Kamkoli Rudolf Fukal a Milan Nagy, spolumajitelé nábytkářské firmy RIM CZ, přijdou, tak obhlížejí, na čem lidé sedí. Je to jejich profesionální deformace. "Většinou poznám výrobce, a když ne, tak židli obrátím a hledám štítek. Hezké židle si hned fotím, třeba nedávno ty v bance v Hongkongu," říká Fukal s tím, že i při sledování filmů se více než ději věnuje židlím.

Společnost RIM vznikla v roce 1992, ale svoji první kancelářskou otočnou židli oba společníci smontovali o rok dříve. Tomuto sortimentu zůstali věrni dodnes. I když začátkem devadesátých let měli různé nápady. "Přemýšleli jsme třeba nad sekačkami na trávu," vzpomíná Nagy, jehož manželka zaměření firmy do jisté míry ovlivnila.

"Sháněl jsem ženě k Vánocům židli k pracovnímu stolu. V té době se vyráběly hrozné kovové příšery, nebyl výběr, barvy, nic," říká Nagy. Pak našli dnešní majitelé nábytkářské společnosti v časopise návod, jak si svépomocí židli vyrobit. Pro inspiraci se zajeli podívat do sousedního Rakouska, aby obhlédli prodávaný sortiment. "To, co jsme viděli, bylo velmi sofistikované. Na plasty byly nutné formy, a tak jsme šli vlastní cestou," uvádí Nagy.

Infografika

Kancelářskou židli podle svých představ rozkreslili do jednotlivých dílů. Ty si nechali vyrobit u bývalých kolegů z Moravanu Otrokovice, kteří, jak letecký průmysl ztrácel dech, začínali rovněž podnikat. První várku 50 židlí rozprodali hned. Jedna z nich je ovšem nyní vystavena v sídle společnosti v Otrokovicích.

Vyrábějí i na Tchaj-wanu

Z typické garážové firmičky je v současné době zavedená nábytkářská společnost, jejíž tržby v uplynulém účetním období přesáhly 370 milionů korun. Firma 70 procent produkce vyváží. Nejvýznamnější odběratelé jsou třeba v Německu, Francii, Rakousku, Finsku či Rusku. Export směřuje i na vzdálenější teritoria jako USA, Austrálie, Asie a Afrika.

Vstup německého investora nevyšel, firma se tak na světových trzích musela prosadit sama.

Ročně RIM vyrobí přes 100 tisíc židlí. V poslední době se ovšem v souvislosti se změnou kancelářského životního stylu zaměřuje i na takzvané měkké sezení, což jsou křesla, pohovky, lenošky a taburety. To všechno se vyrábí v Tlumačově, obci na Zlínsku s 2500 obyvateli, kde má firma od roku 2009 provozy. Je tam soustředěná kovovýroba, čalounění a typová dílna. Některé součástky jako třeba plasty či chromování si ale společnost nechává dělat externě. Před třemi roky rozjela výrobu a montáž také na Tchaj-wanu přes pobočku RIM TW. "Tam jsme zatím v začátcích, zakázky jsou spíše nárazové. Plánujeme odsud obhospodařovat hlavně asijský, australský a americký trh," říká Nagy.

Za silným vývozem tuzemské nábytkářské společnosti stojí událost z počátku 21. století. Tehdy majitelé firmy jednali o spojení s německým partnerem. "Rostli jsme poměrně rychle, nebyli jsme schopni to ze zisku financovat a banky neposkytovaly úvěry malým a středním firmám," vysvětluje Nagy, proč se rozhodli spojit s Němci. Jednání však nakonec zkrachovala. "Dobře že to tak dopadlo, jinak bychom byli jen nějakou pobočkou zahraniční fabriky," míní Nagy.

