Krajští a obecní politici se snaží zabránit tomu, aby vláda z jejich rozpočtů přispívala na pomoc podnikatelům a malým firmám. Šíří mezi sebou výzvu místopředsedy KDU-ČSL Jana Bartoška, aby společně tlačili na poslance a donutili je zákon o takzvaném kompenzačním příspěvku změnit. Zároveň už téměř 300 starostů podepsalo petici za změnu zákona.

Komunálním politikům se nelíbí, že z peněz vyplacených coby pomoc podnikatelům si jednu třetinu vláda vytáhne z rozpočtů samospráv. "Jsem přesvědčen, že tyto prostředky by měly být hrazeny ze státních peněz. Proto jsme také souhlasili s navýšením státního rozpočtu," řekl Bartošek.

15 miliard

korun bude činit ztráta v rozpočtech měst a krajů, pokud projde vládní návrh Pětadvacítky.

Zákon o kompenzačním příspěvku se vyplácí od 12. března, první jednorázová dávka do konce dubna činila 25 tisíc korun pro každého živnostníka, který musel kvůli koronaviru omezit své podnikání. Na další období se příspěvek změnil na 500 korun denně, přesto jej vláda stále nazývá Pětadvacítkou.

Minulý týden měl Senát schválit stejný příspěvek také pro malé firmy. Senátoři však novelu vrátili do sněmovny kvůli tomu, že způsob úhrady zasáhne v době krize do rozpočtů obcí a krajů. A chtějí zpětně prosadit změnu, aby bonus šel živnostníkům i malým firmám ze státního rozpočtu.

Pětadvacítka

První byli živnostníci

◼ Sněmovna na začátku května schválila návrh vlády vyplácet takzvaný kompenzační příspěvek pro živnostníky, tedy osoby samostatně výdělečné činné.

◼ Za období od 12. března do konce dubna živnostníci mohli požádat o částku 25 tisíc korun. Vláda proto tento bonus nazývá Pětadvacítka, i když od května už činí 500 korun na den, tedy kolem 15 tisíc korun měsíčně.

◼ Živnostníci nemusí v žádosti o Pětadvacítku nic prokazovat, stačí vyplnit čestné prohlášení, že kvůli koronaviru přišli o zakázky nebo museli jinak omezit své podnikání.

Na kompenzačním příspěvku už finanční úřady vyplatily přes 13 miliard korun. Celkem se očekávají náklady 45 miliard.

Na řadě jsou malé firmy

◼ Vláda posléze poslala do sněmovny návrh, aby na Pětadvacítku měly nárok také malé firmy.

◼ Příspěvek je určen pro společnosti s ručením omezeným s nejvýše dvěma společníky, kde o podporu mohou požádat oba.

Může být i více společníků, kteří ovšem musí být v přímém příbuzenském vztahu. V takovém případě mohou o podporu požádat všichni.

◼ Senát však minulý týden sněmovně předlohu vrátil. Vyhověl tak protestům měst a krajů, že vláda hodlá z jedné třetiny příspěvek platit z jejich rozpočtů.

Senátoři proto k zákonu přidali pozměňovací návrh, aby stát příspěvek pro živnostníky a malé firmy hradil celý ze státního rozpočtu.

Podle zákona, kterým se budou poslanci opět zabývat příští úterý, finanční správa příspěvek pro podnikatele vykazuje jako vratku daně ze závislé činnosti. To je daň, kterou státu odvedli zaměstnanci. Třetina těchto daní však míří do rozpočtu obcí a tvoří hlavní část jejich příjmů. Pokud finanční správa vyplatí z vybrané daně plánovaných 45 miliard na pomoc podnikatelům, obce a města přijdou o třetinu z této částky. "Pokud by byl zákon schválen v původní verzi, náš odhad propadu příjmů je kolem tří miliard," potvrdil náměstek pražského primátora Pavel Vyhnánek (Praha sobě).

Ministerstvo financí nepřipouští, že by se Pětadvacítka celá mohla platit ze státní pokladny. "Musela by být schválena další novela zákona o státním rozpočtu. A do té doby by finanční úřady musely pozastavit vyplácení," uvedl mluvčí resortu Michal Žurovec. Navíc by se podle něj z bonusu stala dotace, pro které platí zcela jiná pravidla než pro Pětadvacítku.

Komunální politici přesto vyčítají vládě, že opakovaně vyzývá města i kraje, aby investovaly, ale pak jim v těžkých dobách vezme peníze, aby měla na sliby podnikatelům. "Je to krádež a pokrytectví zároveň. Stát se chlubí kompenzačními opatřeními a z třetiny je platí z kapes obcí," řekl Jan Grolich, zastupitel Jihomoravského kraje za KDU-ČSL. Grolich proto sepsal petici s názvem Starostové proti úhradě Pětadvacítky z rozpočtů obcí a krajů, kterou už podepsaly stovky starostů.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) minulý týden na schůzce s prezidentem Milošem Zemanem uvedla, že rozpočty obcí se propadnou podle odhadu ministerstva financí o 11 procent, přičemž takzvané stresové testy prokázaly, že zvládnou propad až 15 procent. Jsou však i jiné odhady. Expertka na veřejné finance na pražské VŠE a zároveň radní v Praze 10 Lucie Sedmihradská (koalice Vlasta) říká, že koronavirus může snížit příjmy obcí až o 18 procent.

"Zákon o kompenzačním příspěvku, tak jak je navržený, může toto číslo zvýšit o dalších pět procent na celkových 23," řekla Sedmihradská.

Například hlavní město podle odhadů očekává celkový propad financí kvůli koronaviru o 12 miliard korun. To je 19 procent z osmdesátimiliardového rozpočtu.

"Chtěl bych vládě připomenout, že slibovala nalití nových zdrojů financí do ekonomiky. Namísto toho přesýpá peníze z jedné hromádky na druhou," uvedl náměstek pražského primátora Vyhnánek.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru
Newsletter

Byznys podle HN

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější?

Pro naše čtenáře připravujeme každý týden newsletter o byznysu a finančních trzích. Stačí zde zadat svůj email a každý pátek od nás dostanete souhrn událostí, které byste neměli minout. A přidáme osobní tipy čtyř osobností newsroomu Hospodářských novin. Píše Martin Jašminský, Luděk Vainert, Luboš Kreč a Petr Kain.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru