Po dekádě experimentů vstupuje evoluce chytrých měst do nové fáze. Jak ovšem podotýkají analytici společnosti McKinsey, digitální řešení sice patří ve svých důsledcích k nevýznamnějším inovacím, současně ale nepředstavují jedinou cestu ke zlepšení životů obyvatel měst. Samosprávy dokážou s jejich pomocí zlepšit některé oblasti kvality života o 10 až 30 procent.

Podobně jako jiná počítačová řešení, přináší i tzv. digitální inteligence výrazné zvýšení efektivity. Instituce městské správy s její asistencí dokážou vykonat mnohem více při stejných, nebo dokonce nižších nákladech, což například dokládají slova Jakuba Vitvara, IoT produktového specialisty ve společnosti Vodafone: "Internet věcí usiluje právě o celkové zefektivnění procesů, které ve městě probíhají. To, že jste v chytrém městě, zjistíte například podle toho, že se zde netvoří dopravní kolony, jsou vyvezené kontejnery na odpad a občan si může zkontrolovat hospodaření s energiemi v městských objektech."

Analytici společnost McKinsey dodávají, že i přes minimálně jedno desetiletí vývoje stojí chytrá města více méně stále na počátku své evoluce. "Chytré technologie mají potenciál prosadit se postupně do všech oblastí života ve městě, nicméně jejich rozšíření je zatím velmi malé," dodává k tématu Václav Kožený, obchodní ředitel ve společnosti Sensority.

Praktické přínosy IoT

Města a obce potřebují trvale sledovat stav a pohyb celé řady věcí. Konkrétně jde o dopravu, bezpečnost obyvatel, energie, spoje, přenosové soustavy, odpady, kvalitu životního prostředí nebo o vlastní majetek. Ačkoli ne všechny uvedené položky lze jednoduše označit za věci, internet věcí v jejich případě tak jako tak najde nemalé uplatnění. Propojená zařízení a v reálném čase komunikující aplikace umožňují manažerům municipalit rozhodovat rychleji a s využitím přesnějších informací. Vhodné nástroje dokážou zachraňovat životy, omezovat kriminalitu, snižovat náklady na správu města nebo zlepšovat dopravní obslužnost. Jejich praktické nasazení nepřináší benefity pouze samotným městům a jejich obyvatelům. Těží z nich i podnikatelský sektor.

Analytici společnost McKinsey získali na vzorku několika desítek chytrých měst ukázky přínosů s poměrně přesným kvantitativním vyjádřením. Reakce složek záchranného systému zrychlily díky digitálním řešením a internetu věcí o 20 až 35 procent. Dojíždění obyvatel, tj. doba strávená v dopravě, se zkrátilo o 15 až 20 procent. V případě emisí skleníkových plynů došlo ke snížení o 10 až 15 procent.

"Chytrá řešení by měla život a pobyt ve městech zlepšovat automaticky bez zvyšování náročnosti na jeho obyvatele. Doprava by měla být plynulejší díky jejímu efektivnějšímu řízení, ovzduší by mělo být lepší díky jeho pečlivějšímu sledování a regulace znečišťujících aktivit, parkování jednodušší díky navigaci, odpadové nádoby vždy připravené k použití," dodává Matěj Řáda, manažer inovací ve společnosti T-Mobile.

V mnoha světových velkoměstech implementace internetu věcí doprovází nízké povědomí obyvatel o existenci těchto služeb. Výjimku představují asijské aglomerace s vysokým zastoupením mladších obyvatel. Ti jsou na digitální služby a jejich využití zvyklí a vyžadují je. Na specifické vnímání skutečné dostupnosti technologií chytrých měst upozorňuje Ratibor Líbal, managing partner ve společnosti Actum: "Je třeba si uvědomit, že do technologií chytrého města patří i věci, které dnes považujeme za běžné, k nimž patří například navigace nebo všudypřítomné připojení na internet."

50 mld.

Podle některých odhadů bude za dva roky na celém světě okolo 50 miliard prvků pasivně nebo aktivně komunikujících v sítích internetu věcí.

