Křečkování není jen vlastnost typická pro některé lidi, ale bohužel i pro řadu firem. Tvrdí to alespoň zakladatel a šéf poradenské firmy Logio Tomáš Formánek. Firmy mají nejen nadbytečné zásoby, ale současně je drží i ve špatné struktuře. Zboží ve skladech přetéká, ale podnik má problém s jeho dostupností. Jednoho artiklu drží moc a druhého se mu nedostává. Krédo "více je vždy lépe" může fungovat možná v říši drobných živočichů, ale firmy tímto přístupem pouze tratí.

Tomáš Formánek (35)

Ihned po studiu na vysoké škole založil firmu, která vyvinula řešení pro plánování budoucích prodejů a řízení zásob Planning Wizard. Později pak spoluzaložil firmu Logio, která dnes nabízí firmám řešení pro řízení dodavatelských řetězců a logistiky. Systém zvyšuje dostupnost zboží a výrobků a šetří firmám zbytečné náklady.

Logio věří natolik svým řešením, že si svoji odměnu bere často z reálných přínosů a úspor u svých zákazníků.

Příčinou celého problému nadbytečných zásob je přitom špatná příprava na poptávku. Rozkrýt její zákonitosti, odhalit sezonní trendy a eliminovat vliv extrémů na základě analýzy historických dat prodejů, umožňuje třeba platforma vyvinutá společností Logio, která firmám pomáhá s řízením jejich dodavatelských řetězců. Kouzelná skříňka plná matematických algoritmů může dnes dokonce poptávku předvídat i na základě budoucích událostí, třeba díky možnostem předpovědi počasí, analýzy obsazenosti okolních hotelů nebo oznámení o pořádání velkých společenských akcí.

Jaký postoj mají české firmy k logistice a skladování?

Češi funkci logistiky ve firmě stále podceňují, přitom je to poslední oblast v podniku, kde je prostor pro skutečně skokové změny. Při řízení zásob české firmy reagují i na extrémní výkyvy. Jsme takový národ křečků. Když nárazově něčeho ubude, máme tendenci to hned doplnit, ale nepátráme po příčině neobvykle silného prodeje. Reagujeme rychle a bez rozmyslu. Vychází to z naší přirozenosti, všude musíme hned být, o všem vědět, vše kritizovat. Třeba Japonci jsou takoví pomalejší, mají v sobě více zakořeněné tradice a méně pohotově reagují na změny. Jako by je nechali kolem sebe téct, zatímco Češi jdou hned do akce. Rádi se zajišťujeme proti riziku, stojí nás to ale nesmyslné náklady. S přebytkem zásob musíme mít větší sklady, více skladníků i manipulační techniky. Vše se propisuje do dalších firemních sfér a tato nákladová koule valící se podnikem se chová stejně jako ta sněhová, nabírá na objemu. Úkolem Logia je z ní postupně odkrajovat a v ideálním případě odstranit příčinu jejího vzniku tím, že poznáme například chování zákazníků. Kvůli neznalosti poptávky totiž leží firmám některé položky na skladech měsíce i roky. 

Dají se tyto skladové ležáky ­vyčíslit?

Dle našeho odhadu se hodnota přebytečných zásob v Česku pohybuje mezi 70 až 100 miliardami korun. Zboží, které se stalo ležákem, bylo nakoupeno buď ve zbytečně velkém množství, nebo kvůli poptávce, která vůbec neexistuje. Ležáky představují čistou ztrátu firem, jejichž hodnota je téměř totožná s odhadem velikosti české korupce. Vedle ležáků jsou dalším problémem českých firem ušlé prodeje. To jsou neuskutečněné nákupy nespokojených návštěvníků, kteří v nabídce firem nenašli to, co chtěli. Z naší praxe víme, že průměrná česká firma kvůli nedostupnosti zboží přichází přibližně o desetinu svých tržeb. Naprosto běžnou praxí je, že firmy mají o čtvrtinu větší sklady, než by bylo nutné a skladují v nich zboží, o které nikdo nestojí. Přitom řešení je v prostém poznání. Data, která k tomu potřebují, mají dokonce sesbírána, jen s nimi neumějí pracovat.

Co dalšího dělají firmy špatně?

Nevnímají logistiku komplexně, nepřičítají jí funkci podpory prodeje. Přitom firmy, které hýbají světem, jsou v prvé řadě založeny na logistice. Příkladem za všechny je společnost Amazon, která je tak daleko, že za svým zákazníkem bude za chvíli létat. V Česku je ale logistika stále vnímána jako ohromná hala někde na konci Prahy, z níž denně vyjíždějí kamiony do všech směrů. Najedou přitom o pětinu více kilometrů, než je nutné, a ucpou přitom všechny hlavní tahy. Sklady jsou a i v budoucnu budou potřeba, ale rozhodně v jiné než současné struktuře a v jiných lokacích.

