Dlouhá léta v Česku rozvíjel byznys pro francouzské giganty mlékárenského oboru − Danone nebo Bel. Nakonec se do toho Bedřich Štecher pustil takříkajíc na vlastní triko. Od druhé jmenované firmy koupil se společníkem, jehož později vyplatil, Jaroměřickou mlékárnu. A z manažera se stal podnikatel.

Firma s půlmiliardovým obratem nepatří mezi největší hráče na trhu, své místo hledá v jeho mezerách. Přesto umí hrát prim. Je například jedním ze dvou největších domácích výrobců čerstvého sýru žervé a v klasickém odkapávaném tvarohu, baleném ve staniolu, je jedničkou.

Velké mlékárny, které dělají komodity jako sušené mléko nebo eidamy, jsou podle Štechera s marží jinde a mohou vydělávat stovky milionů. "Ono to bude asi znít divně, ale mně je do určité míry jedno, jestli je náš zisk pět milionů nebo patnáct. Pro mě je důležité, aby zisk byl, aby firma mohla fungovat a aby se do ní daly nějaké peníze vracet," říká muž, který má před svou kanceláří sekreta­riát, v němž nikdo nesedí. "Náklady jsem ořezával, ořezával, až se to nějak dalo dohromady," popisuje cestu Jaroměřic z červených čísel k prosperitě.

Byl jste manažerem francouzské firmy Bel, která se Jaroměřické mlékárny chtěla zbavit. Lidé ze země špičkového mlékárenství nevěřili v její budoucnost, vy ano. Proč?

Ten příběh byl trochu komplikovanější. Bel, rodinná firma založená kdysi panem Belem, má celosvětové značky jako Veselá kráva, Kiri, Babybel nebo Leerdamer. A lidé v Belu jsou zaměřeni na to, že tohle je pro ně hlavní byznys. Když v roce 2000 koupili Želetavu, tak ji koupili s tím, že má nejsilnější značku tavených sýrů, a sice Apetito.

Koupil jsem firmu s lidmi, kteří své řemeslo dokonale znají. Bez nich by mlékárna dávno neexistovala.

Ale o tu se vedl známkoprávní spor...

Když to Francouzi přebírali, tak věděli o sporu s tehdejším TPK Hodonín, který patřil jiné francouzské firmě − Bongrainu. Bez nějakých impertinencí vůči českému soudnímu systému bylo nabíledni, že by značka Apetito měla patřit Belu − s ohledem na vyvinutí receptury, vymyšlení té značky. Ale soudy rozhodly jinak. Nicméně koupí Želetavy se Bel dostal do situace, kdy měl vedle mezinárodních značek lokální Apetito, které bylo silnější než Veselá kráva. A to byl trochu problém, protože oni chtěli tlačit Veselou krávu. Jenže pak přišel dělat šéfa téhle zóny člověk, který byl hodně marketingově orientovaný. Předtím pracoval pro jiné mezinárodní koncerny a dokázal se dívat daleko. Bel byl jinak hodně uzavřenou společností, kam moc nepřicházeli lidé odjinud, spíše rostli uvnitř firmy.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Proč se Štecher rozhodl pro koupi mlékáren, které byly v červených číslech, a jaký má recept na vyvedení podniku z krize?
  • Proč je Jaroměřická mlékárna úspěšná v oblasti tvarohů a čerstvých sýrů žervé a jak se prosazuje proti velkým hráčům, jako je Madeta nebo Olma?

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.