Jak podotýkají konzultanti společnosti McKinsey, mnoho měst dosud neimplementovalo relativně dostupná řešení, která by dokázala omezit řadu jejich existujících problémů. Poukazují tím na obrovský a stále nevyužitý potenciál internetu věcí a obecně technologií chytrých měst. Aktuální trend v nasazování technologií internetu věcí komentuje Petr Dusil, IoT produktový manažer ve společnosti Vodafone: "V současnosti jde zejména o systémy pro parkování a řešení monitorování odpadu, zejména pak toho tříděného. Některá města také začínají sledovat polohy vozů hromadné dopravy a informovat cestující o času jejich příjezdu na zastávkách v reálném čase. Nejrozšířenější aplikací internetu věcí je ve městech obvykle řízení dopravy."

Pozitivní externality

Veřejný sektor patří k potenciálně největším uživatelům internetu věcí. Investovat by do něj ale neměl sám, neboť řadu efektů dokážou úspěšně zužitkovat i podnikatelské subjekty. Implementační projekty totiž nepřinášejí jen úspory, ale dokáží také podpořit generování nových příjmů, a to nejen pro městské pokladny. Sdílení nasazených technologií internetu věcí může pomoci při optimalizaci infrastruktury a zdrojů na straně municipality i podniků komerční sféry.

Technologie chytrých měst dokážou do značné míry naplňovat cíle aglomerací v oblasti trvalé udržitelnosti či v tzv. trvalém rozvoji. Ne ve všech oblastech ale nabízí jednoznačná pozitiva. Méně efektivní jsou například v oblasti rozvojových ekonomických strategií, které mají přinést nová pracovní místa.

Na druhou stranu internet věcí vytváří tlak na další hospodářská odvětví v regionu. Nutí je inovovat a naplňovat vyšší očekávání či potřeby uživatelů a zákazníků. To se samozřejmě odráží v hospodaření i v provozních podmínkách podnikatelských subjektů. Musí obměnit své obchodní modely, získat zaměstnance se specifickými dovednostmi a transformovat svou technologickou infrastrukturu. Ve výsledku by z těchto změn měli těžit zákazníci - obyvatelé měst.

Negativní externality

Praktická aplikace internetu věcí se ovšem neobejde bez negativních průvodních jevů. Někteří specialisté z oboru již dnes upozorňují na obrovské tempo, jímž roste počet vzájemně propojených elektronických zařízení. Podle některých odhadů bude za dva roky na celém světě 50 miliard pasivně nebo aktivně komunikujících prvků. Průměrná doba životnosti zařízení, například senzorů, se odhaduje na tři až pět let. Samotná řešení, jimž poskytují vstupy, ale zastarávají mnohem rychleji. Platí to zejména pro pionýrská řešení, jež bojují o komerční úspěch a podporu ze strany uživatelů. Kde skončí miliardy nepotřebných nebo nefunkčních senzorů? Kdo je bude odstraňovat a pokud možno ekologicky likvidovat?

Zákazníci z veřejného sektoru možnosti internetu věcí pochopitelně vítají. Dává jim podstatně větší kontrolu nad stavem věcí, jež spravují. Dodavatelé technologií pro veřejnou správu ale mají své zájmy. Někteří odborníci na problematiku chytrých měst se domnívají, že se naznačený environmentální problém bude zvětšovat. A nepůjde pouze o ochranu životního prostředí, jisté dopady se projeví i v ekonomice měst.

Konkurenční boj mezi dodavateli může přinést rychlé střídání technologií, jejich neustálé nahrazování a opouštění těch stávajících. Města se mohou snadno dostat do situace, kdy bude téměř každý kontrakt doprovázet nová implementace internetu věcí. Nový dodavatel nabídne levnější variantu, starou technologii odmítne spravovat. Samosprávě zase budou chybět technicky fundovaní odborníci, proto podobné nabídky akceptuje. V opačném případě by musela platit služby subjektu, který ovládá specifické know-how předchozího řešení.

O potenciálních problémech s pořizováním a udržitelností implementací internetu věcí hovoří také Jan Hlaváček, business development manager ČD-Telematika: "Řada dodavatelů se o vendor lock-in bohužel stále usilovně snaží. Bránit by tomu měla legislativa, která zatím ale neexistuje. Další pojistkou je pak zdravý rozum manažerů s rozhodovací pravomocí, kteří pro svá města budou volit dodavatele technologií s již prokázanými zkušenostmi a preferujícími otevřená řešení."

 

Článek byl publikován v magazínu ICT revue.

Související