíl na trhu ve prospěch USA i Ruska," dodává. Za rozhodnutím stojí také pokus o zrušení konkurence ve Spojených státech, které se těžba ropy při nízkých cenách nevyplatí. Aby mohlo dojít ke zvýšení cen, muselo by to být rozhodnutí více velkých těžařských zemí nebo celého trhu, myslí si Menčík. 

"Rozhodnutí OPEC má v současnosti dramatické dopady. Ceny ropy budou nadále klesat a bude trvat několik měsíců až čtvrtletí, než se trh stabilizuje a ceny se ocitnou na oprávněné úrovni," říká analytik České spořitelny Luboš Mokráš. Podle něj by se cena za barel mohla krátkodobě dostat až na 60 dolarů.

Šéf ruské ropné společnosti Rosněfť Igor Sečin v německém listu Die Welt předpovídá, že by se ceny ropy mohly v první polovině příštího roku propadnout dokonce pod 60 dolarů za barel. "Očekáváme, že může nastat pokles cen k 60 dolarům a ještě níže," řekl Sečin.

"Hodně záleží také na těžebních nákladech firem. Například v Perském zálivu se náklady na barel pohybují kolem 20 dolarů, ve Spojených státech to je až 80 dolarů," uvádí Mokráš a dodává, že oprávněná, fundamentální cena, která by se mohla pohybovat okolo 90 dolarů za barel, s těžebními náklady bezprostředně souvisí. "Firmy musí mít nějaký zisk, aby pak mohly investovat do dalšího rozvoje," doplňuje Mokráš.

A právě na investice bude podle něj mít rozhodnutí OPEC největší dopady. "Firmy nejsou bezprostředně ohroženy krachem, ale zřejmě budou čekat, až se ceny opět zvednou. Musí tak zakonzervovat těžební zařízení a omezit investice do dalšího rozvoje, jako například na stavbu těžebních věží nebo geologického průzkumu," míní Mokráš. Nedostatek investic v letošním roce pak může mít za následek nedostatek ropy v průběhu dalších dvou až tří let, dodává. Z reakcí amerických firem také usuzuje, že s ním počítaly a proto nyní nepanikaří. "Berou to jako přirozený vývoj," uvádí. 

Na nynější pokles cen ropy budou podle Mokráše muset zareagovat centrální banky zemí eurozóny i Evropská centrální banka. "Ceny mohou klesat i v dalších sektorech ekonomiky, takže ECB bude muset silně uvolnit svou měnovou politiku," říká analytik. Negativní dopady pak zaznamenají firmy ve službách v těžebním průmyslu, pozitivně by naopak mohly působit na automobilový průmysl, dodává. "Tam ale jen částečně a nepřímo," říká Mokráš.

Propad se týká i severomořské ropa Brent, která přechodně zlevnila na nové čtyřleté minimum 71,12 dolaru za barel. Později však Brent velkou část ztrát smazal a krátce po deváté se prodával za 72,20 dolaru za barel.

Ve čtvrtek se cena Brentu propadla o více než pět dolarů na 72,58 dolaru za barel. Od začátku listopadu se již snížila o více než 15 procent, takže je na cestě k nejprudšímu měsíčnímu poklesu za šest let, napsala agentura Reuters.

Rusové produkci také neomezí

Kartel OPEC po čtvrtečním zasedání ve Vídni oznámil, že zachová svůj limit těžby ropy na současné úrovni 30 milionů barelů denně. Cena americké lehké ropy West Texas Intermediate (WTI) se poté poprvé za více než čtyři roky propadla pod hranici 70 dolarů za barel.

Rusko je největším producentem ropy na světě. Těžba ropy a zemního plynu je klíčovým odvětvím ruské ekonomiky a představuje důležitý zdroj příjmů státní pokladny. "Například samotný Gazprom denně vytěží 15 procent denní těžby ropy. Ruské společnosti tak budou prodávat za nižší ceny, což samozřejmě negativně ovlivní celou ekonomiku," dodává Menčík.

Podle něj Rusové, stejně jako OPEC, neomezí svou produkci. "Podle toho, co jsem zaznamenal by byli ochotni ji snížit, ale pouze tehdy, pokud nebudou sami, tedy pokud se k nim připojí i další těžařské země. Snížením produkce by si totiž také snížili svůj tržní podíl," říká Menčík.

Ceny ropy v uplynulých měsících prudce klesly, a to zejména kvůli vysokým dodávkám suroviny na trh a obavám ohledně vývoje poptávky v Evropě a v Asii. Ruský rubl a akcie letos navíc tlačí dolů sankce, které na Rusko uvalily západní země kvůli jeho postupu vůči Ukrajině.

wti (Zdroj: CNBC.com)

Související
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru