Založení dětské skupiny vyjde podle Víta Jáska, jednoho z hlavních propagátorů tohoto konceptu, firmy levněji než firemní školka. Tento netradiční benefit pro své zaměstnance podle něj zvažuje na 70 procent velkých firem. Malým a středním podnikům by měl pomoci neziskový sektor.

Vít Jásek (40)

Na přelomu tisíciletí dokončil studium teologického semináře v USA, kde získal titul Bc. V Unii zaměstnavatelských svazů pracuje od roku 2010, od letošního roku na pozici výkonného ředitele.

Za svůj největší pracovní úspěch považuje zachování daňového zvýhodnění zaměstnaneckého stravování, které chtěl v roce 2011 zrušit bývalý ministr financí.

Za nejdůležitější v životě považuje vztahy. "Peníze, majetek, úspěch, kariéra; to všechno je skvělé, ale dává to smysl pouze v případě, že se o to máte s kým podělit, že je někdo, s kým se z toho můžete radovat." 

Považuje se za rozmanitou osobnost a baví ho mnoho – i zdánlivě protichůdných činností. Rád se toulá v přírodě a přespává v lese. Je ale i vášnivý řidič, má rád výkonná a silná auta.

Baví ho studium theologie, která ho doprovází celý dospělý život. Rád tančí, zvláště v lalatinskoamerických rytmech.

O povaze, prospěchu, kontroverzích, ale i emočně vypjatých situacích při přípravě předloženého návrhu zákona jsme si povídali ještě v době před jeho schválením Senátem. Senát návrh zákona schválil s pozměňovacím návrhem, který řeší dobrovolnou registraci těchto zařízení. Opětovně o něm bude hlasovat sněmovna. Dobrovolná registrace by měla vyřešit tolik diskutovaný problém lesních školek, jejichž existence byla původní podobou zákona ohrožena.

Dětské skupiny jsou veřejností vnímány jako dočasná alternativa k mateřským školkám, do kterých se již druhým rokem po sobě nepodařilo umístit na 60 tisíc dětí. Jak se tato situace změní poté, co začnou fungovat dětské skupiny?

Budu pouze odhadovat a vyjdu ze dvou skutečností, z nichž jednu jste již sama zmínila. Je to právě oněch 60 tisíc neumístěných dětí. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že tato statistika je podhodnocena, protože existují tací rodiče, které své děti ani nezkusí do školky přihlásit, protože tuší, že by jejich žádost byla zamítnuta.

Druhou skutečností, kterou z pozice Unie zaměstnavatelských svazů potvrzujeme, je dlouhodobý zájem rodičů vychovávajících děti předškolního věku o návrat do práce. V tomto jednání mají i silnou podporu svých zaměstnavatelů. Tudíž v ideálním případě by mělo vzniknout oněch 60 tisíc míst.

Připouštím, že realita může být jiná. Ne všichni rodiče si z finančního hlediska budu moci dovolit dítě umístit do dětské skupiny. Ta bude ve srovnání se státní mateřskou školkou vždy dražší.

Mohl byste být v otázce nákladů více konkrétní? Na kolik by přišel měsíční pobyt dítěte v dětské skupině a jak se to liší od jeho umístění v mateřské škole?

Podle odhadu ministerstva práce a sociálních věcí přijde měsíční pobyt dítěte v dětské skupině na pět až šest tisíc korun, ale záleží na mnoha okolnostech. Samozřejmě, když vznikne skupina například na ministerstvu, které zdarma k tomuto účelu poskytne adekvátní prostory, jsou náklady nižší než v případě, kdy zaměstnavatel nebo obec bude muset tyto prostory vybudovat nebo si je pronajmout. Samozřejmě záleží také na lokalitě, v Praze s ohledem na cenu nájemného to bude víc.

Dětské skupiny jsou ale rozhodně levnější alternativou k soukromým školkám, kde měsíční pobyt dítěte vyjde v průměru na 10 až 12 tisíc korun. Samozřejmě máme i extrémy, kdy rodiče platí 20 tisíc korun měsíčně za umístění dítěte v soukromé školce. Dětské skupiny jsou logicky dražší alternativou mateřských škol.

