Původně se hovořilo o tom, že by měla druhá generace kurzarbeitu fungovat od ledna, pak od jara… Jak je tomu v současné době?

Na jaře to rozhodně nebude, teď se hovoří o 1. červenci. I když pochybuji, že se vše stihne v termínu, to nemůže vyjít. V únoru by měl být návrh teprve projednávaný a zamířit do Poslanecké sněmovny. Kurzarbeit se musí následně doplnit do zákona o zaměstnanosti. Otázkou také je, jak rychle vše projde Senátem. Závisí to pochopitelně na tom, jak bude návrh vypadat, protože poslanecká iniciativa je nezměrná. Je možné, že bude Senát bojovat, aby se návrh upravil a šel zase zpátky.

Prvnímu kurzarbeitu (projekt Vzdělávejte se pro stabilitu) bylo vyčítáno, že přišel pozdě, nevypadá jeho druhá verze na něco podobného? 

Nebudu nic popírat, pozdě by bylo, i kdyby začal fungovat už teď. Ale my si říkáme, že, když jsme tomu všichni - sociální partneři i zástupci vládní strany - věnovali tolik času a vyjednávání, tak je potřeba to dotáhnout do konce. Aby byl kurzarbeit zakotvený v právním řádu a dal se kdykoliv použít. Nevíte, kdy přijde povodeň, nevíte, kdy přijde vlna ekonomických problémů, musíte na ně být připravení.

U nás je kurzarbeit, jak zmiňujete, určený pro případy přírodních katastrof a ekonomických krizí. V Německu existuje například ještě sezonní kurzarbeit. Proč je tomu u nás jinak?

S kurzarbeitem se začínalo v době krize, původní myšlenka byla, aby byl využitelný pro obdobné situace. Časem jsme došli k tomu, že se zaměření rozšíří a že by měl napomoci firmám i v případě přírodních katastrof. Původně existoval návrh, aby byl využitelný i při strukturálních změnách v podnicích a podobně. Od toho se ale odstoupilo. Podle nás by to totiž bylo zneužitelné - český člověk je v tomhle ohledu opravdu vynalézavý.

Naše verze kurzarbeitu jsou od německé verze dost odlišné. Čím je to dáno?

V Německu je celý systém postavený úplně jinak než u nás. Již léta se tam například pro kurzarbeit tvoří společný fond, kam přispívají jak zaměstnavatelé, tak odbory a stát, popřípadě region a řada dalších. Fond spravuje rada, která rozhoduje o tom, jakým způsobem se bude využívat. Vyplácení také není jednotné, ale liší se podle jednotlivých oborů činnosti. Je třeba si uvědomit, že v Německu jde o systém, který se budoval léta. Kurzarbeit je navázaný na politiku zaměstnanosti, která je financovaná odlišně než u nás. Česko by z těchto důvodů nemohlo jen tak převzít jejich systém. Lišíme se zákony i zvyklostmi.

Jak jste spokojený s aktuálními výsledky vyjednávání o kurzarbeitu za Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů?

Koncept se během času vyvíjel a měnil. Naše prvotní návrhy zněly, že by se hradilo 90 procent průměru platu a že by 45 procent platili zaměstnavatelé a 45 procent stát. Na to se nepřistoupilo, zejména ministerstvo financí bylo zcela proti. Potom se jednalo o 60 procentech, kdy 40 procent by platil zaměstnavatel a 20 procent stát, finance byly ale opět proti. Nakonec se tedy dohodlo, že půjde o 70 procent z průměru, kdy 20 procent platí stát a 50 procent zaměstnavatel. Příliš se nám to nezamlouvá, ale moc s tím asi v současné době nenaděláme.

Například Svaz průmyslu a dopravy ČR podle svých vyjádření nepovažuje aktuální podobu kurzarbeitu za dostatečně motivující. Poukazuje na to, že rozdíl mezi 60 procenty náhrady mzdy u částečné nezaměstnanosti a 50 procenty s příspěvkem od státu při kurzarbeitu není tak velký, aby zaměstnavatele vedl k zachování míst. Jak to vnímáte vy? 

Úplně motivační to skutečně není, plně se ztotožňujeme se stanoviskem SP ČR. I tak ale kurzarbeitu firmy v případě problémů určitě využijí. I dvacet procent je koneckonců dobrých a lepších než nic. I když my bychom samozřejmě upřednostnili tu verzi s 90 procenty. Líbila se nám v ní i navázanost na vzdělávání.

Současná verze návrhu je ale také vázaná na vzdělávání?

Ano, to je. Ne tak nekompromisně jako předchozí verze, ale je. Ve verzi „90 procent“ bylo vzdělávání zaměstnanců povinné - pracovníci by nezůstávali doma, ale docházeli na různé kurzy. V současné verzi tomu tak není, je jen doporučené. Ve vzdělávání ovšem vidím jednu z výhod kurzarbeitu. Doba, kdy práce není, by se měla využívat k doškolování. Když budu upřímný, tak si myslím, že by nám kurzarbeit mohl pomoci v tom, aby se v tuzemsku vzdělávání více zažilo. Pro konkurenceschopnost našich firem je to bezpodmínečně nutné.

Nemáte tedy dojem, že by bylo celoživotní vzdělávání a rozvoj v Česku standardem?

Ne. U nás koncept celoživotního vzdělávání opravdu není příliš zažitý. Pracovníci s tím mají problémy. Ve vyspělých zemích je to přitom automatické, lidé počítají s tím, že se musí dovzdělávat, zdokonalovat, protože se technika a obory rychle vyvíjí. Tady k tomu zaměstnanci mají odpor. U nás je problém někoho dostat jen na školení. 