Firma se tak v zahraničí musela prosadit sama. Bez špičkových návrhářů specializovaných na nábytek to ovšem nešlo. V současné době morav­ští nábytkáři spolupracují se dvěma designéry, z nichž každý dává rukopis jednomu odvětví. Rakušan Kai Stania má v gesci měkké sezení. O ergonomický program se stará Ital Massimo Costaglia.

Dalším mezníkem byla pro společnost krize, kdy se o podnikání naučili nejvíc. "Abychom se nepotopili, museli jsme i propouštět," vzpomíná Nagy. Dnes by prý krizi zvládli mnohem lépe. "Máme připravené produkty, finanční rezervy i dobré lidi, kteří by byli ochotni přijít o nějaké peníze. Ale nevěřím, že nastanou problémy takových rozměrů jako v roce 2008 a 2009."

Rozjezd za pár tisíc

Když oba společníci začínali podnikat, nedovedli si představit, že by se jim byznys tak rozrostl. Tehdy horko těžko dali dohromady první kapitál. "Já tisíc a Ruda druhý tisíc marek, což v přepočtu bylo nějakých 30 tisíc korun," popisuje Nagy.

Tenkrát nabídl pomoc Ivo Čižmár, který se za úvěr zaručil domem, a tak se firma rozrostla o třetího společníka. Z té doby také pochází název RIM, který vznikl z prvních písmen křestních jmen − Rudolf (Fukal), Ivo (Čižmár) a Milan (Nagy). "Tehdy jsme měli hodně práce a málo času na vymýšlení jména," shrnuje atmosféru začátků byznysu Nagy. Posléze Čižmár z firmy odešel. Takže Fukal název vysvětluje už jinak: "Nyní je to zkratka slov Ruda i Milan."

A jak spolu oba pánové téměř po 30 let vycházejí? "Oba jsme komunikativní a jsme schopni se dohodnout," říká Nagy s tím, že zamračené pohledy mezi nimi občas létají. "Ale k bouchnutí dveří nikdy nedošlo." Fukal připouští, že někdy jsou dva do holportu moc, ale jim to vyšlo.

"V historii byznysu se najde i spousta úspěšných dvojic. Výhodou v tomto případě je, že se mohou zastupovat, tříbit a svěřovat se s nápady," dodává Fukal.

Ruda kryje záda

Aktuálně svěřují funkci výkonného ředitele, kterou dosud dělal Nagy, novému členovi managementu. Očekávají, že do jara se nová posila zapracuje. V centru byznysu ovšem oba jednatelé i nadále zůstávají. Nagy má na starosti strategické plánování, dohlíží na obchod, marketing, vývoj produktů či pobočku na Tchaj-wanu. Pod Fukala pak spadají investice, správa majetku a právní záležitosti. "Ruda mi takzvaně kryje záda. Kompetence máme rozdělené a fungujeme na bázi dobrých vztahů. Ani jeden nemá dostatek sil rozběhnout podnikání sám a hlavně neměli jsme ani důvod," míní Nagy.

Za svým podnikatelským úspěchem oba spolumajitelé vidí nejenom svoji práci a nadšení pro věc, ale i kolektiv spolupracovníků. Podle Nagye je důležité dát dohromady dobrou partu. "Zásadní je komunikovat slušně s lidmi, se kterými pracujeme," doplňuje Fukal, který usiluje o kamarádské vztahy jak ve firmě, tak vůči partnerům. "Už Baťa říkal, chcete-li vybudovat velký podnik, vybudujte nejdříve sebe. Myslím, že je to o čestnosti, důvěře a poctivosti, někdy i pokoře," dodává.

Také co se týče nástupnictví, mají jasno. Doma mají oba společníci po jednom synovi a jedné dceři, takže čtyři potenciální následovníky, z nichž ani jeden neřekl, že nemá o firmu zájem. Například Nagyův syn už působí v pobočce na Tchaj-wanu. "Když bude chtít kterékoli z našich dalších dětí, může do firmy kdykoli vstoupit a my se budeme s radostí dívat," říká Fukal.

Související