Co zaměstnavatele motivuje k jejich zakládání?

Jako obrovskou výhodu pro vznik dětských skupin vnímám změnu daňového režimu. Do dnešní doby pokud firma chce pro své zaměstnance zřídit mateřskou školu, nejsou investiční ani provozní náklady daňově uznatelnou položkou, protože nesouvisí s předmětem podnikání firmy. Zaměstnavatel tak musí firemní školku financovat ze zisku, což je pro něj již v tu chvíli o 19 procent dražší. Návrh zákona ovšem zavádí daňovou uznatelnost těchto nákladů pro jejich zřizovatele. (Zřizovatelem dětské skupiny mohou být firmy, neziskové organizace, vysoké školy, ale i úřady – pozn. redakce). Po schválení tohoto zákona se tak alternativa provozu firemních školek zcela jednoznačně zlevní.

Navíc v případě, že by se zaměstnavatel rozhodl svému zaměstnanci finančně přispět na umístění potomka do dětské skupiny, nepodléhá tento příspěvek odvodům na sociální a zdravotní pojištění, což je taktéž novinka, kterou zavádí předložený návrh zákona. Zkrátka nepřijde ani zaměstnanec, který může využít slevy na dani do výše měsíční minimální mzdy plného úvazku, tedy od ledna 2015 do výše 9 200 korun.

Mohu poprosit o konkrétní příklad, jak by to mohlo vypadat v praxi?

Řeknu Vám ideální stav, který by mohl nastat. Zaměstnavatel, který nemusí být nutně zřizovatelem firemní dětské skupiny, spíše předpokládám, že iniciativu převezme neziskový sektor, přispěje svému zaměstnanci ve formě netradičního benefitu ke mzdě čtyři až pět tisíc korun měsíčně, ze kterých nebude odvádět sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnanec k této částce přidá dalších tisíc korun, což dohromady dělá oněch pět až šest tisíc, které jsou ministerstvem práce a sociálních věcí predikovány jako průměrné měsíční náklady na umístění dítěte v dětské skupině.

Na konci roku pak ve svém daňovém přiznání zaměstnanec uplatní slevu na dani do výše minimální mzdy. Rozpočítáme-li tuto slevu na jednotlivé měsíce, vyjde zaměstnance umístění dítěte do dětské skupiny v tomto ideálním případě jen na několik stovek korun měsíčně. Sleva se uplatňuje stejně jako sleva na poplatníka z vyměřeného daňového základu. Náklady několika stovek měsíčně za umístění dítěte do dětské skupiny mohou již rodiče vnímat jako příjemnou alternativu k mateřským školám.

Nahradí dětské skupiny mateřské školy?

Dětské skupiny nemají za cíl nahradit mateřské školy, které budou stále páteřovým systémem předškolního vzdělávání. Mají pouze vyřešit problém jejich nedostatečné kapacity. Zároveň dětské skupiny vychází rodičům vstříc v otázce umístění dětí mladších tří let věku, poté, co byly začátkem letošního roku zrušeny jesle. Dětskou skupinu mohou totiž navštěvovat děti již od jednoho roku.

Dětské skupiny jsou opravdu pouze alternativou a rychlým řešením náhlé potřeby. Na vybudování takového počtu mateřských škol, které by kapacitně vykryly současnou potřebu, je třeba přibližně dvou miliard korun. I kdyby se tyto prostředky podařilo získat, školky budou stát nejdříve za dva roky. Do té doby je mohou suplovat dětské skupiny. 

Znamená to, že dětské skupiny vnímáte jako dočasné řešení nastalé situace?

To rozhodně ne, myslím, že své místo si najdou i poté. Vždy se najdou rodiče, kteří budou chtít jít jinou cestou než většina a navíc stále budou suplovat ony zrušené jesle.

Jací zaměstnavatelé budou podle Vás převážně zakládat dětské skupiny?