Podobná myšlenka byla ovšem základem už první generace kurzarbeitu, a ten příliš neuspěl.

To je něco jiného. Tehdy měla vláda ke všem opatřením ke zmírnění dopadů krize odpor, celý systém se spouštěl pozdě a byl komplikovaný. Pozdní reakce byla daná tím, že my jsme tvrdili, že krize tady je, Petr Nečas tvrdil, že krize tady není, a vláda tak nic nedělala. Kdyby nebyli sami podnikatelé kreativní, tak by byly v tuzemsku dopady krize mnohem větší. Česko ještě v porovnání s jinými státy dopadlo dobře. Na tom ale neměla zásluhu tehdejší vláda, ta žádnou podporu nenabídla. A to dokonce i odbory tehdy pochopily celou situaci a porozuměly, že se musí například snižovat platy v zájmu toho, aby se lidé nemuseli propustit, a dělat další nepopulární opatření.

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

Kvůli komplikovaným podmínkám také o první generaci kurzarbeitu nebyl mezi firmami příliš zájem…

„Vzdělávejte se pro stabilitu“ byla z nouze ctnost, která byla natolik složitá a měla tak špatně nastavené podmínky, že do toho podniky nešly. Menší firmy odradilo hlavně to, že vše bylo administrativně extrémně náročné. V té době totiž společnosti už vesměs velkou část své administrativní síly propustily, protože pro ně nebyla nezbytná. Navíc se musely podniky v zájmu získání podpory zcela otevřít a poskytnout informace o svém účetnictví, bankovních účtech, vnitřních podmínkách. To žádný podnik neudělá, neukáže své karty, aby toho mohla využít konkurence, obzvláště v podobné době.

Máte dojem, že nynější návrh kurzarbeitu už bude administrativně přívětivější? Bude tedy vhodný i pro malé a střední firmy?

To uvidíme, až se dopracuje administrativní náročnost. Provádějící předpisy se teprve tvoří. Nemohu zatím říct, zda bude administrativa jednodušší, než byla u první generace kurzarbeitu, to se uvidí.

Bude se využitelnost kurzarbeitu lišit podle odvětví? Například zemědělci se obávají, že pro ně nebude vhodný, protože nemohou stejně jako jiná odvětví snižovat rozsah práce - hlavně v živočišné výrobě. To je ovšem základní podmínka pro žádání podpory.

Ano, zemědělci mají se současným návrhem problém. To je další věc, o které se bude muset jednat a u které se uvidí, jak se vyvine. V živočišné výrobě můžete skutečně těžko snížit pracovní dobu. O podrobnostech se začne diskutovat v momentě, kdy uvidíme hotový návrh a pochopíme pravidla hra.

Jak vnímáte fakt, že o každé jednotlivé žádosti firem má rozhodovat vláda? 

Ministr financí Andrej Babiš si to dal údajně jako podmínku. Já osobně si nedovedu představit, že má každý podnik být posuzován jednotlivě - kdyby to bylo třeba po regionech, tak neřeknu. Angažoval bych v tom úřady práce, které stejně budou vše zajišťovat a administrovat a vědí o firmách nejvíc. Je ale samozřejmě možné, že se do systému přihlásí málo firem, a pak individuální posuzování nebude takový problém.

Myslíte si, že se přihlásí málo firem? Jaké jsou vaše odhady?

To záleží na tom, jak se ekonomická situace bude vyvíjet. Pro jednotlivé obory se to různí a bude různit. Někde se to lepší, jinde do toho vstupuje Rusko, Ukrajina, Německo. Těžko se něco podobného odhaduje.

Co si v případě toho, že se situace zhorší, od kurzarbeitu slibujete?

Udržení dobrých lidí ve firmě, což je zájem každého zaměstnavatele. V dnešní době jsou pracovníci podstatný zdroj každého podniku, bez nich to nejde. Dobří zaměstnanci se shánějí těžko, a když už se do nich investuje, tak je škoda je propouštět. Ještě v kombinaci s odstupným se z toho stává drahá záležitost. Snadno se pak může stát, že se hospodářská situace náhle zlepší, podnik má zakázky, ale nemá lidi, kteří by je realizovali. S tím mají problém hlavně menší podniky, které mají zakázky spíše nárazově a pak složitě hledají pracovníky či subdodavatelské podniky.

Kritici kurzarbeitu namítají, že existuje riziko, že se daná společnost z krizového období nedostane, po skončení podpory stejně lidi propustí a stát jen přijde o peníze. Jak se k tomu argumentu stavíte?

Ano, to riziko existuje a nedá se odhadnout. Někdy se holt snažíte sebevíc a nevyjde to. I ve vyspělých a stabilních ekonomikách řada podniků zaniká. Předpovědět to nelze. Podstatný vliv má na tuzemsko například export a ten závisí na mnoha faktorech. Každý obor má navíc svá specifika.

Kurzarbeit se ale bude vyhlašovat plošně, ne podle odvětví?

Podle odvětví ne, ale také to nebude plošně. Je tam možnost rozhodování podle regionů, což považuji za rozumné.

Jak dlouho se mohou podle aktuálního návrhu firmy kurzarbeitu účastnit?

Základně jde o šest měsíců s možností prodloužení na dalších šest měsíců. Vláda může ale v odůvodněných případech dobu prodloužit ještě víc, s tím souhlasím.

Související