Případné zavedení třetí sazby DPH ve výši deseti procent, na které se ve středu dohodla vládní koalice, vnímají podnikatelé jako problematické. Vadí jim hlavně vyšší administrativní zátěž.

Hospodářská komora dlouhodobě kritizuje neustálé změny pravidel, které velice zatěžují a znemožňují dlouhodobější plánování podnikatelských aktivit, řekla mluvčí komory Lenka Vodná.

"Zavedení další sazby pro vybrané produkty není systémová věc, kterou bychom chtěli. Nevidíme to však jako klíčový problém v daňové oblasti, který by pro naše podniky byl prioritní," doplnil mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn.

Koaliční strany se ve středu shodly na snížení DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu z 15 na deset procent od začátku příštího roku. O snížení DPH na dětské pleny bude muset vláda ještě jednat s Evropskou komisí. Ministerstvo financí v aktuální prognóze počítá příští rok s průměrnou inflací 2,3 procenta.

Návrh vnímá svaz jako politické rozhodnutí. Související výpadek z příjmů by však podle něj neměl být řešen dalším zatěžováním poctivých plátců, ať už skrze vyšší daně, či administrativní náročnost a rizika plnění daňových povinností.

Stát tratí a zboží levnější nebude

Zavedení třetí sazby DPH podle něj zřejmě nepovede ke snížení cen pro konečné spotřebitele. Na to je snížení sazby příliš malé, a jediný, kdo bude na této změně tratit, je stát. "Odhadujeme, že zavedení třetí sazby povede k poklesu výnosu z DPH až o 20 miliard Kč ročně, jež bude potřeba nahradit jinými daněmi," uvedl daňový poradce ze společnosti Pro Factum Consulting Petr Frisch.

Změna daňového systému umožní obchodníkům zvýšit své obchodní marže a tím i dosahované tržby, míní daňový poradce Petr Drahoš ze společnosti Mazars.

Přijetí původně plánované jednotné sazby DPH 17,5 procenta by podnikatelé považovali za rozumný kompromis, který by zároveň přinesl snížení administrativní zátěže, jež je spojená s účtováním více sazeb DPH. Naopak zavedení další nové, byť nižší, sazby DPH administrativní zátěž podle komory zvýší.

"Navrhované zavedení třetí sazby DPH je jako zásadní opatření uskutečňováno ve spěchu a bez pečlivé analýzy dopadu na státní rozpočet či podnikatelské prostředí. Dle zveřejněných informací by měl být výpadek příjmů státního rozpočtu způsobený zavedením třetí sazby daně kompenzován důslednějším výběrem daní. Přitom však není zřejmé, jakými konkrétními metodami chce vláda tohoto výsledku dosáhnout," dodala Vodná.

Podle analytiků oslovených ČTK se zavedení nové sazby projeví poklesem inflace o 0,1 procentního bodu. Podle ekonomů není ale jisté, zda se snížení daně projeví u cen všech položek zařazených do této sazby v plné výši.

"Vzhledem k tomu, že položky budou patrně velmi sledovány a je jich poměrně málo, může dojít k plnému promítnutí poklesu DPH do cen a prodejci si nezvýší své ziskové marže. Respektive by zvýšení těchto marží nemělo být vysoké," řekl analytik Komerční banky Jiří Škop.

Naopak podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška se snížení sazby DPH na vybrané položky projeví snížením maloobchodních cen jen u léků, které mají ceny centrálně regulované. "Cenové změny v dalších skupinách zůstanou pro konečné spotřebitele těžko postřehnutelné. U dětských plen mám navíc pochybnost, zda se snížení podaří vyjednat s EU tak, aby mohlo začít platit již od začátku 2015," uvedl.

Dopad změny daně na ceny bude podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka záviset především na citlivosti poptávky. "Čím vyšší je cenová elasticita poptávky, tím výrazněji se změna sazeb daní projeví v ceně. Proto například ceny léků mohou reagovat jen málo, nebo vůbec, zatímco například knihkupci patrně zlevní téměř o celé snížení daní a jejich marže se nezlepší," uvedl.

Sobíšek zavedení třetí sazby DPH považuje za nežádoucí. "Definování a kontrolování, co je lék a co potravinový doplněk nebo která dětská výživa je nenahraditelná, zbytečně zaměstná desítky státních úředníků. Vyjednávat s EU o dětských plenách omezí prostor k jednání o strategičtějších otázkách," uvedl.

Související