Největší světový maloobchodní řetězec si chce nechat patentovat robotické včely. Ty by měly zastoupit klasické včely a další hmyz starající se o opylování rostlin. Zejména včel a čmeláků v posledních letech výrazně ubývá, což má za následek i slabší úrodu některých plodin.

Walmart podal žádost o patentování malých bezpilotních létajících strojů osmého března, ale americký patentový úřade ji zatím neschválil. Tyto malé drony by mohly být naprogramovány tak, že by se samy přesouvaly od rostliny k rostlině, přičemž by sbíraly a přenášely pyl. Ten by se měl zachytávat na štětinkách z lepivého materiálu.

Za opylovacími drony by měl letět kontrolní dron, který by dohlížel na to, jestli opylování proběhlo správně. Některé drony by mohly být řízeny lidmi, jiné počítačem.

Patentová žádost hovoří také o audio výstupu, který by mohl být nastaven tak, aby drony mohly vydávat zvuky, které by jim pomohly s komunikací mezi sebou a řídicí centrálou. Robotičtí opylovači by tak mohli bzučet stejně jako včely, byť Walmart uvádí, že by zvuky nemusely být nutně podobné těm hmyzím.

Bez včel by svět přišel až o jednu třetinu v současnosti produkovaného jídla. Plodinám, jako je rýže, pšenice nebo kukuřice, stačí k opylování pouze vítr. Mnoho druhů ovoce, zeleniny nebo ořechů je ale na opylování hmyzem závislých. Bez nich by se nemohly množit, a lidé by tak brzy mohli přijít například o jablka, okurky nebo kávu.

Lidé se již pokusili kompenzovat úbytek včel několika způsoby. Kromě sběru a následného rozprašování pylu práškovacími letadly nebo rozstřikování pylu na rostliny ze spreje se lidé pokoušeli u vzácnějších plodin nahradit přírodu za pomoci štětečků a ručního přenášení pylu. Žádný z těchto způsobů se ale neukázal jako příliš efektivní.

Proto se vědci pustili do robotického řešení. V roce 2013 výzkumníci na Harvardově univerzitě představili první robotické včely (RoboBees). Ty tehdy dokázaly pouze létat a levitovat ve vzduchu, přičemž musely být zapojené ke zdroji energie. Od té doby byla provedena řada vylepšení a robotické včely se tak dnes dokážou přisát k různým druhům povrchů nebo plavat pod vodou.

O čtyři roky později, v roce 2017, představili japonští vědci dron o velikosti 3,8 centimetru, který byl určen pro opylování lilií.

Nevýhodou podobných zařízení je kromě jejich nízké efektivity také vysoká cena. Nahradit vymírající přírodní opylovače se tak stále nedaří. Za jejich úbytkem přitom stojí člověk, konkrétně velké množství používaných pesticidů, které likvidují včelí populace.

Postřikování polí pesticidy proti škůdcům má podle českého přírodovědce Martina Mikeše na včely katastrofální dopady. Jsou otrávené, zesláblé a nedokážou najít cestu zpět do úlu, což pro ně znamená smrt. Včelám podle Mikeše chybí i pestřejší potrava, protože zemědělci často pěstují pouze jednu plodinu, například řepku. Kromě lidí se na poklesu populace včel podílí také bakteriální včelí mor, parazit kleštík včelí nebo brouk leskňáček úlový, dodává Mikeš.

Vážnost vymírání včelstva potvrzuje i fakt, že bývalý americký prezident Barack Obama v roce 2014 vytvořil akční plán na záchranu včel, na kterém se podílelo kromě ministerstva vnitra také ministerstvo dopravy a obrany. Speciální tým měl za úkol zjistit příčiny vymírání včel.

Profesor Robert J. Wood z Harvardovy univerzity se domnívá, že používání opylovacích robotů není moudré a z dlouhodobého hlediska použitelné řešení. I kdyby se podařilo roboty pro opylování používat, podle Wooda by to znamenalo pouze oddálení problému.

Walmart vydává každý rok stovky žádostí o patent, přičemž mnoho z nich se nedostane dál než do fáze "co kdyby". Není tedy zcela jasné, jak vážně firma vývoj robotických včel bere.

Jedním z důvodů, proč by měl Walmart chtít investovat do takového projektu, je možná snaha vypěstovat více plodin, které společnost prodává, a získat větší kontrolu nad svým dodavatelským řetězcem. Ve vyjádření pro list USA Today Walmart pouze konstatoval, že v současné době se nemůže podělit o žádné detaily.

 

 

Vynález harvardských vědců RoboBees ve verzi s napájecím kabelem. Autor: National Geographic