Před 150 lety byli lidé nahnáni z polí do fabrik, nyní je potřeba je z těch fabrik zase dostat. Ale kam?

Ačkoliv je v řádcích výše dost nadsázky, ukazují na zásadní obavu dneška: co s těmi lidmi, které umělá inteligence připraví o práci, budeme dělat? Se shovívavým úsměvem se dnes díváme na historii před 150 lety, kdy dělníci ničili stroje, protože měli za to, že kvůli nim skončí v bídě a bez obživy. Stejně jako dnes, kdy čelíme Průmyslu 4.0, hrají prim emoce a obavy, co bude. A jaká je realita? Revoluce se nekoná, věci se mění průběžně a v rámci celku je vše funkční.

V průběhu celé historie zanikají jednotlivé profese a objevují se nové. Dnes se všichni budíme mobilem, dřív jsme používali budíky. Ještě před tím chodili ráno po ulicích pánové a dlouhými tyčemi klepali na okna.

Které pozice tedy pravděpodobně zmizí a které zůstanou? Zatímco práci lékaře můžeme v oblasti diagnostiky zčásti nahradit umělou inteligencí, sestru v nemocnici už ne. Sběr dat z různých zařízení a určení pravděpodobné diagnózy jsou totiž záležitostí inteligentní práce s daty. Tu můžeme přenechat "strojům" a lékař se může věnovat vysoce specializovaným činnostem, kde je jeho úsudek nenahraditelný. Péči zdravotní sestry ale pípající mašinkou nahradit nechceme, protože její úloha v péči o pacienty je zejména z emočního a sociálního hlediska nezastupitelná.

Už dnes, aniž si to připouštíme, přitom pracujeme s prvky umělé inteligence a predikce běžně. Mobilní telefony jsou pokročilé počítače s kamerou a čidly - mnohonásobně výkonnější, než byly stolní počítače před pár lety. A uživatel nemusí být IT specialistou, aby chytrý telefon dokázal používat. Ačkoliv programovat je umí jen pár lidí, zabalili jsme je do obalu, ve kterém jsou srozumitelné a přístupné téměř komukoliv. A toto je hlavní trend umělé inteligence - lidé se nebudou přizpůsobovat umělé inteligenci, ale umělá inteligence se bude přizpůsobovat lidem.

V současné společnosti jdou tak proti sobě dva transformační trendy a my postupně přijmeme a naučíme se maximálně využívat oba. Na straně jedné budeme postupně více a více rutinních činností nahrazovat algoritmy a ty pak balit do příjemné a snadno použitelné formy, na straně druhé poroste význam činností, kde bude důležitá sociální interakce a kreativita, kterou nahradit nedokážeme a nejspíš ani nechceme.

Průmysl 4.0 může být katalyzátorem, který povede i k růstu dělnických platů, po němž masivně volají odbory. S rozšířením automatizace a následným zvýšením výrobních kapacit bude jeden dělník obsluhovat ne jeden, ale třeba pět strojů. Poroste tím jeho přidaná hodnota, a tedy i mzda.

Související

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, producenta Jakuba Horáka a dalších.