Pandemie už přes rok dusí ekonomiku, první firmy zkrachovaly a další podnikatelé bojují o přežití. Pojišťovny však krizi zatím zásadně nepocítily. „Myslím, že jsme v bodě zlomu. Je nutné, aby vakcinace zafungovala a pandemie začala skutečně ustupovat. Pak bychom mohli v druhé půli letošního roku očekávat velké oživení. To se pozitivně projeví i na našich výsledcích. V opačném případě bychom zřejmě již zaznamenali citelné zhoršení,“ říká Radek Starosta, ředitel Úseku pojištění majetku a odpovědnosti v pojišťovně Kooperativa.

HN: Podle České asociace pojišťoven trh podnikatelského pojištění i v loňském koronavirovém roce slušně rostl. Pojišťovny na tomto pojistném vybraly meziročně o 4,7 procenta víc. Jak se v podnikatelském pojištění Kooperativě daří letos?

Nadále rosteme. V letošním prvním čtvrtletí se naše celkové podnikatelské portfolio meziročně navýšilo zhruba o desetinu. V oblasti pojištění malých a středních podnikatelů jsou pak objemy a počty nových i obnovovaných smluv přibližně na stejné úrovni jako před rokem. Myslím si, že za současné situace je to malý zázrak.

HN: Jak byste to vysvětlil?

Je to dáno jednak strukturou našeho podnikatelského portfolia. Krize primárně dopadla na firmy menší velikosti. Mezi nejvíce zasažené obory patří cestovní ruch, pohostinství, ubytování, kultura, fitness centra, maloobchod. V našem portfoliu jsou však významně zastoupeny velké průmyslové společnosti, jejichž provoz pandemie s takovou intenzitou neovlivnila, a tedy táhnou tuto část našeho byznysu. Zatím neznáme výsledek celého pojišťovacího sektoru, ale naše očekávání jsou poměrně optimistická.

Radek Starosta

Je absolventem VŠE v Praze. V roce 1991 se stal zaměstnancem pojišťovny Kooperativa a je tak jedním z několika současných zaměstnanců, kteří jsou s touto pojišťovnou spjati od jejího založení. Nyní zastává funkci ředitele Úseku pojištění majetku a odpovědnosti.

Je ženatý, má dvě děti.

K jeho zálibám patří pobyt v přírodě, jízda na kole a je také vášnivým muzikantem.

HN: Čemu přisuzujete další důvody, proč na podnikatelském pojištění zatím pandemii moc nepociťujete?

Firmám určitě pomohly různé státní podpůrné programy a samozřejmě jejich vlastní rezervy. Mnohdy někteří podnikatelé dotovali podnikání ze svého. Svoji roli určitě sehrála setrvačnost, která vzhledem k velikosti našeho portfolia tyto projevy zpomaluje – mnoho firemních klientů platí pojistné celou částkou jedenkrát ročně.

Myslím ale, že jsme se právě dostali na bod zlomu. Je nutné, aby vakcinace zafungovala a pandemie začala skutečně ustupovat. Pak bychom mohli v druhé půli letošního roku očekávat velké oživení. Věřme, že oživení nastane dříve, než tyto firmy budou ekonomicky vysílené natolik, že budou nuceny ukončit svou činnost. Úspory občanů jsou veliké, a chuť utrácet by měla dodat novou energii do podnikatelské sféry. To se pozitivně projeví i na našich výsledcích. V opačném případě bychom zřejmě během druhé půle roku již zaznamenali citelné zhoršení.

HN: Představitelé pojišťoven koncem loňského roku vyjadřovali obavy z toho, že podnikatelé budou redukovat rozsah smluv, zvyšovat tlak na cenu a kvůli snaze ušetřit mohou smlouvy i rušit. Potvrzují se tyto předpovědi?

Prozatím ukončování či zeštíhlování podnikatelských pojistných smluv v masovém měřítku nezaznamenáváme. U storen podnikatelských pojištění se i během 1. čtvrtletí letošního roku pohybujeme zhruba na stejných hodnotách jako v minulých letech. To znamená, že zhruba dvě a půl procenta z celkového počtu podnikatelských smluv byla ukončena. Je logické, že v této době mají podnikatelé snahu svoje náklady snížit, a snažíme se pro ně nalézt vhodné řešení. Je však nutné zároveň klienta přesvědčit, že vyjmout důležité riziko ze smlouvy nebo snížit rozsah pojistného krytí by se mu nemuselo vyplatit. I za situace, kdy firma není v provozu, musí mít kvalitní pojištění majetku a odpovědnosti za škodu. K požáru může přece dojít i během tohoto mezidobí.

