Stále více lidí jezdí do práce během teplých letních měsíců na kole, motorce či na skútru. A když už v práci jsou, proč by nevyužili své jednostopé vozidlo i při cestě na pracovní schůzku nebo třeba k pochůzce na poštu. Potřebují k takové cestě svolení šéfa? Co když způsobí nehodu - kdo pak odpovídá za škody?

Výběr dopravního prostředku pro pracovní cestu závisí čistě na rozhodnutí zaměstnavatele, platí to pro kolo, skútr, motorku i automobil.

"Pouze zaměstnavatel může stanovit, zda pojedete městskou dopravou nebo na kole či na skútru. Měl by tak učinit písemně před pracovní cestou. Může tak být určeno i ve vnitřní směrnici. Pokud zaměstnavatel určí zaměstnanci městskou hromadnou dopravu jako způsob dopravy, potom nemůže zaměstnanec cestu absolvovat jinak. V opačném případě by například zaměstnavatel neodpovídal za škodu způsobenou na skútru při dopravní nehodě," upozorňuje Petr Glogar, odborník na pracovní právo z advokátní kanceláře PwC Legal.

Pokud zaměstnavatel určí přímo soukromý dopravní prostředek, má zaměstnanec nárok na náhradu jízdních výdajů. Rozhodně to neplatí pouze pro osobní automobil.

"V případě skútru se určí náhrada za spotřebované pohonné hmoty ve výši podle ceny uvedené ve vyhlášce Ministerstva práce a sociálních věcí ČR nebo podle účtenky z čerpací stanice a dále náhradu za opotřebení ve výši jedné koruny za jeden kilometr jízdy. Také jízdní kolo je možné použít na pracovní cesty. Z pochopitelných důvodů nepřísluší za jízdu na kole náhrada za pohonné hmoty," popisuje Glogar.

Určení místa je důležité

Nárok na cestovní náhradu může mít i zaměstnanec, který nejede na cestovní službu, ale přepravuje se na pracovní schůzku v rámci města, kde sídlí firma. Glogar upřesňuje: "Stanovování nároků na cestovní náhrady vychází především z toho, jak má zaměstnanec sjednáno místo výkonu práce, respektive pravidelné pracoviště. Nárok na náhradu výdajů má zaměstnanec v případě cesty k provedení práce mimo sjednané místo výkonu práce. Pokud má zaměstnanec jako místo výkonu práce sjednané město Brno bez dalšího upřesnění, potom platí, že cesta po Brně není pracovní cestou, neboť zaměstnanec neopustil město."

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

Pokud je sjednáno místo výkonu práce s přesnou adresou, potom i například návštěva pošty v rámci Brna může být pracovní cestou. Možná je také varianta, že místem výkonu práce je Brno a v pracovní smlouvě je výslovně sjednáno, že pravidelným pracovištěm je sídlo zaměstnavatele. V takovém případě přísluší cestovní náhrady za opuštění pravidelného pracoviště i v rámci cesty po Brně, neboť opuštění pravidelného pracoviště se považuje pro tyto účely za pracovní cestu.

Doba oběda se nepočítá

Důležitou otázkou je, jak se řeší náhrada škody u případné nehody. "V případě nehody, kterou zaměstnanec nezavinil a použil svůj skútr či kolo s vědomím zaměstnavatele, odpovídá zaměstnavatel za škodu vzniklou při nehodě. Je samozřejmé, že v případě zaviněné nehody nemá zaměstnanec možnost nárokovat po zaměstnavateli náhradu škody na poškozeném kole či skútru," uvádí odborník.

Nehoda nemusí vždy skončit jen poškozením majetku, ale i úrazem či zraněním. V tom případě je vždy potřeba určit, zda došlo k úrazu přímo při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů.

"Obecně lze říci, že při cestě na pracovní schůzku či na poštu s firemní zásilkou je úraz při nehodě pracovním úrazem. Pokud si však zaměstnanec udělá přestávku na oběd, takzvanou přestávku na jídlo a oddech, a v rámci cesty pojede do oblíbené restaurace a stane se nehoda, potom se o pracovní úraz nejedná. O pracovní úraz nejde ani pokud se stal při nehodě, která vznikla při cestě do práce nebo z práce na kole či skútru," dodává právník.

Související