Filip Mikschik

Studuje ještě Vysokou školu ekonomickou v Praze. Již během studií rozjel svůj první portál FreshGolf.cz. V současné době je především jednatelem společnosti StartupJobs.cz, který propojuje startu-upy a talenty.

Nápad propojit začínající firmy s talentovanými lidmi nosil Filip Mikschik v hlavě téměř jeden a půl roku. K podnikání ho přivedly nejen příběhy inspirativních lidí, s kterými pořádal přednášky, ale také chuť něco vytvořit. Dnes se mu na portále StartupJobs.cz hlásí na pozice do start-upů stovky zájemců měsíčně.

Mezi vaše první projekty patří portál FreshGolf.cz. Co vás k němu dovedlo?

Měl jsem velkou chuť něco udělat, ale nevěděl jsem pořádně co. S rodinou jsme jezdili na golf a v zimě do golfových simulátorů a jednoho dne jsme chtěli také pro sestru a mamku najít jednodušší hřiště. Hledal jsem všude na internetu přehled hřišť, ale nic jsem nenašel. To byl takový první impuls. Příležitostně jsem také vytvářel na zakázku webové stránky, což šlo s tímto nápadem pěkně skloubit. Vytvořil jsem tedy katalog samotných indoor golfových simulátorů, spojil jsem se s výrobci v Americe, kteří mi dodali obrázky hřišť, popisy a vytvořil portál.

Jeden projekt se vám ale nepovedl. Co se tehdy stalo?

Jako první na trhu jsme spustili portál s komunitním vzděláním Naucto.cz. Mohl se na něm představit každý, kdo něco umí a může tuto dovednost předat dál. Byl to velmi primitivní web. Měli jsme v podstatě jen nápad a logo. Šli jsme proto kvůli získání financí do StartupYardu (pražské vývojové centrum, které pomáhá začínajícím podnikatelům, pozn. red.), ale nebyli jsme ještě připravení. Zhruba tři dny po spuštění našeho webu přišel na trh ještě server Naucmese.cz, který funguje velmi dobře dodnes.

Z jakých chyb jste se nejvíce po tomto projektu poučil? Co byste už udělal jinak?

Odnesl jsem si v podstatě tři věci. Zaprvé, podnikání není až tolik o nápadu jako o jeho realizaci. Dobrý nápad má kde kdo, ale dobře ho realizovat je úplně něco jiného a vlastně to hlavní. Zadruhé, pokud za sebou nemáte pár prodaných firem nebo jiných viditelných úspěchů, které mají vypovídací hodnotu, tak jen na samotný nápad peníze nezískáte. Musíte ten nápad začít realizovat a mít něco v ruce, když jdete za investorem. Jen hezký byznysplán většinou nestačí. A zatřetí, když něco nevyjde, není to konec světa, naopak to často vede ještě k lepším příležitostem. Takže to stojí za to zkusit znovu a lépe díky získaným zkušenostem. Já jsem díky neúspěchu tohoto projektu založil StartupJobs. Kamarád, se kterým jsem Naučto chtěl rozjet, má také slibně se rozjíždějící firmu. Prostě to stojí za to zkusit.

Vám účast na StartupYardu přinesla třeba seznámení s Nikolou Rafajem, který vás přizval, abyste v tomto vývojovém centru pomohl. Co jste tam dělal?

Ze začátku v podstatě co bylo potřeba. Nejdříve jsem skládal stoly, nastavil jsem intranet, řešil jsem domény, pomáhal jsem týmům zajišťovat hosty. Dal jsem si oficiální funkci nástěnkář.

Tam jste dostal nápad na StartupJobs?

V hlavě jsem tuto myšlenku nosil déle. Do StartupYardu chodí mentoři, spousta zajímavých lidí, kteří něco založili a vytvořili. V tomto nesmírně inspirativním prostředí jsem nevydržel jenom tak sedět a měl jsem chuť něco udělat.

Studoval jsem ještě management a marketing, kde jsme spolupracovali s velkými korporacemi. V týmech jsme byli s lidmi, kteří se dostali v rámci těchto firem na praxi a všiml jsem si, že řešili týmové projekty strašně neefektivně. Přitom byli nadšení, jak rychle to postupuje. Postupně jsem si uvědomil, že bych v těchto firmách nechtěl pracovat. Ve start-upech to byl diametrální rozdíl. Kluci seděli do 11 večer v kancelářích, ale sálala z nich úplně jiná energie. Chtěli něco vytvořit a bavilo je to.

Všechny aktivity jste začal během školního studia. Jak nejlépe skloubit školu s podnikáním? Máte nějaké rady a tipy?

Všechno je otázkou priorit a školu a podnikání lze určitě zvládnout. Stačí například omezit takzvaný studentský život - nechodit pravidelně na párty, které si stejně druhý den nebudete pamatovat. Vybírat jenom ty akce, které pro vás budou mít přínos a někam vás posunou. U podnikání je dobrá flexibilita - ve chvíli, kdy se potřebuji učit na státnice nebo na zkoušku, prostě tomu ten čas věnuji a nemusím se nikoho ptát.

Vaší současnou hlavní náplní je StartupJobs.cz, který propojuje start-upy s talentovanými lidmi. Koho nejvíce začínající firmy hledají?

Nejvíce hledají programátory. Hned poté obchodníky, protože v některých start-upech jsou hlavně kluci od počítačů. Ti umí vytvořit něco úžasného, ale neumí to prodat.

Z pohledu uchazečů: jaký je zájem pracovat ve start-upech? Přeci jen renomé mají spíše velké společnosti...

Záleží na firmě. Samozřejmě společnosti jako IBM vypadají v životopise dobře. U start-upů lidé často netuší, kam jdou. Nebo ani nevědí, že něco takového existuje. U nás se hlásí zhruba stovka uchazečů měsíčně a jejich počet roste.

Mají začínající firmy nižší požadavky na potenciální uchazeče o práci?

Existují dvě skupiny. První nepotřebuje nikoho s hlubokou praxí. Byl to i můj případ, když jsem potřeboval prvního programátora. Někoho s nadšením. Vzal jsem tedy kluka, kterého by podle životopisu nevzala žádná firma. Když jsem ho ale požádal, aby do týdne něco vypracoval, bez problémů to udělal. Věděl jsem tak, že to fungovat bude a funguje to do současnosti. Pak jsou start-upy, které jsou větší a potřebují někoho, kdo odchází z korporace a přinese své know-how.

Kdybyste musel říct tři důvody, proč by se měl člověk ucházet o práci ve start-upové firmě, jaké by byly?

Mají tam možnost realizovat se, protože začínající firma je třeba o pěti, maximálně dvaceti lidech. Zaměstnanec má mnohem větší přinos a může se více zapojit do dění firmy. Ovlivnit tedy, co se tam bude dít. Chybí také to dlouhé schvalovací kolečko. Celkově je fungování flexibilnější. Ráno něco vymyslíte a večer je to na webu bez procesů kolem. Panuje svoboda a práce zkrátka dává smysl.

Související