U stolku v restauraci Loop kousek od centra Helsinek sedí postarší pár, který si zašel na pozdní oběd. Paní ujídá rajskou polévku s chlebem, zatímco její partner si pochutnává na karbanátku z řepy a fazolí se zeleninou. Místo, kde se restaurace nachází, má zvláštní atmosféru jako vystřiženou z ponuré severské detektivky. Sídlí totiž v bývalé psychiatrické léčebně, k níž vede cesta přes hřbitov. "Ještě tak před deseti lety léčebna fungovala. Teď jsme tu ale my a další obchody," vypráví s úsměvem Satu Vainiová, která restauraci vede.

Tajemnou atmosféru doplňuje i moře, které odráží šedou oblohu. Fouká studený vítr, který se rychle dostane až na kost. Tady je ale teplo a ve vzduchu se šíří vůně čerstvě upečených koláčů. Příjemná servírka doplňuje dnešní dezert − borůvkový a banánový koláč.

Pro nezasvěceného zákazníka normální, snad trochu hipsterská restaurace, kterých jsou po Helsinkách desítky. Tak úplně běžná ale není − vaří tady totiž z potravin, které darovaly supermarkety a které by jinak skončily v koši. "Náš kuchař to opravdu nemá lehké. Musí být hodně kreativní. Nikdy nevíme, co nám zrovna obchody dají," říká Vainiová.

Restaurace spolupracuje se sedmi supermarkety. "Obvykle dostáváme hodně zeleniny a ovoce, a také pečivo. Posílají nám též nevzhlednou zeleninu, která by se v obchodech neprodala. Není závadná, jen prostě není moc hezká. Občas dostaneme produkty, kterým brzy skončí doba trvanlivosti," vysvětluje manažerka.

Na dvůr právě přijíždí dodávka a dva muži z ní začnou vykládat krabice s potravinami. Dnes podnik dostal hlavně papriky, rajčata, dýně, chleba i další pečivo. Vše vypadá čerstvě, jen banány už trochu hnědnou.

Kuchař už tedy může začít přemýšlet, co z dovezených potravin, které unikly odpadu, další den uvaří. "Menu je každý den jiné. Co se tady neprodá, posíláme do charity," vysvětluje Vainiová. Dodává, že potraviny sice dostane zadarmo, ze svého ale musí platit řidiče a dodávku, pak ještě kuchaře a obsluhu v restauraci.

Zaklínadlo cirkulární ekonomika

Loop není jedinou provozovnou v Helsinkách, která využívá darované potraviny. Nedávno se zde otevřel vůbec první supermarket ve Finsku, který nabízí neprodané potraviny, jež mu zdarma věnovaly běžné supermarkety nebo pekárny.

Prodejna je umístěna ve velkém nákupním centru na okraji metropole a spadá pod organizaci WeFood. "Všechno jídlo, které tu prodáváme, se dá sníst a je bezpečné," říká manažerka projektu Else Hukkanenová. "Potraviny prodáváme v průměru o 20 až 50 procent levněji, někdy až o 80 procent," dodává a ukazuje na pulty, kde je k dispozici pečivo, koření, ovoce, zelenina nebo oříšky.

Hukkanenová odhaduje, že každý rok se jim podaří zachránit na 500 tun potravin. "Výroba jídla je náročná na emise skleníkových plynů. Kdyby tyto potraviny skončily v odpadu, také tyto emise by vznikly zbytečně," upozorňuje.

Finové hledají různé cesty k tomu, jak omezit zbytečné plýtvání potravinami, ale hlavně jak najít ohleduplnější cestu ke zdrojům, které příroda poskytuje. Tamní vláda prosazuje recyklaci a co největší využití výrobků, které produkuje průmysl. Finsko je vůbec první země, která si dala za cíl stát se průkopníkem v takzvané cirkulární ekonomice.

Její koncept nemá jednoduchou a jednoznačnou definici. Velmi zjednodušeně znamená zhruba to, že ekonomický zisk se kombinuje s ochranou životního prostředí. Cirkulární ekonomika má nahradit tu současnou, lineární, kdy jsou suroviny přeměněny na produkty, které mají často krátkou životnost, po jejímž uplynutí jsou spáleny nebo skončí na skládkách. Vyrobí se, použijí a vyhodí. A pak se celý cyklus zase opakuje.

Cirkulární ekonomika se místo toho zaměřuje na to, aby se zdroje zachovaly pro budoucí generace. Na základě této koncepce už budoucnost nespočívá v chrlení dalších a dalších produktů. Ani v konzumní společnosti, jež lační po neustálých novinkách, ale místo vlastnictví stojí na sdílení, půjčování a recyklaci.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • V článku se dále dočtete:
  • Proč stát nic nezmůže beze změn v chování spotřebitelů.
  • Příběh firmy Sulapac, která chce nahradit plasty na jedno použití.
  • Jak s cirkulární ekonomikou souvisí životnost krav.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru