Podle čísel z dílny Evropské komise se knihovna dostupná na stránce www.europeana.eu může pyšnit přibližně 4,6 milionem digitalizovaných děl, zatímco při spuštění před devíti měsíci to byly zhruba dva miliony. Jde o knihy, ale i fotografie, noviny, historické mapy či nejrůznější filmové záznamy, které jsou veřejnosti zdarma po internetu dostupné.

"Je však znepokojující, že v knihovně Europeana je k dispozici pouze pět procent všech digitalizovaných knih v EU," podotkla před pár dny eurokomisařka Viviane Redingová, která má v Evropské komisi na starosti informační technologie.

"Rovněž bych chtěla poukázat na to, že téměř polovina všech digitalizovaných děl v knihovně Europeana pochází z jediné země, zatímco všechny ostatní členské země výrazně zaostávají," doplnila eurokomisařka.

Onou světlou výjimkou v unijní "sedmadvacítce" je Francie, která poskytla přibližně 47 procent děl, jež jsou prostřednictvím Europeany nyní dostupná. Německo na druhém místě zajistilo přes 15 procent, Nizozemsko na třetím místě osm procent. Česká republika i Slovensko jsou díky méně než 0,1 procentu spíše na chvostu tohoto pomyslného žebříčku.

Problém, s nímž se Europeana do jisté míry potýká, jsou autorská práva. Dosud tento projekt zahrnuje hlavně digitalizované knihy, které jsou ve veřejném vlastnictví a nepodléhají ochraně legislativou o autorských právech. Ty přitom platí 70 let po smrti autora. Situaci komplikuje například to, že k udělování licencí dílům chráněným autorskými právy dochází v Evropě velmi nejednotně.