Předpokládám, že to budou zejména větší zaměstnavatelé, kteří mají ve svém pracovním kolektivu řadu žen ve věku, kdy ženy obvykle mateřství zvažují. Tací zaměstnavatelé ví, že v perspektivě pěti až šesti let kapacitu dětských skupin naplní dětmi vlastních zaměstnanců, i když dětskou skupinu mohou samozřejmě navštěvovat i děti jiných zaměstnavatelů. Investice do založení dětské skupiny se velkým zaměstnavatelům vyplatí, je to snazší, než založení a provoz firemní mateřské školky, kde jsou hygienická, ale i vzdělávací kritéria přísnější.

Naproti tomu dětské skupiny nebudou zakládat malé firmy a drobní podnikatelé. Předkladatel návrhu zákona ovšem koncept dětských skupin staví na bázi neziskovosti, a proto předpokládám, že iniciativy se chopí neziskové organizace, které založí dětské skupiny a osloví zaměstnance z okolí.

Realizovali jste průzkum mezi svými členy, kolik z nich má v plánu založit dětskou skupinu nebo firemní školku?

Unie zaměstnavatelských svazů sdružuje velké zaměstnavatele a podle průzkumu společnosti Deloitte, ze kterého vycházíme, zvažuje založení dětské skupiny na 70 procent velkých firem. Zároveň spolupracujeme s Asociací provozovatelů soukromých školek, která se zaměstnavatelů dlouhodobě dotazuje na jejich postoj k provozu vlastní firemní školky. Většinou se setkává s pozitivními reakcemi, ale realizace nápadu v celé řadě případů ztroskotá na financích, protože investice do zřízení a provozu firemní školky není daňově uznatelným nákladem. Což by se právě schválením návrhu zákona o dětských skupinách mělo změnit.

V souvislosti s daňovou uznatelností se hovořilo o zavedení daňového limitu pro zaměstnavatele ve výši 10 tisíc na zaměstnance a rok, což by prakticky znemožnilo zaměstnavatelům nebo minimálně zkomplikovalo zakládat dětské skupiny, když reálné náklady jsou se podle vašich slov přibližně 60 tisíc korun ročně na jedno dítě. Jak se tento problém vyřešil?

Je pravda, že současně se zákonem o dětské skupině měla od 1. ledna 2015 začít platit novela zákona o daních z příjmů, která tento limit stanovovala. Nicméně zákonodárci dali dětským skupinám zelenou a daňový limit byl ze současného návrhu zákona o dani z příjmu odstraněn.

Nelze nezmínit tolik diskutovaný problém lesních školek a mateřských center, jejichž existence by byla po schválení současného návrhu zákona o dětských skupinách v ohrožení. Jak se k této problematice stavíte Vy z pozice zastánce a propagátora dětských skupin?

Naprosto respektuji to, že se zmínění aktéři obávají toho, že do vymezení „dětská skupina“ nespadnou. Zároveň mě mrzí, že s tím přišli až teď. Je to osm let, co jsem byl poprvé na ministerstvu práce a sociálních věcí řešit věcný záměr tohoto zákona. Zhruba rok je jeho znění veřejné a prošlo standardním připomínkovým řízením a všichni sociální partneři se na něm shodli. K tématu proběhla i celá řada seminářů a workshopů a poté, co projde zákon sněmovnou, se v Senátu strhne diskuse o likvidaci těchto alternativních zařízeních. Pevně věřím, že se nám podaří nalézt řešení. Zákon přeci není vytesán do kamene, abychom ho nemohli měnit.

Je pravda, že zákon o dětských skupinách ohrožuje i existenci dětských zájmových kroužků, jak zaznělo v některých reportážích?

To rozhodně ne. Pod pojmem dětská skupina se skrývá pravidelná péče. Pokud dítě navštěvuje několikrát do týdne schůzky skautského oddílu, nebo je členem klubu malých hasičů či čehokoli jiného, nejsou tato sdružení chápána jako dětská skupina a nevztahují se na ně v návrhu obsažená pravidla. Ohrožena může být existence pouze zmíněných lesních školek, ale i v tomto případě doufám, že najdeme společné řešení. (Problém by měla vyřešit jejich dobrovolná registrace, kterou prosazuje Senát ve svém pozměňovacím návrhu - pozn. redakce.)

