Příští měsíc oslaví rok v úřadu litevského prezidenta. Uspěl ve volbách v pozici nezávislého kandidáta a jako známý a respektovaný ekonom bude nyní spoluvytvářet krizový management Litvy a vlastně i Evropské unie. Litvu totiž podle tamních zvyklostí obvykle na unijních summitech zastupuje prezident a stejně by tomu mělo být i v pátek na videokonferenci šéfů států a vlád o rozpočtu unie a fondu obnovy.

V písemných odpovědích na otázky HN prezident jednoho z baltských států Gitanas Nauséda zdůrazňuje podobný názor jako třeba jeho kolegyně Zuzana Čaputová ze Slovenska v rozhovoru pro deník SME, který svým čtenářům minulý týden nabídly i HN: krizi spojenou s pandemií je podle nich třeba využít jako příležitost vybudovat v Evropě digitální, inovativní a zelenou ekonomiku.

Litva, která si o víkendu připomněla 80. výročí začátku okupace Sovětským svazem, je zároveň "frontovým státem" v informační válce vedené Ruskem proti členům Evropské unie a Severoatlantické aliance. Její experti už na konci ledna odhalili první dezinformace šířené z Ruska kolem tehdy nového a neznámého onemocnění covid-19. Proto začínáme náš rozhovor, který vznikal před uvolněním možnosti cestovat po Evropské unii, aktuálním pohledem na to, jak se podařilo dezinformační vlnu zvládnout.

HN: Co bylo pro Litvu v pandemii těžší: bojovat s koronavirem, nebo s ruskými dezinformacemi, které zneužívaly pandemie?

Od 1. února do 28. května jsme identifikovali 1335 různých typů informačních incidentů souvisejících s covidem-19 v litevštině, ruštině a angličtině. Tahle krize ukázala, že pandemie a infodemie, tedy informační pandemie, jsou si podobnější, než by se mohlo zdát. Prevence, schopnost krizového managementu a zvýšená pozornost jsou v obou případech klíčové. Dezinformace nejsou pro Litvu nic nového. Máme na tuto hrozbu nachystané instituce. Na druhé straně pandemie byla bezprecedentní. Upravili jsme krizový management, abychom se vyrovnali s virem. Velmi důležitý je systematický a dlouhodobý přístup, covid-19 není naše poslední krize. Jakýkoli druh krize je živnou půdou pro dezinformace, takže potřebujeme analyzovat zkušenosti z ní a připravit se na budoucí scénáře.

HN: Uspěly NATO a EU při odrážení dezinformační vlny, která přišla s nemocí covid-19?

Zatím jste si přečetli 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Sedmička HN

Život jsou povinnosti i radosti. A proto tu je newsletter Sedmička - každé ráno v sedm vám přinese sedm tipů na podnětné a zajímavé čtení z domova i ze světa. A k tomu pár nápadů, čím se zabavit nebo čím potrápit mozkové závity.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru