Nejčastěji zmiňovanou zemí z úst premiéra Andre­je Babiše není žádný z velkých evropských hráčů nebo Spojené státy, ale malé Estonsko. To pro něj představuje už roky vzor pro digitalizaci Česka. "Lidé v Estonsku soutěží, kdo rychleji vyplní daňové přiznání přes mobilní telefon. Rekord je právě teď, když to píšu, něco kolem dvou minut. Jejich premiérovi to trvalo čtyři minuty," rozplýval se nad Estonskem Babiš před posledními sněmovními volbami.

A ani pak jako premiér pobaltskou zemi neopustil. Minulý listopad si pozval do Česka estonského premiéra Jüriho Ratase: "Estonci už volí přes mobil! Samozřejmě daňové přiznání do tří minut. Občanka, registry, vše je auto­maticky předvyplněno. Včera večer jsme šli na pivo, tak se ještě na mobilu podíval, jaké známky dostaly ten den jeho děti, které psaly písemku." A Babiš slíbil, že v Česku to bude taky takové: "U nás v Česku máme 250 digitálních služeb a 5000 informačních systémů veřejné správy. Chybí ale legislativa, která by umožnila jejich propojení a plné využití. Náš český vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla úzce spolupracuje s estonskými kolegy a je skvělý. Jasně, Estonsko je náš vzor."

Reakce premiéra Babiše:

Podle hlavního analytika týdeníku Ekonom Davida Klimeše se mi prý nedaří plnit vládní program digitalizace Česka. A taky podle něj sním jen malé „estonské sny“, místo abych snil ty velké americké.

Aha. Jasně. Velké americké sny ohledně digitalizace Česka můžou jistě snít „analytici“ jako pan Klimeš. Jeho „analytické“ články proto určitě unesou i velké americké sny. Pan Klimeš to nejspíš úplně netuší, Česko ale fakt není moc podobné Americe, a to v mnoha ohledech. Třeba i proto, že na digitalizaci většina předchozích vlád až moc dlouho kašlala a většina slibů o elektronizaci zůstala jen na papíře. Zato je ve spoustě věcí dost podobné Estonsku, které nás inspiruje a kde máme vynikající vztahy.

Proto já jako premiér radši sním jen ty své „malé estonské“ sny, které se ovšem snažím převést do reality. I malé Estonsko je totiž v digitalizaci výrazně před námi, což je podle mě naše vlastní škoda a příšerná ostuda. A právě estonskou zkušeností se můžeme inspirovat.

Navíc taky není pravda, že by se program digitalizace v Česku nějak zadrhnul. To je jen potřeba chápat aspoň trochu, jak se taková věc dělá na vládní úrovni.

Vloni v říjnu naše vláda schválila program Digitálního Česka a ještě do konce roku 2018 jsme představili věcný záměr zákona o digitalizaci zdravotnictví, strategii využití umělé inteligence nebo digitální mapu pro digitalizaci stavebního řízení. A letos máme v plánu nejen spuštění eGovernment cloudu a rozšiřování Portálu občana, kde už - po pouhém půlroce - lidi najdou asi šedesát různých elektronických služeb, které až do teď museli vyřizovat na několika jiných místech. Ušetří to spoustu času i námahy.

Naše vláda plní koncepci Digitální Česko, i když to pan Klimeš podle všeho netuší. V ní je definováno 15 hlavních a 115 dílčích cílů tak, abychom digitalizaci posunuli jako celek, komplexně. Dnes máme 770 konkrétních záměrů, které koncepci Digitálního Česka naplňují. A s ní jsme nastavili i nové fungování Rady vlády pro informační společnost. A na co se chceme zaměřit nejvíc? Rozšiřovat počet služeb, které je možné vyřídit online, rozšiřovat služby sítě kontaktních míst – Czechpointů, za občany co nejvíc dat předvyplnit a co nejmíň je administrativou otravovat. Snížení byrokracie a nákladů na provoz systémů státní správy k naším prioritám taky neodmyslitelně patří.

Rozběhli jsme i online finanční úřad, online portál ministerstva práce a sociálních věcí, eLegislativu, eSbírku, eJustici a Czechianu, tedy digitalizaci kulturního dědictví. Každý resort nyní pracuje na svých vlastních digitálních projektech a vláda pravidelně provádí jejich revizi.

Zmíněný Dzurilla se stal v týmu premiéra během minulého podzimu velmi důležitou osobností, je totiž Babišovou poslední nadějí, jak všechny jeho velké "estonské" sliby změnit v něco alespoň trochu reálného. Výraznější propojení státních agend je v nedohlednu, vše se nyní sází na Portál občana, který by měl zajistit papírování sice stále s příliš mnoha státními úřady, ale z pohodlí domova přes internet.

Podle informací Ekonomu má Portál občana od Babiše podporu a do nepříliš populárního projektu, který využívá jen pár tisíc lidí, chce premiér natlačit i dosavadní nejvýraznější elektronizaci státní správy, tedy Czech Point. "Czech Point částečně s Portálem občana koresponduje, především ve smyslu zpřístupnění služeb. Avšak ne všechny služby dostupné na jedné platformě se hodí i pro druhou. Postupně provádíme analýzu, která má ukázat, zda službu zpřístupnit i uživatelům Portálu občana," sdělil Jiří Korbel z ministerstva vnitra, které má Czech Point na starosti.

Topolánkův vynález počítačů

Právě u Czech Pointu je možné začít popisovat nepříliš úspěšné české úsilí o digitalizaci. V roce 2005 poslanec ODS Ivan Langer začal mocně prosazovat vznik jednoho partnerského místa státu pro občany. Tvrdil, že "nemá obíhat občan, ale dokument". Toto místo mělo poskytovat na obecních úřadech, ale i jinde nejrůznější výpisy a údaje. Když na jaře 2007 celý projekt startoval − to už byl Langer ministrem vnitra −, tehdejší premiér Mirek Topolánek se netajil nadšením, že digitalizace celé státní správy je za rohem: "Pokládám to za takový průlom ve filozofii poskytování veřejné služby, jako bylo například vynalezení personálních computerů nebo některé další vynálezy, které měly poměrně radikální vliv na poskytování informací a různých služeb," hodnotil novinku Topolánek.

Czech Point od té doby funguje a poskytuje dokumenty. "O využitelnosti Czech Pointu mluví počty vydaných výpisů, momentálně jich je na 21 milionů," říká Korbel z ministerstva vnitra.

Ale problém Czech Pointu spočívá ve vnitřní digitalizaci a propojení základních registrů státu. Proto je jen místem pro ověřování výpisů ze spousty rejstříků, které nemají centrální přístup.

Viditelné zlepšení a ulehčení v běžném životě v masovém měřítku nepřinesly ani datové schránky z roku 2009, ani spuštění základních registrů po roce 2012.

Portál láká banky

Proto vznikl Portál občana, původně jako součást většího Portálu veřejné správy. To mělo být ono místo, kde se centrálně občan dostane ke komunikaci se státem. V červenci minulého roku byl spuštěn. Začal s 37 službami, nyní jich má 60. Jde třeba o přístup k údajům v registru vozidel, k eReceptu, rejstříku trestů či katastru.

Problémem je ale zatím nízký zájem o službu. Portál zatím nevyužívá ani devět tisíc lidí, ač je určen pro miliony. K přihlášení je totiž potřeba datová schránka, občanský průkaz s čipem a ještě čtečka za stovky korun. Do toho se většině potenciálních zákazníků nechce.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Do nového Portálu občana by se mohla přesunout i část služeb Czech Pointu.
  • Masivní využívání občanského portálu může přinést jen propojení s internetovým bankovnictvím finančních domů.
  • Ve zdravotnictví by měl pak vzniknout další digitální projekt - inovovaný Národní zdravotnický informační systém.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.