Můžete přiblížit, jak probíhala vyjednávání, než jste dospěli k výslednému znění?

Výsledné znění je jedním velkým kompromisem. Vyskytla se celá řada konfliktů. Stály proti sobě dvě strany. Jedna liberální, která se zasazovala o volná pravidla a nechtěla se zabývat žádnými hygienickými normami, protože každé hygienické pravidlo představuje nějaký náklad. A pak druhá strana, která zase prosazovala návrh, aby se na dětské skupiny vztahovala stejná pravidla jako na mateřské školy.

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

Většina diskusí se točila právě kolem sociálních zařízení. S ministerstvem zdravotnictví jsme vedli ostré diskuse a dohady na téma záchodků, umyvadel i papírových ručníků. Ani já sám nemůžu říct, že se mi současný návrh zcela úplně líbí, ale je to kompromis, který již jsem schopný respektovat, a to i přesto to, že mi některá jeho nařízení mohou připadat příliš tvrdá nebo přímo nesmyslná.

Nikdy však nejsou ideální zákony, protože neexistují ideální lidé a absolutní shoda mezi nimi. Co člověk, to názor, a proto je nutné najít určitý kompromis, který je akceptovatelný většinou. 

Jaký je tedy konkrétní rozdíl mezi standardní mateřskou školou a dětskou skupinou? Jak se tyto dvě instituce od sebe liší?

Dětská skupina do počtu dvanácti dětí má nižší hygienické standardy než mateřská škola, nad tento počet jsou však již normy prakticky identické. Rozdíl je zejména ve vzdělávacích programech. Mateřské školky spadají pod ministerstvo školství a mají jisté osnovy, kterých je třeba se držet. Dětské skupiny ovšem nejsou, jak z médií často slýcháme, odkladištěm dětí, protože nabízí alternativní typ vzdělávání. Je jím veřejně přístupný plán výchovy a péče o dítě, který je zaměřený na formová osobnosti dítěte a jeho fyzický a psychický vývoj. Tento vzdělávací plán neschvaluje ministerstvo, ale "schvalují" a "kontrolují" ho rodiče dětí. 

Jaké největší pozitivum dětské skupiny přinášejí? 

Jako velké plus pro dětské skupiny vnímám to, že normativ počtu dětí na jednoho učitele v mateřské škole je 24 dětí, kdežto v dětské skupině pouze šest. Chápu, že mateřské školy pracují s většími dětmi, ale na druhou stranu slýchám, že i do mateřských škol přijímají děti mladší tří let. A poté zjišťujete, že učitelka má ve školce v jedné skupině dítě, kterému je 2,5 roku, ale i třeba sedmileté. A pak tady máte dětskou skupinu, kde se může stát přesně to samé, ale na jednu pečující osobu tam připadá pouze čtvrtina dětí.

V takovém případě má pečující osoba více času se dítěti věnovat a rozvíjet jeho schopnosti. Přesto předpokládám, že 90 procent rodičů bude upřednostňovat mateřskou školu, protože ví, co od tohoto systému očekávat a je to stále levnější alternativa.

Funguje koncept dětských skupin i v zahraničí? Řeší sousední země problém nedostatečné kapacity mateřských škol a jak?

Přiznám se, že to úplně nevím, nemám zcela přesné informace. Zajímavá je ale situace například ve Francii. Tam je dle mého názoru systém z finančního hlediska dlouhodobě neudržitelný, ale na druhou stranu mají nejvyšší porodnost v Evropě. Ve Francii si pro své dítě můžete vybrat jakoukoli péči a stát Vám ji zaplatí. Můžete si klidně vybrat soukromou školu, která je mnohonásobně dražší, než ta státní a přesto vám stát náklady na umístění dítěte do soukromé školky proplatí.

Související