Jakub Zaviačič začal ještě při studiu na Vysoké škole báňské pracovat jako obchodní zástupce pro firmu, jejímž hlavním produktem je termoaktivní hmota užívaná pro snižování energetické náročnosti objektů. Když mu hlavou prolétl nápad o jejím využití ve spojení s lidským teplem, koncept inteligentního záchranného modulu pro bezdomovce byl na světě.

Jakub Zaviačič

Studoval na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě v oboru stavební inženýrství. Nyní si doplňuje ještě ekonomické vzdělání na Sting Academy v Brně. Působí jako vedoucí pobočky firmy Heat Energy v Hustopečích, jež je hlavním výrobcem termoaktivní hmoty 3003. V roce 2013 založil People in Safety s.r.o., zaměřující se na poskytování ubytování a zaměstnání lidem bez domova. S touto myšlenkou získal také ocenění Social Impact Award pro společensky prospěšné podniky udělované pražským Impact Hubem.

 

Vyřazený lodní kontejner pokrytý speciální stěrkou s označením 3003 se dokáže vyhřívat pouze pomocí energie vyzařované těly jeho obyvatel. V Česku, kde žije více než 20 tisíc lidí bez domova s minimální možností úkrytu v zimních měsících, myšlenka zasáhla již stovky příznivců. Od podnikatelského centra Impact Hub podporující společensky prospěšné projekty získala v minulém roce i ocenění Social Impact Award.

Termoaktivní rozjezd

"Na zateplení se standardně používá polystyren. Aby ale účinně fungoval, musí akumulovat spoustu energie, jelikož tvoří vnější obal budovy. Termoaktivní hmota se ale nastříká na obvodové stěny zevnitř, kde dochází k největším ztrátám. Sama se přizpůsobuje teplotě vzduchu, takže to, co dokáže polystyren za osm hodin, zvládne stěrka okamžitě," vysvětluje Jakub princip látky, jejíž unikátní vlastnosti mu zajistily několik probdělých nocí. "Ve stavebnictví se většinou tenhle materiál používá při rekonstrukcích historických budov nebo v továrnách. Já jsem se ale nemohl zbavit pocitu, že ten potenciál je mnohem větší," dodává. 

Jedním z prvních nápadů bylo nastříkat hmotou vyřazený lodní kontejner a udělat z něj přechodné ubytování pro lidi bez domova. Jakub oslovil svého kamaráda, kterého idea nadchla natolik, že oba vybrali spořicí účty a dali dohromady 250 tisíc korun na stavbu prototypu. "Ty peníze se staly závazkem, jenž nás držel nad vodou, když se to postupně začalo komplikovat," vzpomíná na obtížné začátky.

S ohromným úsilím sehnali vyřazený lodní kontejner a převezli ho do centra Brna na venkovní parkoviště. Po pár dnech se ale začalo ochlazovat a pod pět stupňů Celsia nebylo možné nástřik provést. Následovalo další stěhování dvou tun ocele do pronajaté haly a třítýdenní aplikace termoaktivní hmoty.

Bezdomovectví v Česku

V mezičase trávili hodiny u internetu a hledali informace o lidech bez domova. "Zjistili jsme, že podle nejnovějších průzkumů ministerstva práce a sociálních věcí je v Česku bez domova více než 30 tisíc lidí. Vláda navíc přijala navrženou koncepci problematiky a prevence proti bezdomovectví, která je součástí národního programu. Do roku 2020 vyčlenila prostředky k začlenění této skupiny obyvatel do společnosti," popisuje Jakub strategii, která oba společníky ubezpečila ve smysluplnosti a aktuálnosti jejich záměru.

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

Kromě celorepublikových statistik se autorům projektu dostala do rukou čísla týkající se samotného Brna. V jihomoravské metropoli žilo v roce 2013 více než dva tisíce registrovaných lidí bez domova, přitom ubytovny a prostory Armády spásy nabízely pouze 350 lůžek. Ročně přitom zemře na podchlazení několik jedinců bez domova. V chladných měsících se u nich navíc zvyšuje riziko tuberkulózy, oproti běžné populaci až desetinásobně.

"Osobně jsme začali být s bezdomovci pravidelně v kontaktu. Mluvili jsme s nimi a snažili se pochopit problémy, se kterými se potýkají," říká Jakub. "Překvapivým zjištěním bylo, že spousta z nich odmítá chodit do městem spravovaných prostor. Schází se tam prý ta nejhorší sorta alkoholiků a agresorů. Navíc se pod dohledem často neempatických zaměstnanců cítí jako ve vězení. Říkají jim bachaři. Oni si ale v některých případech vybrali bezdomovectví jako formu osobní svobody," přibližuje Jakub.

Sociální záměr s rozpočtem

Zásadní zlom přišel ve chvíli, kdy Jakub objevil soutěž Social Impact Award pořádanou pražským Impact Hubem. Přestože bylo necelých deset dní před uzávěrkou, přihlásil se s nejlépe vypracovaným byznysplánem ze všech dosavadních účastníků.

Jakubův přístup zaujal porotu natolik, že získal ocenění a místo v návazném akceleračním programu. "Hodně se mi díky tomu změnilo vnímání společensky prospěšného podnikání. Uvědomil jsem si, že stavět kontejnery a natírat je nějakou hmotou je vlastně hrozně jednoduché. Ale pracovat s lidmi bez domova a uvádět je zpět na trh práce, to je teprve pořádná výzva."

