Manželé Soňa a Radek Husákovi jsou v současnosti majitelé jedné z franšízových poboček finanční společnosti OK Point v Brně. Oba se téměř před dvěma lety rozhodli podnikat − po dlouholetých zkušenostech ve velkých firmách.

S nápadem jít mimo korporaci přišel jako první Radek. Celou svou pracovní kariéru strávil v oblasti firemních financí v nadnárodní společnosti v oboru pivovarnictví. "Vždy tak jednou za dva roky jsem pocítil, že by to chtělo změnu. Začal jsem stagnovat, ale vždycky se naskytla v rámci firmy nová výzva nebo projekt. Pak jsem se dostal do vyššího managementu, kde jsem měl nad sebou pouze finančního ředitele," komentoval své tehdejší pocity sedmatřicetiletý Husák v diskusi HN o restartu kariéry.

Práce mi už nedávala smysl

Na této pozici už ale neviděl ve firmě budoucnost a začal toužit po změně. Věděl, že na post finančního ředitele by nebylo jednoduché se dostat. Musel by i na několik let odjet do zahraničí, aby sbíral zkušenosti. "Měl jsem už rodinu a děti, tak mě případná možnost postupu úplně nelákala. A zároveň jsem nechtěl dalších 15 let na stávající pozici stagnovat. A to bych klidně mohl," dodal Husák.

Současně mu vadilo, že v posledních letech přestával mít přímý vliv na svůj tým, protože pracoval na druhém konci světa. Společnost přesunula základní účetní operace a fakturace do Polska a později i do Indie. "Mnohdy, když bylo potřeba něco změnit, jsme komunikovali po telefonu nebo prostřednictvím videokonferencí přes půlku světa. Už mi to úplně nedávalo smysl. Měl jsem být zodpovědný za něco, co jsem nemohl jednoduše sám ovlivnit," komentoval Husák.

Rozhodl se tak hledat jiné uplatnění. Chtěl zůstat u financí. Lákaly ho investice, kterým se věnoval. Náhodou narazil na síť poboček OK Point. Ten před třemi lety spustila konzultantská společnost Broker Consulting společně s mBank. Jedná se o obchodní místo, které klientům nabízí finanční, realitní a bankovní služby.

"OK Point mě oslovil šíří svých služeb i designem. A také tím, že se jednalo o franšízové podnikání. Člověk tak má spoustu věcí nachystaných od poskytovatele licence. Má od něj zavedené systémy, IT, analytickou, marketingovou a právní podporu," vysvětloval Husák. Líbilo se mu, že by nemusel začínat úplně od nuly.

Během rozhodování se k němu připojila i manželka Soňa, která pracovala jako právnička ve firmách, později na katastru nemovitostí. "I já jsem přemýšlela o změně. Pak jsme zjistili, že koncept OK Pointu nabízí i služby z oblasti realitních obchodů, ve kterých bych se našla. Tak jsme se rozhodli, že se do toho zapojíme společně," říká sedmatřicetiletá Husáková.

Zaměstnanci touží po flexibilitě a svobodě

Podobně jako Husákovi přemýšlí podle průzkumu agentury Ipsos i další zaměstnanci ve firmách. Až pět procent přechod k podnikání reálně plánuje. Dalších 18 procent lidí uvádí, že je to něco, o čem uvažují. "Z toho vyplývá, že více než pětina zaměstnanců si říká, že by něco jako podnikání byli schopni dělat. A dalších zhruba 20 procent ho nevylučuje," vysvětlovala v diskusi výsledky průzkumu Lenka Šilerová, personální ředitelka agentury Ipsos.

Z výzkumu také vyplynulo, že více než 80 procent stávajících podnikatelů bylo někdy předtím zaměstnaných. Nejčastějšími důvody pro změnu je touha po větší svobodě, nezávislosti nebo flexibilitě. "Čtvrtina zaměstnanců také říká, že jsou ze svého zaměstnání unavení a chtějí si vyzkoušet něco nového," dodala Šilerová.

Z jednoho z nejlépe placených postů v Evropě odešel po 22 letech i Jan Mühlfeit − pracoval ve společnosti Microsoft na pozici prezidenta pro Evropu. Nyní se už čtyři roky věnuje mentálnímu koučinku a mentoringu. Důvodů pro opuštění společnosti měl více. "Pomohla mi jedna velmi smutná událost. Umřel mi tatínek, a to mi ulehčilo se rychle rozhodnout. Uvědomíte si, že život je konečný. Řekl jsem si, že chci dělat něco jiného," uvedl Mühlfeit. V jeho rozhodování hrálo roli i to, že Microsoft s Billem Gatesem ztratil vizionáře, za kterým by společnost šla. "I po jeho odchodu to byla výborná firma, ale jen jedna z mnoha. Naučil jsem se tam spoustu věcí, ale myslím, že už byl čas udělat změnu," dodal.

I spousta jiných podobně postavených lidí má podle jeho zkušeností podobné pocity. Během svého působení na zahraničních univerzitách se setkává i s třicetiletými manažery, kteří chtějí už po pěti letech práce v korporátu odejít. Cítí, že je společnosti vysávají. Velké firmy podle něj dělají špatně to, že se nezaměřují na seberealizaci zaměstnanců a nevyužívají dostatečně jejich talent. "Když se podíváme na Maslowovu pyramidu potřeb, tak se firmy snaží uspokojit jen spodní části. Takže zaměstnancům přidají plat nebo jim dají lepší auto. Už neřeší, jestli je člověk uznávaný, a už vůbec ne jeho seberealizaci," vysvětloval kouč.

Právě dlouhodobá seberealizace chyběla při práci v zaměstnání i Husákovým, ztráceli vnitřní motivaci. "Ve většině korporátů jste často jen jedno číslo v tabulce. Když firma dělá změny, tak nepřemýšlí o konkrétních lidech, ale škrtá oddělení nebo zeštíhluje strukturu. Vy jste jen jedno kolečko v soukolí," popisoval Husák.

Firmy nevyužívají talent zaměstnanců

Rozhodování Husákových se ale neobešlo bez obav. Nevěděli, co všechno od podnikání mohou čekat. Měli strach z nestálosti příjmů, obávali se toho, že si sami budou muset hledat klienty. "Když je člověk v pozici zaměstnance, tak je zvyklý poslouchat pokyny. Ale podnikání obnáší i spoustu věcí, které vás předtím, než začnete, ani nenapadnou. Třeba musíte sehnat uklízečku nebo mít od hasičů potvrzení, že můžete provozovat pobočku," zdůraznil Husák.

I podle průzkumu se nejvíce budoucích podnikatelů bojí ztráty příjmu a toho, že se budou zabývat mnohem více formalitami.

Také často chtějí dělat něco mimo svou branži. "To mě samotnou hodně překvapilo. Téměř čtvrtina lidí chce změnit svůj obor a dalších skoro 40 procent uvažuje, že by dělalo něco trochu jiného. Takže podnikání pro ně neznamená jen nezávislost, ale i touhu jít za něčím, co je bude víc bavit a dávat jim větší smysl," komentovala Šilerová.

Změna oboru může být podle Mühlfeita způsobena i tím, že když člověk objeví svůj talent a najde si něco, k čemu bude mít emoční pouto, tak u toho může vydržet celý život. "Jarda Jágr miluje hokej a vyhrával Stanley Cup. Bill Gates miloval software a stal se nejbohatším člověkem na světě," uvedl Mühlfeit. Podle něj je potřeba, aby si lidé řekli, na co mají talent.

Mühlfeit míní, že v korporacích chybují i v tom, že se často snaží formovat zaměstnance podle toho, jak by jejich pozice měla ideálně vypadat. Popisy práce jsou podle něj jako svěrací kazajka. "Jednou jsem ptal Reinholda Messnera, jak se dá nejlíp vylézt na Mount Everest. Řekl, že není nejlepší cesta. Tu má každý horolezec sám v sobě. A záleží na tom, jestli má silnější paže nebo nohy a jaký má styl. Takhle je to i s prací. Stejnou práci můžete dobře dělat za využití různých faktorů," zdůraznil Mühlfeit.

Ze stávajících podnikatelů se chce podle průzkumu zpátky do firem vrátit velmi malé množství. I Husákovi by viděli návrat do zaměstnání jako poslední možnost. Oba by tak učinili, jen kdyby je k tomu přivedly vnější okolnosti. "Musely by to být opravdu objektivní faktory, že podnikání zkrátka nevyšlo tak, jak jsme si představovali, a není už jiná cesta. Ale teď jsme šťastní a nic měnit nehodláme," sdělila Husáková.

V textu jsme opravili údaj o oblasti služeb, které nabízí síť poboček OK point. V původní verzi bylo nepřesně uvedeno, že se jedná také o oblast hypoték.

Související