Díky silnému průmyslu a strojírenství je Evropa v otázce digitalizace výroby v dobré výchozí pozici. Evropské firmy ale musí nalézt způsob, jak zkombinovat existující znalosti s novými technologiemi a najít nové obchodní modely, myslí si Jürgen Brandes, šéf divize Process Industries and Drives společnosti Siemens. Podle něho je právě know-how v průmyslu velmi důležitou součástí hledání vyšší úrovně produktivity, flexibility a kvality prostřednictvím digitalizace.

HN: Přistupují jednotlivé průmyslové země nebo části světa k digitalizaci průmyslu rozdílně? Jak probíhá například v Americe či Asii?

Digitalizace má mnoho různých aspektů. Jde o způsob, jak vytvořit nové obchodní modely, novou přidanou hodnotu pro zákazníky. Digitalizace nespočívá jen ve využívání dat a technologií, ale spíš v tom, jak dokážeme být kreativní a jak chytře data využijeme. Proto je nutné porozumět celému hodnotovému řetězci.

V Evropě díky silnému průmyslu a strojírenství v otázce digitalizace rozhodně nedobíháme rozjetý vlak. V segmentu B2C jsou díky Silicon Valley silní Američané − ICT firmy jako Google nebo Amazon digitalizovaly média, obchod či dopravu. Číňané zase využívají digitalizaci ke zvýšení produktivity těžkého průmyslu − ocelářství a dalších investičně náročných průmyslových odvětví. Evropa je silná právě ve strojírenství, elektrotechnickém průmyslu nebo využívání internetu věcí v průmyslovém prostředí a je bezpochyby v dobré výchozí pozici stát se hybnou silou při digitalizaci komplexnějších průmyslových odvětví.

Dr. Jürgen Brandes (57)

Ředitelem globální divize Process Industries and Drives společnosti Siemens je od října 2015. Pro Siemens pracuje od roku 1989, začínal jako vývojový inženýr v inovačním a technologickém centru v Bad Neustadtu, ve firmě prošel řadou pozic v Německu a Spojených státech. Vystudoval elektrotechniku na Leibniz Universität v Hannoveru, na stejné univerzitě absolvoval i doktorské studium.

Jaká je situace v rozvojových zemích? Mohou tyto země přeskočit předchozí fáze průmyslové revoluce a začít rovnou s Průmyslem 4.0?

Informační technologie a data se nezastaví na hranicích. Záleží samozřejmě na konkrétních podmínkách, ale existuje řada známých příkladů, kdy k určitému přeskočení došlo. V některých zemích se rozšířily mobilní telefony, aniž by tam předtím existovala síť pevných telefonních linek. Mnoho datových center dnes leží v Indii nebo v Africe a řada softwarových specialistů také pochází z těchto zemí.

Vtip je ale v tom, jak zkombinovat existující znalosti s novými technologiemi a najít nové obchodní modely. Tady právě vidím výhodu Evropy − máme velmi dobré znalosti v průmyslu a strojírenství a musíme je zkombinovat s novými informačními technologiemi tak rychle, jak jen to bude možné.

Co pro to mohou evropské země udělat?

Vlády se v současné době snaží identifikovat oblasti, jejichž podporou se urychlí rozvoj digitalizace. A podporují tento rozvoj přesto, že může vést k velkým změnám v hodnotovém řetězci. Byrokracie se například díky automatizaci sníží, ale lidé budou muset být více kreativní, naučit se využívat datové analýzy a podobně. Úpravy se dotknou i systému vzdělávání, například bude nutné ve školách začít dříve s výukou informačních technologií. Právě rekvalifikace a celoživotní vzdělávání jsou oblasti, ve kterých potřebujeme pomoc vlády.

Vidíte rozdíly v přístupu k digitalizaci také v jednotlivých zemích v Evropě?

Rozdíly jsou spíš v jednotlivých odvětvích. Česko je například známé svým kvalitním strojírenstvím, stejně jako některé oblasti Itálie nebo Německa. S takovým know-how mají tyto regiony velkou výhodu, pokud rozvinou také znalosti v oblasti digitalizace. Například Volkswagen, jeden z největších výrobců automobilů, rychle rozvíjí koncept Průmyslu 4.0 a věřím, že tato společnost dokáže posunout digitalizaci v automobilovém průmyslu na novou úroveň. V průmyslu je právě know-how velmi důležitou součástí hledání vyšší úrovně produktivity, flexibility a kvality prostřednictvím digitalizace.

Siemens je nejen dodavatelem automatizačních systémů, sám je také využívá. Můžete poradit ostatním firmám, jak s Průmyslem 4.0 začít?

