V laboratořích umístěných ve zbrusu novém inovačním centru poblíž pražské O2 Areny se dějí zajímavé věci. Česká biotechnologická firma EcoFuel Labs tady zkoumá, jak vyrobit bionaftu budoucnosti - z odpadního živočišného tuku nebo zvláštního druhu mikrořas.

Projekt z oboru takzvané “zelené chemie” je podporován Technologickou agenturou ČR v rámci loni vzniklého Centra kompetence pro výzkum biorafinací.

EcoFuel zde ve spolupráci se zakladatelem centra, Ústavem Chemických procesů AV ČR a odborníky i studenty z VŠCHT a Botanického ústavu AV ČR hledá alternativní zdroje energie, který by v budoucnu mohl nahradit biopaliva první generace, vyráběná z plodin rostoucích na polích. Jako je třeba řepka. 

Biopaliva první generace nyní ztrácejí podporu EU, která přehodnocuje svou politiku a začíná pochybovat o tom, zda pěstování rostlin na zemědělské půdě není nakonec méně ekologické než používaní tradičních fosilních paliv - tedy ropy.

“Cesta k biodieselu z řas bude ještě velmi dlouhá, možná desítky let, zatím je jejich výroba příliš drahá,” říká ředitel centra a firmy EcoFuel Labs Petr Kaštánek.

Pro výrobu biopaliva jsou potřeba řasy s co největším obsahem mastných kyselin a lipidů. Jeho tým proto zkoumá asi padesát kmenů řas, zjišťuje, za jakých podmínek nejrychleji rostou a jak je co nejefektivněji "sklízet".

Byznys s omega 3

Pří výzkumu, jehož jádrem je pěstování a sklízení speciálních druhů mikrořas, ale vzniká řada dalších produktů. Z nich některé mají již dnes komerční využití v potravinových doplňcích, kosmetice, krmivech pro zvířata či hnojivech.

Firma před dvěma lety začala prodávat v lékárnách a potravinách se zdravou výživou tablety z řas, které obsahují vitamíny, minerály a další údajně zdraví prospěšné látky.

 

Další obsahují například omega 3 kyseliny EPA či DHA, které se jinak nacházejí jen v rybím tuku.

Tyto produkty však nevyrábějí ve výzkumných laboratořích v Praze, ale ve spolupráci s další farmaceutickou firmou z řas buď dovážených z Tchaj-wanu nebo Indie, které mají rovnou certifikaci jako biopotraviny, nebo pěstovaných v Mikrobiologickém ústavu AV u Třeboně. Ty poslední na balení propagují jako český výrobek. Kosmetický produkt na bázi řas firma nyní dokončuje. 

Mezi dalšími plány je například krmný doplněk z řas s omega 3 pro slepice, norská univerzita zase projevila zájem o řasy vhodné jako krmivo pro lososy.

Biodiesel pro jihoamerické farmáře

Jak souvisí zmíněné biopalivo ze zvířecího tuku s řasami? Jde totiž o navzájem propojené a doplňující se procesy - při výrobě biodieselu z tuku vzniká jako vedlejší produkt glycerol, kterým se zas živí řasy. 

HNByznys na facebooku

/klikem na ikonu vstupte na profil/

 

“Náklady na biopaliva z živočišných tuků jsou zhruba podobná, jako na výrobu těch z rostlin, ale technologie je obtížná kvůli nečistotám obsaženým v živočišných surovinách” říká Kaštánek. "Využít se dá odpadní tuk z kafilérií, kuřecích krků nebo i přepáleného fritovacího oleje, což už také zkoušejí v USA," vysvětluje.   

Na jednom z kongresů se na EcoFuel obrátila vědecká skupina z Jižní Ameriky, která se zajímá o možnosti výroby biopaliva z živočišných tuků ve venkovských oblastech Brazílie a Bolívie, kde mají obrovská stáda hovězího dobytka.

EcoFuel nyní dokončuje návrh mobilní rafinerie biodieselu z živočišného tuku, která by se vešla do transportního kontejneru a mohla by sloužit jako alternativní zdroj paliva v odlehlých oblastech.

Laguny zelené ropy

Ale ještě zpátky k biopalivu z řas. Pokud by někdy v budoucnosti mělo nahradit naftu, musely by se řasy pěstovat ve velkém, spíše než v laboratořích někde na venkovních vodních plochách, kde svítí dost sluníčka. Přemýšlí ve světě o něčem takovém?

“Ve Spojených státech například uvažují o tom, že by v pouštních oblastech pěstovali řasy pro energetické účely v mořské vodě. V jedné studii dospěli k tomu, že pro energetickou soběstačnost by bylo potřeba, aby takové laguny zabíraly asi dvě procenta území,” říká s lehkým úsměvem šéf výzkumného centra.

Ale nevadilo by Američanům jezdit kolem obrovských zelených ploch? Nebudou protestovat, že hyzdí krajinu?

“Proč? Zelená je hezká barva,” uzavírá Kaštánek.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru