Za transformace ekonomiky v devadesátých letech se, jak sám říká, ujal výrobce obráběcích strojů TOS Varnsdorf. Firmu s více než stoletou historií, v níž pracoval od roku 1978, spolu s kolegy manažersky privatizoval a vyvedl z krize. "Přišel chlapík a říkal našemu obchodnímu řediteli: Víš, co to je akreditiv? A on na to: Ano, to se pije před jídlem. Schválně si dělal legraci, ale takhle na nás tehdy koukali," vzpomíná Jan Rýdl.

Dnes TOS zaměstnává bezmála 500 lidí v pohraničním Varnsdorfu a dalších 250 v pobočkách v Rumburku a Olomouci. Má tři výrobní závody v zahraničí a obchodní síť v desítkách zemí. Loni jeho obrat dosáhl 1,7 miliardy korun.

Horších let firma zažila vícero a má na ně jasný recept: Nikdy hromadně nepropouštěla klíčové lidi a všechny dostupné peníze dala do technického rozvoje a inovací. "Vždycky se nám to vyplatilo," míní současný předseda správní rady Rýdl. Jeho největší vášní je teď škola, kterou TOS otevřel před třemi lety a letos pro ni dostaví novou budovu za 150 milionů korun. "Stát nám na to nedá ani korunu, ale my si poradíme," říká Rýdl.

Průmyslová výroba v Německu, které je nejdůležitějším obchodním partnerem Česka, podle dat za listopad klesala tři měsíce v řadě. Různé instituce snižují odhady růstu světové ekonomiky pro letošní rok. Jak vidí nejbližší budoucnost TOS Varnsdorf, který čtyři pětiny produkce vyváží?

Vidíme z objednávek i z toho, co se děje na trhu, že dochází k ochlazení. Loňský rok byl dobrý, měli jsme obrat 1,7 mi­liardy korun. I když vykazujeme ztrátu, protože máme mnohamilionovou opravnou položku k nabytému majetku, což zkresluje výsledek, tak jsme de facto udělali 50 až 60 milionů zisku. Ale teď cítíme pokles objednávek. Za první pololetí je to zhruba o 15 procent, což není existenční ohrožení, ale je to znát. Náš bod zvratu leží kolem 1,3 miliardy korun tržeb, kdy máme vše uhrazeno a začínáme tvořit zisk.

Vnímáte to jako předzvěst blížící se krize?

Podle nás je to takový zlom v konjunktuře. Za dva tři roky se to zase zhoupne. Ale stoprocentně nás čeká stagnace v našem oboru. Vidíme to i na konkurenci. Teď řešíme, co s kapacitami. Samozřejmě uděláme to, co při krizích minulých − ubereme na plynu a přesvědčíme lidi, aby nebláznili a nechtěli nějaké velké peníze, protože bude trošku hůř.

Co tedy bude ten útlum znamenat pro vaše zaměstnance?

Teď jsme měli kolektivní vyjednávání a dohodli jsme se na zvýšení mezd asi o pět procent, protože tlak okolí je šílený. Státní správa přidává 15 procent a vrchní odborář Středula si pořád myslí, že to je málo. Ale naše politika je dlouhodobě o tom, že nešetříme na pracovní síle. Ani nemůžeme. Hned vedle máme Německo. V Žitavě 20 kilometrů od nás je nádherná strojírna a tam dělají samí Češi. Dostanou 2500 eur měsíčně, což my neumíme, v současných podmínkách to nejde. Ale od začátku se mzdovou politikou snažíme předejít šoku, že se nám najednou fabrika vyprázdní.

Jaký je dnes průměrný plat ve vaší firmě?

Průměrný plat máme kolem 35 tisíc korun měsíčně. Sociální program je také docela slušný. Takže se nám daří udržet základ kádru, který tvoří TOS Varnsdorf.

Při hovorech o strategii jsme zjistili, že největší ohrožení existence firmy je nedostatek kvalitní pracovní síly.

To máte štěstí, protože řada podniků dnes mluví o tom, že je právě nedostatek lidí brzdí v rozvoji.

