V důsledku pandemie nového koronaviru a přijímání ochranných opatření státu v nouzovém stavu vzniká panika a nejistota nejen v rámci běžného života, ale i mezi podnikateli v obchodních vztazích. Řada podnikatelů není schopna plnit své povinnosti řádně a včas anebo se mohou do této situace v důsledku aktuálních opatření vlády brzy dostat. Jaké situace mohou nastat?

Následná nemožnost plnění

V případě, kdy nebude podnikatel objektivně schopen vůbec dostát svým závazkům (tedy ani později, ani jinak), přichází v úvahu institut takzvané "nemožnosti plnění". Aby se jednalo o nemožnost plnění, musí existovat překážka objektivně trvalá. Jinými slovy, pokud dlužník může splnit svou povinnost později nebo pokračovat v plnění později, nejedná se o nemožnost plnění. Jiná situace nastává, pokud strany uzavřely takzvaný fixní závazek, což je situace, kdy je zřejmé, že na pozdějším nebo změněném plnění nemají zájem.

K zániku závazku v důsledku nemožnosti plnění může dojít i v případě, že není možné splnit pouze část závazku, pokud se to nedotkne zbytku plnění.

Pokud nastane nemožnost plnění, zaniká závazek (smlouva) bez dalšího, tedy není třeba žádného úkonu. Ale pozor! I přesto může trvat povinnost hradit škodu nebo smluvní pokuty. K zamezení odpovědnosti za škodu je vždy nutné informovat ihned druhou smluvní stranu o tom, že není možné závazek splnit, popřípadě splnit další povinnosti dle toho, o jakou smlouvu se jedná.

Změna okolností a další důsledky

Pokud nejsou splněny podmínky nemožnosti plnění a dlužník neplní své závazky řádně a včas, dostává se do prodlení. Navíc přichází v úvahu také odpovědnost za vady.

Pokud by v důsledku aktuální situace došlo k hrubému nepoměru mezi právy a povinnostmi stran (například u nájmů), přichází v úvahu mimo jiné i povinnost stran smlouvy obnovit jednání o smlouvě. Nepoměr může spočívat například v nárůstu nákladů na dodávky plnění nebo ve výrazném snížení hodnoty plnění jedné strany.

Vyšší moc

S dílčími výjimkami lze pandemii Covid-19 doprovázenou ochrannými opatřeními ze strany státu považovat za zásah vyšší moci. V takovém případě není dlužník odpovědný za porušení smlouvy, a není tedy povinen k náhradě škody, která tím druhé straně vznikne. To se však nevztahuje na smlouvy uzavírané až po vzniku pandemie a vyhlášení omezujících opatření nebo v době, kdy bylo možné toto očekávat, nebo pokud neplnění povinností nastalo z jiného důvodu. Je třeba si však uvědomit, že ani zásah vyšší moci obecně nezbavuje dlužníka některých smluvních povinností, to se ale smlouva od smlouvy liší. Pokud máte jakýkoli problém a spadá pod některý z výše uvedených případů, pak jsme snad dali základní informaci. Postup stran a důsledky současné situace pro plnění smluv ale bude záležet na individuálních okolnostech jednotlivých smluv.

Doporučujeme tak vyhledat s předstihem konkrétní smlouvy, zhodnotit možnosti jejich plnění, shromáždit podklady, navrhnout řešení situace z obchodního pohledu a zkontrolovat, zda nejsou výše uvedené možnosti mezi stranami vyloučeny či zda nejsou upraveny jinak.

Pokud již víte, že nebudete schopni dostát svým závazkům řádně a včas, informujte o tom ihned protistranu a vyzvěte ji k jednání. Konečně, je v zájmu obou stran dohodnout se na překlenutí tohoto období.

Související
Newsletter

Sedmička HN

Život se vrací do normálu a my vám chceme pomoct, aby to byl návrat co nejpříjemnější. Proto tu je newsletter Sedmička HN. Sedm zajímavých tipů pro čtení a několik nápadů pro volný čas, každý pracovní den v sedm ráno přímo do vaší mailové schránky!

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem příjmu newsletteru. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru