Téma: SPECIÁL: MMF má nového šéfa

Jan Bureš

MMF by měl řídit Evropan

Ať bude novým šéfem Mezinárodního měnového fondu kdokoliv, rozhodně se ve své funkci nebude nudit. Stojí před ním velký úkol připravit bankrot...
30. 5. 2011 ▪ 3 min. čtení
Změna v čele MMF

Změna v čele MMF

Mezinárodní měnový fond je od května bez svého výkonného ředitele poté, co se vzdal funkce Francouz Dominique Strauss-Kahnse kvůli obvinění, že se pokusil znásilnit pokojskou.
Do užšího kola výběrového řízení o post šéfa MMF postoupili francouzská ministryně financí Christine Lagardeová a guvernér mexické centrální banky Agustín Carstens. (vizitky obou najdete níže)

Výkonná rada MMF vybrala Lagardeovou, která se 5. července ujme vlády nad MMF na pět let funkčního období. Bude první ženou v čele fondu od jeho vzniku po druhé světové válce.

Vizitky dvou finálových kandidátů na šéfa MMF

Augustín Carstens (53)

Guvernér mexické centrální bank. Do banky nastoupil již v 80. letech minulého století, v letech 1999 a 2000 byl výkonným ředitelem MMF a v letech 2003 až 2006 byl náměstkem hlavního ředitele MMF. Od prosince 2006 do prosince 2009 byl ministrem financí, poté hlavním ekonomem centrální banky. Guvernérem centrální banky je od loňského ledna.

Narodil se 9. června 1958 v Mexico City. Na Mexickém technologickém institutu (ITAM) vystudoval ekonomii a doktorát z ekonomie získal na Chicagské univerzitě. Hojně diskutovaným tématem jsou jeho údajně úzké vazby na politickou elitu země. Jeho nevýhodou je také fakt, že postrádá jednoznačnou podporu důležitých zemí, jako jsou například Brazílie a Indie.

Christine Lagardeová (55)

Od června 2007 je francouzskou ministryní hospodářství, financí a průmyslu. Je první ženou v této funkci a nejdéle sloužícím ministrem financí Francie od konce druhé světové války. Do vlády usedla poprvé v roce 2005 jako ministryně zahraničního obchodu, poté byla v květnu 2007 krátce ministryní zemědělství a rybolovu.

Narodila se jako Christine Madeleine Odette Lallouetteová v Paříži 1. ledna 1956. V 15 letech se stala mistryní Francie v synchronizovaném plavání. V roce 1974 získala stipendium do USA, kde pracovala jako stážista u kongresmana Williama Cohena. Poté na prestižní Pařížské univerzitě (zvaná Paris X) a elitní vysoké škole pro správní úředníky (ENA) vystudovala práva a politologii. Kariéru udělala ve firmě Baker & McKenzie, kam nastoupila v roce 1981. Jako ministryně financí si získala velký mezinárodní kredit. V roce 2008 ji magazín Forbes zařadil na 14. místo mezi nejmocnějšími ženami světa a v roce 2009 byla podle Financial Times nejlepším ministrem financí v eurozóně.