Vše má svá pravidla, ať už je v to v případě obchodní společnosti nebo živnosti. A to i v případě smrti. Na koho přechází práva, když jednatel společnosti umře? A je tomu jinak u živnosti? Na otázky dědické posloupnosti odpovídal Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Přechází podíl zemřelého podnikatele, který byl majitelem nebo společníkem obchodní společnosti, automaticky na dědice dle zákonné dědické posloupnosti nebo toho, koho určil zesnulý v závěti?

Byla-li společníkem v obchodní společnosti fyzická osoba a nebyl-li zároveň společenskou smlouvou přechod podílu omezen či vyloučen, přejde v případě smrti společníka podíl této obchodní společnosti na jeho dědice jakožto součást pozůstalosti.

Pojmosloví

Zakladatelské jednání:

společenská smlouva: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost a společnost s ručením omezeným,

stanovy: akciová společnost a družstva,

zakladatelská listina: kapitálové společnosti (tj. společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti), které mají pouze jediného společníka.

Dědici jsou k pozůstalosti či k poměrnému podílu z ní povoláni na základě dědické smlouvy nebo závěti, a nebylo-li jich sepsáno, dle zákonné dědické posloupnosti, tzn. že dědění z dědické smlouvy nebo ze závěti má přednost před děděním dle zákonné dědické posloupnosti. Často však mohou uvedené dědické důvody působit i vedle sebe.

Jak je to v případě úmrtí fyzické osoby jakožto jediného společníka kapitálové společnosti?

Přechod podílu v obchodní společnosti, tedy i jeho nabytí v rámci dědického řízení, může být omezen či zcela vyloučen zakladatelským jednáním této obchodní společnosti s výjimkou stanov akciové společnosti.

V jednočlenných společnostech brání právní úprava situaci, kdy by společnost neměla žádného společníka. Není proto možné v zakladatelském právním jednání stanovit, že přechod podílu se zakazuje, resp. se k takovým ujednáním po dobu, kdy je společnost jednočlenná, nepřihlíží.

Okamžikem potvrzení o nabytí dědictví ze strany soudu vstupují dědicové na základě příslušných dědických titulů do práv a povinností vyplývajících z uvolněného obchodního podílu, tedy nastupují na místo zůstavitele jako společníka obchodní společnosti.

Pokud zakladatelské jednání společnosti změnu vlastníka děděním neumožňují, může to skončit až likvidací firmy?

Přechod podílu v obchodní společnosti, tedy i jeho nabytí v rámci dědického řízení, může být omezen či zcela vyloučen zakladatelským jednáním této obchodní společnosti s výjimkou stanov akciové společnosti. Ujednání stanov, jež by fakticky omezovalo přechod podílu na dědice, by bylo nutno považovat za neplatné a dále by se k němu nepřihlíželo. 

Omezení přechodu podílu je nutné vždy zohlednit i ve vztahu k dalším formám obchodních společností. 

Projevem personální vázanosti společnosti na společníkovi je u osobních obchodních společností jejich zrušení a v zásadě následný vstup do likvidace v případě smrti společníka veřejné obchodní společnosti či komplementáře komanditní společnosti. Společenská smlouva může nicméně odlišně od dikce zákona připustit, aby po smrti společníka přešel jeho podíl na dědice. Dědic, který by se nechtěl stát dědicem tohoto podílu, je oprávněn dědictví odmítnou, vzdát se jej ve prospěch jiného dědice, nebo svou účast ve společnosti vypovědět, a to ve lhůtě tří měsíců. 

Nabývání vlastnictví

Způsoby nabývání vlastnického práva:

převod: nabytí na základě projevu vůle (typicky smlouva),

přechod: nabytí na základě jiné právní skutečnosti, kde samotný projev vůle není rozhodujícím znakem (zákon, rozhodnutí, dědění)

Důvodem ke zrušení komanditní společnosti nicméně již není smrt komanditisty. Pokud společenská smlouva komanditní společnosti vyloučí přechod podílu na dědice v rámci dědického řízení, vznikne tomuto dědici nárok vůči společnosti na vypořádací podíl. Obdobně jako v případě komanditisty je tomu i u společníka společnosti s ručením omezeným.

V jednočlenných společnostech brání právní úprava situaci, kdy by společnost neměla žádného společníka. Není proto možné v zakladatelském právním jednání stanovit, že přechod podílu se zakazuje, resp. se k takovým ujednáním po dobu, kdy je společnost jednočlenná, nepřihlíží. V případě, že dědic jednočlenné společnosti odmítne účast na společnosti, vstupuje společnost do likvidace.

Jaké jsou rozdíly oproti živnostníkům? 

Fyzická osoba zapsaná v obchodním rejstříku provozující podnikání na základě živnostenského oprávnění vytváří obdobně jako obchodní společnost soubor jmění zahrnující složku aktiv i pasiv, jež je terminologií nového občanského zákoníku označováno jakožto obchodní závod.

Obchodní závod zahrnuje jak věci hmotné, tak i nehmotné statky, práva či klientelu živnostníka. V případě smrti živnostníka přechází tento soubor jmění na jeho dědice na základě příslušných dědických titulů. Dědicové, jež nabudou vlastnictví k obchodnímu závodu, nemusí sami provozovat podnikatelskou činnost, ale mohou nabytý závod dále propachtovat třetí osobě na základě pachtovní smlouvy či jej prodat jakožto celek. 

V souvislosti s dědickým řízením je namístě zmínit skutečnost, že je možné, aby byl obchodní závod samostatně provozován i nezletilým, který nenabyl svéprávnosti, a to na základě souhlasu jeho zákonného zástupce za současného přivolení soudu.

Zde lze seznat rozdíl přechodu vlastnictví k obchodnímu závodu oproti přechodu vlastnictví k obchodnímu podílu ve společnosti. Obchodní podíl ve společnosti představuje pouze účast společníka v obchodní společnosti a práva a povinnosti z této účasti plynoucí. Obchodní závod naopak zůstává v případě nabytí obchodního podílu i nadále ve vlastnictví a plné dispozici dané obchodní společnosti.

Jak je to, když dědicové chtějí dál podnikat pod "obchodní firmou" zůstavitele? Musí dojít ke změně jména firmy?

Dědic, který má zájem nadále provozovat živnost pod obchodní firmou zemřelého podnikatele, musí k této obchodní firmě připojit dodatek, jenž jej dostatečně odliší od jména jeho předchůdce. Příkladem takového dodatku může být Hudebniny Walter - synové. Neměl-li zůstavitel pouze jednoho dědice, vyžaduje se k používání obchodní firmy předchozí souhlas ze strany zůstavitele. Neudělil-li jej zůstavitel před svou smrtí, mohou tento souhlas udělit dědicové zůstavitele.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.