Náhoda, štěstí a zároveň odhodlání pomohly poděbradské sklářské firmě Blažek Glass odrazit se doslova ode dna. Tradiční český podnik začal jako první na světě vyrábět skleněné pilníky na nehty. Díky tomuto nápadu, který vznikl jen velkou náhodou, se společnost zbavila dluhů v řádu čtyř desítek milionů korun. 

Zajímavý je však nejen příběh, jak se skleněný pilník zrodil, ale také historie celé rodinné firmy. Ta vznikla již v roce 1933, kdy ji založil dědeček současné jednatelky Lenky Zdobinské, pan Josef Blažek. Dnes sklárna vyváží přes 95 procent svých výrobků do zahraničí. K tomu jí pomáhá kvalitní a loajální pracovní tým i moderní technologie, bez kterých se ani tradiční výrobní firma nemůže obejít.

Návrat do rodinných rukou

Společnost Blažek Glass dosáhla svého věhlasu díky broušenému sklu již ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, kdy ji sklář Josef Blažek založil v Novém Boru. Podnikání se dařilo, a to i za hranicemi. V roce 1939 byla rodina nucena z Nového Boru přesídlit do Poděbrad, kde nechal Josef Blažek vybudovat současnou sklárnu.

"Už za dědečka byla firma založena na export. Vzal si pro vybudování společnosti úvěry a těžko mohl ve válečné době spoléhat na to, že jen v Česku vygeneruje zisk. Dvakrát proto navštívil Spojené státy americké, kde získal zakázky, a pak také Francii a Velkou Británii. Kontakt na britskou rodinnou firmu jsme dokonce využili i my po revoluci," říká Lenka Zdobinská, jednatelka Blažek Glass.

Lenka Zdobinská

Narodila se v roce 1958 ve Vyškově na Moravě. V Praze vystudovala Strojírenskou fakultu na Českém vysokém učení technickém. Po ní nastoupila do společnosti PZO KOVO a následně do Výzkumného ústavu potravinářské a chladicí techniky.

V roce 1996, když bylo jejímu synovi necelých šest a její dceři pět let, začala působit v rodinné firmě Blažek Glass. Nejdříve zde pracovala na částečný úvazek v obchodním úseku. Když v roce 1999 odešel Dalibor Blažek do důchodu, byla jmenována jednatelkou společnosti.

Rozjetou dědovu podnikatelskou dráhu zastavilo v roce 1948 znárodnění. "Po revoluci jsme dostali zpět jak borskou, tak poděbradskou firmu. Restituce se ovšem neobešla bez komplikací. Aby mému tatínkovi Daliboru Blažkovi a jeho sestře zamezili v opětovném získání podniku, tehdejší vlastník se nejdříve pokusil udělat z fabriky školicí středisko, protože školství nespadalo do restitucí. Když ale naše rodina doložila, že to bylo provedeno ex post po požádání, tak celou výrobu vyklidili," popisuje situaci Lenka Zdobinská.

Problémy tím ale neskončily. Vrácení areálu ještě nějakou dobu trvalo, a ten tak zůstal celou zimu prázdný a nevytápěný. Začala praskat voda, rozvody, a rodina Blažkových tak v podstatě získala zpět místo prosperujícího závodu ruinu. Na jeho opětovné zprovoznění byl podle Zdobinské potřeba úvěr ve výši okolo 15 milionů korun. 

Inovace upilovala dluhy

V devadesátých letech se firma věnovala výhradně broušení skla. Dalibor Blažek si ale uvědomoval, že pokud nepřipojí ještě alespoň jeden technologický krok, jako jsou hutě nebo leštění skla, firma nemůže dál fungovat. A protože v té době byla široká nabídka od hutí, tak se rozhodl postavit novou leštírnu skla. Technologii v roce 1994 dodala německá společnost Neutra. Součástí nabídky byla i technologie výroby antireflexního skla.

"Dodavatelé nám slíbili dodat nejen samotnou technologii, ale také know-how výroby antireflexního skla. Bohužel technologii sice dodali, ale know-how nikoli. Přesný postup jeho výroby jsme tak neznali, začali jsme s ním laborovat. Měnili jsme koncentraci kyseliny a metodou pokus-omyl jsme se pokoušeli odhalit tajemství výroby antireflexního skla. Při jednom pokusu o matování se skleněná tabule extrémně zdrsnila," vysvětluje Zdobinská.

Nutno dodat, že v té době měla společnost Blažek Glass dluhy ve výši okolo 42 milionů korun. Dluhy se kumulovaly proto, že výroba antireflexního skla stála a k úvěrům, které si sklárna vzala na rozvoj této technologie výroby, začaly nabíhat sankční úroky.

"Tatínek měl proto jednou takový nepříjemný rozhovor s věřiteli (hlavně s bankami). Na schůzku si přinesl vzorek nevydařeného pokusu o antireflexní sklo. Po skleněné tabulce v průběhu rozhovoru s věřiteli rukou nervózně přejížděl. Když domluvil, všiml si, že má opilované nehty, a tak se zrodil nápad vyrábět skleněné pilníky," popisuje zlomový okamžik Zdobinská, která do pozice jednatelky nastoupila v roce 1999 po odchodu otce do důchodu. 

