Když už stát nesníží spotřební daň, měl by podpořit odbyt nafty v Česku alespoň zavedením takzvané profesionální nafty – tedy jakési vratky části spotřební daně. Shodují se na tom dopravci s prodejci nafty a provozovateli tankovacích karet. Ministerstvo financí sice není tomuto systému, který funguje v pěti zemích Evropské unie, příliš nakloněno, ale prý tuto možnost zváží.

Profesionální nafta funguje podobně jako vratka DPH. Stát, který tento systém podporuje, vrací předem určenou část odvedené spotřební daně na účet dopravců. Netýká se to ale osobních vozů, nýbrž nejčastěji aut nad 7,5 tuny a autobusů s minimálně osmi místy.

 

Tankujte doma

Důvod takového opatření je jediný – neodradit dopravce od tankování v zemích s vyšší spotřební daní a tedy cenou nafty. Anebo přilákat ještě víc kamionů a autobusů z ciziny a podpořit tak na vlastním území spotřebu nafty a tím i daňový příjem do státní kasy.

„Pokud by český stát zavedl profesionální naftu, mohl by na dodatečném výběru daní získat tři až deset miliard korun,“ tvrdí Ondřej Pavlík, ředitel české pobočky DKV Euro Service, předního poskytovatele tankovacích a karetních služeb pro dopravce na evropském trhu.

Tímto způsobem provozuje profesionální naftu v Evropě už Španělsko, Francie, Belgie, Slovinsko a nově od letoška také Maďarsko, které letos zvýšilo spotřební daň, ale vyšší cenu kompenzuje dopravcům vratkou v přepočtu zhruba padesáti haléřů z natankovaného litru u některé z maďarských pump.

„Je to takové selektivní řešení. Stát motivuje k tankování na svém území ty zákazníky pump, kteří by si jinak snadno mohli natankovat za nižší cenu v cizině – tedy kamiony a autobusy s velkými nádržemi. A ti ostatní, kteří kvůli menšímu dojezdu v lacinější cizině netankují, od tuzemských dražších pump neujedou,“ komentuje profesionální naftu majitel kartové tankovací firmy WAG minerální paliva Martin Vohánka.

Bruselský háček

Profesionální nafta je podle něj alternativním řešením v případě, že stát nechce snížit spotřební daň z paliv plošně pro všechny. Vyšší odbyt nafty u tuzemských pump tak přinese státu i o něco vyšší daňové inkaso.

Má to ale háček. Podle pravidel Evropské unie nemohou státy v rámci profesionální nafty refundovat vyšší částku, než jaký je rozdíl mezi současnou úrovní spotřební daně a úrovní v daném státě před jeho vstupem do EU. Daň z litru nafty je dnes na úrovni 10,95 koruny, před naším vstupem do EU vybíral stát 9,95 koruny.

V Česku by tak stát nemohl vracet dopravcům víc než korunu z litru. A to podle Vohánky sice část tankujících kamionů do Česka vrátí, ale ne o tolik, aby vyšší odbyt zdejších pump přinesl pro státní kasu i výrazně vyšší příjem na daních.

„My bychom na profesionální naftě vydělali, částečně i stát, kterému se meziročně výběr spotřební daně z paliv propadá. Zavedení profesionální nafty by ale daňové inkaso nezvedlo o tolik, jako kdyby se plošně snížila daň aspoň o 2,50 korun. Až pak by spotřeba vzrostla natolik, že by stát i při nižší dani vybral celkově meziročně víc,“ domnívá se Vohánka.

Profesionální naftu podporují i všechni dopravci – jako alternativu v situaci, kdy klasické snížení daně nevypadá reálně. „Nafta je naše největší nákladová položka, vítáme každé snížení daně,“ říká Vladimír Starosta, šéf společnosti OK Trans a prezident sdružení autodopravců Česmad Bohemia.

„Ministerstvo financí se už loni odmítlo zabývat snížením spotřební daně. A profesionální naftě podle mluvčího Ondřeje Jakoba také není příliš nakloněno. „Ale dopady případného zavedení profesionální nafty ještě analyzujeme,“ vyjádřil se mluvčí.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru