Jedním ze stále aktuálních témat je obnova počítačů. Co je z vašeho pohledu pro firmy v současné době podstatné?

Je jasné, že PC je pro každou firmu důležitým nástrojem pro dosažení co nejvyšší produktivity. Většina z nich přitom počítače obměňuje přibližně jednou za tři až čtyři roky. A po pravdě si nemyslím, že by se toto tempo nějak moc měnilo. Avšak inovace, které se na trhu objevily během posledních pár let, rychlost obměny přece jen zvyšují, nebo ji mohou zvyšovat.

 

Peter Gleissner (52)

Viceprezident skupiny pro prodej a marketing (Sales and Marketing Group, SMG), ve společnosti Intel zastává funkci ředitele pro region Evropské unie. Sídlí v Mnichově a na starosti má prodejní a marketingové aktivity společnosti v EU. Je rovněž členem vedoucího týmu SMG pro region Evropy, Blízkého východu a Afriky. Do společnosti nastoupil v roce 1993 jako marketingový manažer. Před působením v Intelu pracoval jako projektový manažer pro výzkum a vývoj ve společnosti Baldor Electric.

Vystudoval strojírenství (Dipl. Wirtschaftingenieur FH) na Mnichovské univerzitě aplikovaných věd a absolvoval mezinárodní manažerský program v INSEAD.

Žhavým tématem jsou procesory s architekturou Skylake. Jaké výhody skýtá jejich architektura pro firmy?

 

Procesory Core šesté generace, původně označované kódovým názvem Skylake, jsou poslední inkarnací technologie mikroprocesorů Intelu, na niž jsme velmi hrdí. Důležitou roli však hraje také integrace bezpečnostních funkcí, hardwarových i softwarových, nebo grafický výkon a lepší rovnováha mezi výkonem a životností baterie, které přispívají k vyšší produktivitě.

Procesory Skylake jsou optimalizované pro Windows 10, takže kombinace těchto procesorů a nejnovější verze tohoto operačního systému je pro firmy velmi silnou motivací pro přechod na novou platformu a zrychlení cyklu obnovy PC.

Je zde však také makroekonomický aspekt, který říká, že vše záleží také na tom, jak silná je ekonomika a prostředí, ve kterém podnikáte. Řekl bych, že v České republice jsou ekonomické prostředí i ekonomické aktivity příznivé. A pokud k tomu připočtete vyspělost technologií, které jsou v současnosti k dispozici, tak si myslím, že je ideální doba začít s obnovou právě teď.

Přejděme nyní na serverovou stranu. Jaká je v současnosti strategie Intelu v této oblasti?

Naše strategie v oblasti serverů se opírá o čtyři hlavní pilíře. Tím prvním je naše orientace na agilitu v podnikovém prostředí. Snažíme se poskytnout podnikům možnost rozhodnout se, kterou část serverové architektury si ponechají u sebe, kterou část přenesou do privátních cloudů a kterou do veřejného cloudu.

Druhou oblastí je High Performance Computing, ve kterém se pohybujeme dlouhá léta. Skvělým příkladem v České republice bylo loňské spuštění superpočítače Salomon v Národním superpočítačovém centru IT4Innovations v Ostravě, kde máme jednu z nejrozsáhlejších implementací procesorů Intel Xeon E5 společně s koprocesory Intel Phi.

Pak jsou zde dvě oblasti, ve kterých Intel velmi rychle roste, a na které se tak v současnosti hodně soustřeďujeme - jsou jimi cloud a digitální sítě, potažmo virtualizace síťových funkcí. Zde umožňujeme telekomunikačním společnostem využít přínosů na standardech založených architektur tak, aby byly schopny snižovat náklady a zvýšit agilitu svých sítí.

Pokud se podíváme konkrétně na cloud, jak se díváte na momentální situaci v České republice?

Cloud je výborným příkladem rychle rostoucího trhu, na kterém vynikají i hráči z České republiky. Příkladem může být společnost Cloud4com, se kterou úzce spolupracujeme.

Když se rozhlédnete po Evropské unii, zjistíte, že dnes využívá cloud necelých 20 procent firem, což znamená, že je zde velká příležitost pro růst. Nové příležitosti se navíc budou objevovat i v souvislosti s legislativou, díky které firmám bude velmi záležet na tom, kde budou jejich data uložena z geografického hlediska.

Aktuálně jsme připravili program pro cloudové poskytovatele a konkrétně Cloud4com spolu s dalšími poskytovateli z regionu se jej již účastní. V podstatě jde o certifikaci, která společnostem napoví, že poskytovatel sází na technologie Intelu a využívá jejich výhod.