HN: V krizích obvykle dochází k nárůstu pohledávek po lhůtě splatnosti. Zaznamenáváte takový vývoj?

Zatím ne. Podobně jako u storen smluv se pohybujeme na stejné úrovni jako v minulých letech. Pro klienty, kteří se kvůli pandemii ocitli ve svízelné situaci, máme k dispozici nástroje, jejichž prostřednictvím mohou situaci řešit, aby se nedostali do skluzu s placením pojistného nebo aby nemuseli smlouvu ukončit. Po individuálním posouzení situace dokážeme nastavit odklad splátek pojistného, případně je možnost smlouvu na čas přerušit.

HN: Jak funguje přerušení pojištění?

Během doby přerušení, která se dělá na základě písemné dohody, neplatí klient pojistné. Zároveň nemá právo na pojistné plnění v případě, že nastane škoda. Po uplynutí dohodnuté doby pak pojistná smlouva přejde opět do standardního režimu. Je to obdobný princip jako u pojištění motorových vozidel, kdy například během zimní sezony někteří řidiči vozidlo odstaví. Počet těchto případů je ale velmi nízký, řádově se pohybujeme v kusech. Důvodem je fakt, že i když má firma dočasně omezené příjmy, tak stále vlastní majetek, který může být nenadálou událostí ohrožen. Proto podnikatelé potřebují pojištění zachovat.

HN: Kolik firem doposud požádalo o odklad splátek a v průměru na jak dlouhou dobu?

Tuto možnost využilo kolem dvou stovek firem. V průměru šlo o odklad splátky o tři měsíce.

HN: Máte také pojištění přerušení provozu. Škody za zavření provozoven během pandemie se z něho podnikatelům, pokud vím, nevyplácejí. Proč ne, když v některých zemích k tomu soudy pojišťovny přinutily? Plánujete takové pojištění pro podnikatele zavést? Pandemie se podle epidemiologů mohou opakovat…

Toto je samostatná kapitola. Základní princip tohoto druhu pojištění spočívá v tom, že k přerušení či omezení provozu firmy musí dojít z důvodu takzvané věcné škody, která nastane na pojištěném majetku. Pod pojmem věcná škoda si představme zejména živelní pojistnou událost, jako je požár nebo výbuch. Postupně se v pojistných podmínkách začala objevovat různá rozšíření krytí, typu přerušení provozu z důvodu úředního omezení. Naše pojetí úředního zásahu ale vždy akcentovalo provázanost pojistné události k danému místu pojištění. Nikdy jsme neuvažovali o krytí důsledků úředních zásahů s plošným dopadem na určitý segment, region či celou republiku. Myslím si, že i ostatní pojišťovny uvažovaly obdobným způsobem, protože tak široké pojetí úředního zásahu by logicky mělo velmi silný negativní dopad do jejich výsledku. Proto o takto pojatém pojištění ani zatím neuvažujeme.

HN: Během loňska byly pojišťovny kvůli epidemickým opatřením přinuceny ke skokovému posunu v digitalizaci služeb. Jaké nové pojistky a služby pro podnikatele se například letos dostanou do on‑line prostředí?

Distanční způsob sjednání pojištění je nyní možné využít u všech našich nosných produktů. Tuto možnost jsme měli v plánu zavést již dříve, pandemická situace její realizaci velmi urychlila. Naším cílem je mít co nejrychleji takto nastavené i ty ostatní, méně využívané produkty. Také bychom rádi znovu oživili samopojištění. To znamená způsob, kdy klient projde za asistence automatizovaného webového průvodce celým procesem sám a pojistnou smlouvu sám i rovnou uzavře. V pojištění podnikatelů je tato metoda využitelná pouze u opravdu hodně malých firem. V minulosti jsme ji už zkoušeli, ale ochota sjednat si pojištění bez asistence obchodníka byla u nich nulová. Je možné, že díky pandemii se tyto zábrany pomalu vytrácejí a do budoucna by to mohla být pro malé firmy zajímavá služba.

Článek vyšel v rámci speciálního projektu o Financování malých a středních podniků, partnerem je Kooperativa