Během měsíce rozšířil svůj podnikatelský záměr o novou část zabývající se mnohem širší problematikou. "Hodně lidí bez domova má totiž stále motivaci a snahu se nechat někde zaměstnat. Problémem je ale to, že ve většině případů dostanou výplatu až další měsíc. Těch prvních třicet dní je v jejich situaci téměř nepřekonatelných, kdy máte po osmihodinové směně ještě shánět jídlo, zajistit si hygienu a najít bezpečné místo na spaní," vypočítává Jakub problémy, s nimiž se lidé bez domova každodenně potýkají.

Jeho řešením je jim nabídnout práci při stavbě dalších záchranných kontejnerů, formou zaměstnaneckého poměru nebo dohodou o provedení práce.  

Po dlouhé době klidný spánek

S jasnou vizí a konkrétním plánem v ruce začal na podzim minulého roku obíhat brněnské úřady a vyplňovat stohy formulářů, aby mohl svůj modul umístit blízko centra a odstartovat jeho testovací provoz. Vyřízení souhlasu sedmi různých odborů trvalo více než dva měsíce. K oficiálnímu otevření už chybělo jen poslední vyjádření a zaplacení symbolické jedné koruny za pronájem pozemku.

Na poslední chvíli ale zasáhla byrokracie a realizace se musela odsunout. Finální souhlas přišel s několikadenním zpožděním, cena pronájmu pozemku se zvýšila na tři tisíce korun na měsíc. Jakub to nevzdal a 17. prosince se odemkly dveře renovovaného lodního kontejneru blízko brněnského hlavního nádraží.

Přihlaste si newsletter

Buďte v obraze ve světě podnikání. Zaregistrujte se na ProByznys.info a získejte nejen přehled o nejnovějších článcích na portále, ale také slevy a speciální nabídky na semináře, konference a webináře.

Již první noc zabralo postele osm lidí společně s oběma tvůrci. Vnitřní teplotu dokázali prostřednictvím energie z vlastních těl zvýšit z nuly na 15 stupňů. "Ráno nám všichni říkali, že se po dlouhé době dobře vyspali. Venku mají dost často strach, že je někdo okrade nebo jim ublíží. Takhle byli v bezpečí, a navíc v relativním teple. Jediný já jsem toho moc nespal, protože jsem každou hodinu měřil teplotu a kontroloval chod zařízení," směje se Jakub.

Věřím ve zdravý lidský rozum

Již při přípravě čelil dotazům, jak bude reagovat v případech, kdy se v modulu vyskytnou nepokoje. Jako prevenci se proto od začátku snažil nastavit nenásilný, ale jasný režim. Vchod byl řízen časovým spínačem, který umožňoval vstup pouze od deváté hodiny večerní do sedmi ráno. Během úvodního týdne poskytoval Jakub obyvatelům i jídlo a místo pravidelně kontrolovala policie.

"Oni byli rádi, že tam mohou být, takže přirozeně každý den uklízeli a starali se o celý prostor i o sebe navzájem. Tím, že jsou jejich potřeby na té nejzákladnější úrovni, funguje mezi nimi solidarita v takové míře, kterou člověk u normálních lidí zase tak moc nevidí. Během testovacího provozu tam začal chodit i jeden nováček v bezdomovecké komunitě. Ostatní jej skvěle přijali, nechávali mu dokonce vždycky na posteli část svého jídla," usmívá se.

Po dvaceti devíti dnech se všichni rozloučili a Jakub se společníkem kontejner odvezli s vědomím, že jejich nápad funguje. Do fáze realizace chtějí nyní uvést druhou část svého podnikání, která by zajistila lidem bez domova stabilní práci a díky dlouhodobým pronájmům městům a obcím i financování jejich společnosti People in Safety.

Malé krůčky, velké činy

"Spočítali jsme si, že stačí vyrobit jen 335 kontejnerů a budeme schopni vykrýt rozdíl mezi počtem bezdomovců a současnou kapacitou lůžek v celé republice. Do budoucna se ale nechceme omezovat jen na Česko. Obrovský potenciál využití vidíme třeba i v uprchlických táborech. Stejně tak jako dokáže modul akumulovat teplo, je schopen udržet chlad třeba i v extrémních podmínkách rovníkové Afriky," popisuje Jakub své vize.

Pro jejich uskutečnění ale potřebuje tovární halu, kterou nyní žádá od města Brna za symbolickou cenu, a také spoustu stejně nadšených lidí ochotných rozjet pod franšízovou licencí podnikání v dalších regionech. Kvůli vysokým nákladům na převoz se moduly musí vyrábět v místě užití.

"Jsem přesvědčen o tom, že je bezvýznamné lidem věci nebo peníze jen tak darovat. Abychom se vyhnuli zneužívání systému, musíme je integrovat po malých krůčcích. Měla by to být vzájemná domluva založená na principu něco za něco. My chceme nabízet komplexní řešení sociální integrace, na oplátku očekáváme spolehlivost, zodpovědnost a respekt," uzavírá Jakub.

 

Související