S cloudem tak trochu souvisí trend označovaný big data a samotný Intel jej neponechává bez povšimnutí. V jakém směru pomáháte společnostem, které se do této sféry chtějí vrhnout?

Big data mají dva aspekty: zaprvé, big data jsou otázkou přístupu - způsob, jakým k těmto datům přistupujete, je odlišný od přístupů v ostatních rozhodovacích procesech. Ale zadruhé je zde i otázka, jak big data generovat a jak s nimi potom naložit.

Náš úhel pohledu na big data je především technologický - například naše nová paměťová technologie 3D XPoint je navržena tak, že dokáže pomoci s řadou typických problémů při zpracování big dat tím, že zlepšuje přístupnost dat a zrychluje jejich zpracování.

Je zde rovněž Hadoop, kde se také angažujeme, neboť nám záleží na tom, aby zde byla open source distribuce pro analýzu big dat dostupná každému. To považujeme za kritické, věříme totiž, že je nezbytné, aby měl každý možnost s velkými daty pracovat a analyzovat je.

Peter Gleissner, obchodní ředitel společnosti Intel pro region EU v rámci EMEAIntel se nemalou měrou angažuje také v oblasti internetu věcí (Internet of Things, IoT), která je zatím, dá se říci, ve svých počátcích. Co bude hlavním motorem jejího rozvoje?

Hlavním motorem je fakt, že se vše digitalizuje. Ve skutečnosti vše začalo již někdy před patnácti lety, kdy došlo k digitalizaci hudby a videa. Náhle přešla na digitální stranu celá zákaznická základna v oblasti kamer a fotoaparátů atd. To byla první fáze. Nyní už se ale nejedná pouze o spotřebitelskou oblast, celý trend se přesouvá do oblasti byznysu.

IoT tvoří v zásadě tři oblasti: První je koncový segment (edge), ať už jej představuje smartphone, připojené auto, nebo třeba propojená chytrá továrna, jak ji popisuje koncept Průmysl 4.0. Dále je to konektivita, kterou je nezbytné pro tento okrajový segment vybudovat - to je spíše téma pro telekomunikační společnosti, jak vybudovat sítě, které budou schopny připojit auta či umožnit provoz automaticky řízených aut atd. A třetí oblastí je zde cloud a datová centra, která musí zpracovávat a analyzovat data, jež budou všechna ta připojená či propojená zařízení generovat, a to právě s využitím big data analytiky, aby je pak mohla předat dále do systému. Je to vlastně komplexní end-to-end prostředí, které sahá od datového centra přes síť až na koncová zařízení.

Která odvětví zde budou hrát hlavní roli?

Určitě zde budou vedoucí odvětví, která vývoj potáhnou vpřed. Jeden z prvních sektorů, který si možnosti IoT osvojí, bude podle mne automobilový průmysl. Z aut se stávají připojená zařízení a svým způsobem o nich lze mluvit jako o třetí základní platformě (kromě výše zmíněných PC a smartphonů), která bude schopna využívat data generovaná v jiných zařízeních.

K rychlému vývoji dochází také v oblasti chytré domácnosti, kde se objevuje velké množství nových myšlenek. Tou hlavní hnací silou je ale digitalizace jako taková a to znamená, že se potenciálně může objevovat stále více "rozvracečů", kteří svými novými myšlenkami postavenými na digitalizaci změní vnímání trhu ze strany zákazníků tak, že dané odvětví bude muset jednat a reagovat. Automobilový průmysl je navíc příkladem odvětví, kde již akceleruje rivalita mezi těmi, kdo mají pod kontrolou data, a těmi, kdo mají v rukou fyzické produkty.

Intel má v ČR řadu partnerů a zákazníků. Na závěr se nelze nezeptat, jak hodnotíte zdejší trh a jeho potenciál?

Česká republika a zdejší odvětví a společnosti hrají významnou roli v rámci celé Evropy. Jsou velmi zajímavé z pohledu inovací, které v České republice vznikají, ať už je za nimi GoodData, Seznam.cz jakožto největší vyhledávač v ČR nebo Alza, která je velmi inovativní i v porovnání s maloobchodními prodejci, se kterými jsem se setkal ve zbytku Evropy. Alza je příkladem společnosti, která v masivním měřítku těží z toho, že se zaměřila na expanzi za hranice ČR. Z inovací, které takové společnosti mohou nabídnout, totiž může těžit nejen Česká republika, ale i celá Evropa.

Související