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

Logistika musí být chápána stejně jako obchod. Pokud chce firma maximálně uspokojit zákazníka, musí přistoupit i na drahé řešení v logistice. Buď bude svému zákazníkovi nablízku, nabídne mu špičkový servis, za který si ale klient připlatí, nebo se rozhodne mít vlastní zisk na jeho úkor. Pak může dále využívat plechové sklady na konci města a zaměstnávat podprůměrné pracovníky. Je to stejně strategické rozhodnutí jako mít v restauraci číšníky oděné v jednotném mundúru, kteří jsou k hostům všímaví a rozumějí tomu, co prodávají, nebo zaměstnávat brigádníky v neformálním oblečení, kteří stěží znají denní menu restaurace. 

Jak se budou sklady budoucnosti lišit od těch současných?

Dnes je sklad statické místo s klasickými regály, kam skladníci ukládají a opětovně vykládají zboží. Mezi regály bloudí a nachodí při tom či najezdí s manipulační technikou zbytečné kilometry. Budoucnost je v automatizovaných a robotizovaných softwarově řízených skladech, kde se naopak zboží pohybuje za skladníkem. Nevýhodou je jejich nákladná počáteční investice. Zatím se vyplácí pouze firmám s velkými obraty, kterým ovšem výrazně šetří provozní náklady. Ačkoliv automatické zakladače si dnes pořizují i společnosti s půlmiliardovými obraty. Investice do takovýchto systémů se pohybuje v řádech desítek milionů korun. Nejpokrokovější sklad má dnes společnost Amazon, která se rozhodla koupit výrobce robotického systému Kiva Systems. Oproti automatickým zakladačům je to pokročilejší technologie, protože roboti se mohou pohybovat po celé ploše skladu, a dokonce na sobě vézt celý regál.

Existují i pro firmy přístupnější technologie usnadňující provoz ve skladu?

Třeba technologie "pick by voice" (vyber si hlasem, pozn. red.), u níž sice potřebujete skladníka, ale ten je řízený systémovým hlasem, který mu říká, co má udělat. K práci už nepotřebuje čtečku čárových kódů, čímž se mu uvolní ruce a může pracovat efektivněji. Pro budoucnost je tu technologie takzvané "augmented reality" (rozšířená realita, pozn. red.), kdy je skladník vybaven brýlemi, které mu projektují, kam přesně jít a jakou položku vyzvednout.

VYCHÁZÍ PŘÍLOHA HN

Příloha Podnikání vychází v pondělí 11. května jako součást Hospodářských novin.

Tematicky se věnuje skladování. Přinášíme v ní tipy, jak vylepšit fungování firemního skladu a zvýšit jeho efektivitu, popisujeme sklady ve 21. století či radíme, jak vybrat vysokozdvižný vozík.

V příloze Podnikání dále přinášíme rozhovor se zakladateli firmy Mixit - Martinem Wallnerem a Tomášem Huberem. Český start-up přišel v roce 2010 s nabídkou individuálně namixovaného müsli. Jeho nápad zaujal, a firma tak nedávno expandovala do Kanady. 

Co taková RFID technologie?

To je technologie, která byla ohromně sexy, ale postupně se ztrácí. Ještě jí dáváme nějakou šanci, ale stále neprojevila svůj potenciál. Je to skvělá bezkontaktní záležitost, máte jen čip a čtecí bránu k identifikaci produktu. Bohužel se ale o tom více mluvilo a málo se realizovalo. Je to stále nákladná a pro spoustu firem naprosto nevhodná technologie, proto se ještě nestala masovou záležitostí. Není třeba použitelná v potravinářských řetězcích, přestože by slibovala velmi pohodlný nákup. Všechny věci, které by zákazníci nakoupili, by v sobě měly zabudovaný RFID čip. Kupující by s vozíkem projeli pokladní čtecí bránou, na jejímž konci by jim automaticky vyjela účtenka, aniž by cokoli museli vyskládat na pokladní pás. Bohužel očipování položek, které v obchodě stojí pár korun, je nereálné. V takových provozech nemá tato technologie budoucnost.

Jak by mohl takzvaný "internet věcí" ovlivnit budoucnost logistiky?

Velmi významně. Dokážu si představit, že v budoucnu si díky čipovým technologiím budou sklady samy řídit počty jednotlivých naskladněných položek. Dnes tento proces ve firmě zaměstnává někoho z nákupu, z obchodu, z výroby, dodavatele, skladníky i prodejní tým. V budoucnu by zprávu výrobci ale mohly posílat jeho vlastní očipované produkty. Informovaly by ho, v kolika kusech budou potřeba a rovnou by se objednaly. Nově doručené produkty k odběrateli by se i samy naskladnily. Je to jedna z utopií, která se ale v řádech desetiletí může stát všední realitou třeba u položek luxusního a technologického zboží.