My jsme před pár lety při hovorech o strategii zjistili, že největší ohrožení existence firmy je nedostatek kvalitní pracovní síly. Protože na trhu práce neseženete nic, zvlášť tady v pohraničí. Ve Varnsdorfu máme státní střední školu, ze které vyjde 30 až 50 děcek ročně, ale nepoužitelných. Je to důsledek financování škol, které dostávají peníze na žáka. Dopadá to tak, že na místní škole, která byla průmyslovkou, je 52 oborů. Kvalita šla šíleně dolů. Když jsme odtamtud vzali kluka, začínali jsme s ním od začátku. Tak jsme si řekli: Stojí nás to stejně peníze, pojďme, uděláme si školu.

Jak dlouho ji provozujete?

Po dvou letech bojů s krajem nám ji povolili a v roce 2016 jsme školu otevřeli. Zatím máme čtyři obory, dva maturitní a dva učební, od příštího školního roku přibude ještě maturitní i učební obor mechatronika. Letos vyjdou první kluci ze třetích ročníků. Musím říct, že firmě to pomůže a už teď to cítíme, protože jsme použili duální systém vzdělávání a ti kluci od začátku prodělávají veškerou praxi přímo tady na výrobních strojích.

Postavili jste kvůli tomu novou budovu?

Zatím vyučujeme v provizorních učebnách v sociálním přístavku výrobní haly. Ale dokončujeme a letos v červnu otevřeme novou školu. Navrhovali ji študáci z ČVUT, kteří do toho dali nekonformní myšlenky. Je to z průmyslového objektu přestavěná krásná škola pro 200 až 250 žáků.

jarvis_5c5ae870498e40fdfd4c83e7.jpeg
„Já říkám našim klukům: Pánové, když přijdete do hospody a ta je plná, někdo se musí zvednout a pustit vás sednout, protože jste tosáci,“ líčí budování hrdosti na firmu Jan Rýdl.
Foto: Pepa Dvořáček

Kolik tohle všechno firmu stojí?

To víte, lidé nejdřív nadávali, co zase ten Rýdl blbne, prachy nemá a staví školu. Ale já jsem z toho nadšený. Bude to stát 150 milionů korun. Stát dává dotace na všechno možné, ale na tohle? Přitom děláme práci za něj. Nedá nám na to ani korunu. Ale nebrečíme. My si poradíme, stát nám nikdy moc nepomohl.

A je o studium zájem? Kolik máte studentů?

Teď máme tři ročníky a v ročníku je 50 kluků. Takže dohromady jich je 150. Abychom to vůbec prosadili, pojal jsem to jako projekt Šluknovského výběžku a zapojil jsem do toho dalších deset menších strojařských firem. Jejich ředitele jsem najmenoval do správní rady a oni mají za úkol sehnat kvalitní studenty. Takže máme záběr od Děčína přes Českou Lípu až do Liberce. Na náborových akcích dětem i rodičům vysvětlujeme, že to má obrovskou perspektivu. A ať se nestydí za to, že budou dělat rukama, naopak, že to je velice ceněné. Já říkám našim klukům: Pánové, když přijdete do hospody a ta je plná, tak se někdo musí zvednout a pustit vás sednout, protože jste tosáci.

Platí se u vás školné?

Neplatí. Naopak nás provoz, na který dostáváme necelých 90 procent tarifu, co mají normálně školy na žáka, stojí ročně asi tři miliony korun.

Vážete si tedy studenty, že u vás musí po dokončení studia pracovat?

Legislativně to jde těžko. Protože zákonný zástupce žáka ho nemůže zavazovat k nějakým budoucím povinnostem. Navíc já tady nebudu zaměstnávat kluka, který tu nechce být, a já ho tady přivážu. To je špatná motivace. Takže jsme se s ostatními řediteli ve správní radě dohodli, že nebudeme po studentech vyžadovat záruky, že u nás zůstanou pracovat. Je na nás, abychom jim vytvořili takové pod­mínky, že tu budou chtít zůstat. A na vstupu do školy jsem nechal do skla vytesat veliké heslo: Neumíš, naučíme tě, nemůžeš, pomůžeme ti, nechceš, nepotřebujeme tě, odejdi.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V devadesátých letech Jan Rýdl spolu s kolegy manažersky privatizoval a z potíží vyvedl strojírnu TOS Varnsdorf.
  • Podnik, v němž rodina Rýdlova drží podíl 66 procent, dnes vyváží do desítek zemí. V zahraničí má tři výrobní závody a loni utržil 1,7 miliardy korun.
  • Za největší ohrožení firma považuje nedostatek kvalitní pracovní síly, takže otevřela vlastní školu. "Děláme práci za stát, ale nebrečíme," říká Rýdl.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.