Blažek Glass

Sklářská firma zaměstnává zhruba 55 zaměstnanců a loňský obrat činil zhruba 55 milionů korun. Celkem 80 % odbytu tvoří skleněné pilníky. Zbylých 20 % představuje leštěné a dekorované sklo.

Do zahraničí vyváží okolo 95 % své produkce. V čele společnosti stojí Lenka Zdobinská a její manžel Petr Zdobinský, který působí ve společnosti již od roku 1994, kdy nastoupil na pozici obchodního ředitele. 

Podle ní byl její tatínek velice inovativní člověk, který má na kontě několik zlepšovacích nápadů a patentů a i s tímto nápadem začal rychle pracovat. "Byla to dlouhá cesta od vlastního upilovaného nehtu k dnešnímu pilníku. Když tatínek přišel s tím, že chce pilník vyrábět a distribuovat, celá naše rodina byla po předchozích zkušenostech s antireflexním sklem extrémně skeptická. On tomu ale věřil natolik, že si nechal nápad chránit užitným vzorem tady v Česku a pak si ho nechal patentovat v několika zemích světa. Skutečně netrvalo dlouho a pilník se prosadil a firmu ekonomicky zachránil," dodává současná jednatelka.

Společnost ještě musela projít nuceným vyrovnáním, na které vygenerovala peníze prodejem nového produktu. Kromě výroby pilníku přispěl k záchraně také prodej restituované budovy v Novém Boru.

Prostor pro investice

Lepší finanční situace otevřela náhle dveře k novým investicím a expanzím do nových zemí. Pokud začneme investicemi, tak kromě nové budovy na leštění skla došlo k celkové rekonstrukci závodu za 25 milionů korun. Více než 9 milionů z toho pomohly uhradit evropské dotace.

Sloupek partnera

Partnerem příběhů úspěšných českých podnikatelů je Microsoft.

Expanze do zahraničí, řízení poboček či sítě prodejců a potřeba zefektivnit spolupráci v rostoucí firmě patří mezi nejčastější oblasti, kde cloudová řešení přinášejí rychlý a viditelný efekt. Dvě třetiny úspěšných malých a středních firem potvrdily, že jejich flexibilita a schopnost uspokojit zákazníky vzrostla právě díky využívání moderních technologií. Společnost Blažek Glass využívá Office 365, což je moderní cloudová kancelář, která je všem pracovníkům k dispozici kdekoli – na počítači, notebooku, tabletu nebo chytrém telefonu. Umožňuje být snadno ve spojení s kolegy či zákazníky, sdílet aktuální informace či společně editovat dokumenty a poskytuje dostatečnou bezpečnost, která je pro podnikové prostředí nezbytná.

Martin Hruška, manažer pro malé a střední firmy, Microsoft

Dalším krokem byla investice do nových technologií. Chod a další růst firmy zpomalovaly staré technologie, a proto sklárna investovala do nového informačního systému a výměny hardwaru a softwaru. "Technologie bezesporu patří i do tak tradiční výroby, jako je sklářství. Jednou z prvních velkých změn byl přechod v roce 2007 na nový informační systém Majak, který monitoruje jednotlivé objednávky od začátku procesu do konce a je založen na moderních technologiích firmy Microsoft," říká Zdobinská.

"Každý výrobní krok se odvádí čárovým kódem. Máme tak přehled, ve které fázi výrobek je, přestože je to tak individuální ruční výroba. Výhodné je to i v případě reklamace, kdy je možné dohledat konkrétní cestu produktu výrobou, kdo měl výrobek v ruce, čí brus to je a kdy se leštil. Hodně nám to pak ulehčí práci," doplňuje Barbora Hanousková, obchodní ředitelka ve firmě Blažek Glass.

Výměna hardwaru a softwaru nastala kvůli nahrazení starých XP modernější verzí Windows. “Řešili jsme také otázku, jak lépe komunikovat a plánovat v situaci, kdy stále rostl počet zemí, kam vyvážíme – dnes jich je již téměř dvacítka,” vzpomíná Lenka Zdobinská. “Aby se všichni zaměstnanci pohodlně dostali k dokumentům a objednávkám odkudkoli, k telefonům a mailům, začali jsme využívat Office 365.“

Z pohledu exportu tedy dochází ke stále většímu rozmachu. "Další destinací, o kterou se snažíme, je Brazílie a Čína, kde jsme se nedávno účastnili veletrhu. S pilníky je pak ještě velký prostor ve Spojených státech amerických, kam zatím dovážíme především broušené sklo. Tamní specialitou jsou například malé skleněné urničky, do kterých si rodina může rozsypat popel z té velké," vypráví o plánech a zvycích Hanousková s tím, že třeba ručně malované pilníky se prodávají prakticky jen do Japonska.

Firma Blažek Glass se nezastavila ani v dalších inovacích, které jsou pro podnikání nezbytné. Intenzivně začala představovat antibakteriální pilník, který díky speciálnímu roztoku oxidu titaničitého neroznáší bakterie a různé plísně. "Když vám plíseň zůstane na povrchu pilníku a vy ten pilník vystavíte slunečnímu záření, proběhne na povrchu fotokatalýza, která zničí zárodky. Je to výborná věc, i když obchodovatelně velmi obtížná, protože vrstvu nelze na pilníku vidět," říká Zdobinská s tím, že samozřejmě může zákazníkovi dodat všechna ověření a certifikáty, díky kterým patent opravdu funguje.