Firmy především musí být k této příležitosti otevřené. Na začátku je třeba uvažovat jednoduše, nezačínat s příliš komplikovanými projekty. Například na letošním veletrhu v Hannoveru jsme vystavovali velmi jednoduše implementovatelnou chytrou aplikaci určenou pro vodárenské společnosti. Využívá senzorů rozmístěných v různých částech vodárenské sítě a na čerpacích stanicích. Cloudová aplikace potom nejen zobrazuje stav celé sítě, ale usnadní i optimalizaci provozu pro úsporu energie nebo reakci na poruchu některého z čerpadel.

Digitalizaci bychom neměli vnímat jako komplikovanou technologii, ale spíše jako příležitost ke zvýšení efektivity, kvality a flexibility stávajících provozů. Začněte jednoduše, ale hlavně začněte. Zapojte do toho nové lidi, kteří přijdou s novými nápady, zapojte partnery, kteří vám zprostředkují kontakt s novými technologiemi. Vytvořte ekosystém, který vám umožní se tomuto tématu systematicky věnovat. Nyní je to především otázka rychlosti, nikoliv otázka, zda ano, či ne.

Je to i otázka velkých investic?

Určitě ne. Firmy dnes už mají vybudovanou IT infrastrukturu, využívají internet a cloudové služby. Chytré aplikace proto na začátku nevyžadují velké investice. Důležité je někde začít.

Co bývá na začátku největší výzvou pro firmy?

Rychlost. V minulosti bylo možné vyčkávat, až vaše konkurence přijde s nějakým zajímavým řešením. A když jste si pospíšili a rychle to okopírovali, pořád jste mohli být úspěšní. Ale digitalizaci není jednoduché okopírovat. Je skrytá, není tak zřejmé, jakou digitalizace vytváří hodnotu. Není jasné, co je třeba dělat s daty a odkud data pocházejí. Každý musí najít vlastní cestu a stanovit vlastní digitální strategii. Proto jde především o rychlost.

A největší výzva pro vás jako dodavatele?

Kybernetická bezpečnost a průmyslová bezpečnost celkově patří k největším výzvám, ale týkají se všech − dodavatelů, uživatelů, ale i vlád. Všichni mají obavy ze zranitelnosti. Musíme pochopit strategie, jakými je možné na takové systémy zaútočit, a vzdělávat lidi, aby se jim dokázali bránit. Že například nesmějí strčit do svého počítače USB flashdisk, který našli na parkovišti, že nesmějí používat hesla typu 123456 a podobně. Je nutné používat nejnovější technologie a software. V neposlední řadě je také velmi důležité vymyslet strategii, jaká data budete skladovat a kde. Jaký typ cloudu využívat a jaká data mít jen na vlastních serverech.

Další výzvou je postupná změna obchodního modelu − od prodeje hardwaru k prodeji softwaru. Tím se mění struktura firmy a oblasti, ve kterých vydělává peníze. Hardware musí být modulární a zaměnitelný, automatické výrobní linky budou složeny z komponent různých výrobců, které musí být schopné komunikovat s řídicím softwarem. V obchodním prostředí dochází ke změně a nastupuje nutnost kooperace a otevřenosti k novým partnerstvím. Dobrým příkladem takového vývoje je naše platforma MindSphere. Spolupracujeme na ní s řadou partnerů a je otevřená všem, kteří naleznou způsob, jak ji využít ve svém podnikání.

Bude vůbec možné automatizované výrobní systémy zabezpečit? Zkušenosti z IT ukazují, že hackeři bývají o krok napřed.

Myslím, že dokážeme poskytnout bezpečné systémy. Můžeme je například úplně izolovat od vnějšího světa, uzavřít všechny potenciální přístupy. I my máme části našich výrobních závodů izolované od přístupu zvenčí. Týká se to například míst, kde se programují čipy, aby nebylo možné získat k těm kódům přístup. Neustále naše systémy zdokonalujeme, ale pokud se v průběhu jejich životního cyklu uživatelé budou chovat neopatrně, nelze garantovat bezpečnou výrobu.

Jak digitalizaci a automatizaci výroby přijímají lidé?

Každá změna, která od lidí vyžaduje nové dovednosti, vyvolává otázky, zda je společnost schopna tuto změnu přijmout. Nikdo z nás není šťastný z toho, že se musí změnit. Ale není možné vzdorovat − musíme se změnit. Na světě jsou země, které jsou dychtivé a čekají na svou příležitost. Ty pravděpodobně přijmou nové technologie rychleji než rozvinuté země. To ale může být motivací pro rozvinuté země, aby v tomto ohledu také zrychlily. Z toho je jasné, že změna je nevyhnutelná. Jen lidé, kteří berou změnu jako příležitost, mohou uspět. Lidé, kteří si myslí, že změnu mohou odmítnout, budou frustrováni.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.