Největší rozdíl, který internet věcí přináší, je, že se naše vnímání rozšíří. Dnes naše znalost končí ve chvíli, kdy se zboží vyexpeduje ze skladu a poslíček ho dopraví před dveře zákazníka. Tím se ukončí dodavatelský řetězec, ale díky internetu věcí se podíváme i za dveře domácnosti. Třeba v případě inteligentních lednic se dostaneme přímo k vám do kuchyně. Budeme vědět, že jste si k snídani usmažili poslední vejce a upozorníme vás na doplnění jejich zásoby.

To lze ale pouze za předpokladu, že zákazník svolí k tomu, aby mu firmy mohly nahlížet do soukromí…

Osobně vidím budoucnost logistiky ve sdílení informací mezi jednotlivými články dodavatelsko‑odběratelských řetězců. Zatím jsme v situaci, kdy si každý článek v řetězci drží zbytečné zásoby, protože neví, co bude ten po něm dělat. Klasickým příkladem jsou dodavatelé do potravinářských obchodních řetězců, kteří ze strany odběratelů znají pouze hodnotu objednávek, ale hodnotu reálných prodejů s nimi již řetězce nesdílejí. Prodejní čísla řetězce nesdělují a mnohdy s dodavateli nediskutují ani o plánu promoakcí na jejich produkty. To nutí dodavatele držet přebytečné zásoby, aby mohli zajistit dostupnost zboží a plynulé dodávky při náhlém prodejním výkyvu. Firmy by se ovšem měly chovat jako partneři ve svazku a otevřeně spolu komunikovat.

Jaké technologii fandíte?

Velmi horké téma je dnes 3D tisk, který kompletně mění pohled na logistiku a způsobuje v ní revoluci. Nic už nebudeme muset dopravovat na druhý konec světa. Jediné, co se bude posílat, budou data, dle kterých si příjemce položku vytiskne.

Říkáte, že české firmy podceňují logistiku a neumí s ní správně pracovat. Pokud byste to měl vyčíslit v nějakém ukazateli, který by umožnil mezinárodní sovnání, jak bychom si stáli?

V Čechách jsou logistické náklady vyčísleny na 12 procent HDP. Státy, které jsou v logistice pokročilé mají kolem 9 procent. Jsou tedy o čtvrtinu lepší než my. Mezi takové patří Spojené státy a Japonsko.

Japonci třeba mají vynikající dostupnost a přitom všechny články dodavatelsko-odběratelského řetězce nedrží téměř žádné zásoby, říkají tomu "lean" koncept. Před několika lety, když Japonsko postihla obrovská přírodní katastrofa a tsunami vyplavila pár automobilek, se japonská ekonomika zastavila - nebylo co prodávat. Kdyby se to stalo v Česku, tak máme ještě dlouhou dobu z čeho brát. My křečkujeme, máme obrovské sklady a Japonci mají ideálně nulové sklady, ale pak přijde taková katastrofa a u nich se všechno zastaví. Z 99 procent času jsou to ale Japonci, kteří mají vyšší zisky a efektivnější výrobu. Je to jen o filozofii.

Ta filozofie se promítá i co do přístupu k potravinám. V zemích, kde mají pokročilou logistiku, jsou potraviny vnímány jako něco čerstvého, co si vyžaduje každodenní rychlý nákup. Češi se ale stále zásobují trvanlivými produkty.

Lišíme se v tomto ukazateli třeba nějak zásadně od Němců a Rakušanů?

Od Rakušanů ne, jsme s nimi pořád hodně spojení. Od Němců se ale lišíme zásadně. Náklady na logistiku ku německému HDP se pohybují na hranici 9,5 procent. Souvisí to s tou jejich precizností, která je znát i v logistice.

Čím může Logio firmám přispět, aby vylepšily svoji logistiku? 

Máme kompletní nabídku pro logistické poradenství. Jedna část firmy jsou konzultanti, kteří dokážou navrhovat nové sklady nebo přeskládávat ty stávající a šetřit tím firmám náklady, nebo jim optimalizovat a navrhovat výrobu, vytvářet distribuční strategie či poradit, kde by měly mít ideálně sklady. Druhá část firmy je zaměřena na náš hlavní produkt, kterým je Planning Wizard, což je SW naplněný matematikou. Ten dokáže řešit sezónní výkyvy, trendy, reakce na slevy a další faktory ovlivňující poptávku.

Kde všude působíte?

Jsme dnes v Česku a na Slovensku. Teoreticky v kratší budoucnosti chceme exandovat na Západ. 

Pokud vím, tak jste i v Brazílii. 

Systémově tam nepůsobíme, ale máme tam jeden produkt. Stejně tak v Rusku, Kazachstánu, Mexiku, Německu. Máme tam partnery i projekty, takže se tam dokážeme uživit, ale není to zatím nějaká systémová věc. 

Zatím jste si přečetli 90 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.