Patřil mezi první farmáře, kteří do Česka přivedli dnes oblíbené masné plemeno skotu angus, ze kterého se dělají steaky nebo hamburgery. V regionu rozjel farmářské trhy, bez dotací si postavil mlékárnu a jeho rady poslouchalo několik ministrů zemědělství. "Splnil se mi sen, hospodařím na své půdě," usmívá se farmář Lubomír Burkoň.

Pod nejvyššími českými horami podniká téměř 50 let. Rodák z Chrudimi v mládí hledal svobodu a dobrodružství. Vše našel v podhůří Krkonoš. Kořeny zapustil v kopcích za východočeským Trutnovem. Vybudoval tady společnost s přibližně 60milionovým obratem. Vedle prvovýroby jeho firma Farmers vyrábí jogurty, tvarohy, masné produkty nebo uzeniny. Zboží prodává přes e-shop a zdarma ho vozí po celém Česku. Až 70 procent produkce míří přes internet ke koncovým zákazníkům, zbytek společnost dodává do hamburgráren nebo některých menších obchodů. Výrobky se dají koupit i na místních farmářských trzích.

Nechci dotace na rozvoj firmy

"Naše filozofie byla od začátku jiná. Chtěli jsme výrobky dostat přímo k zákazníkům, ne do supermarketů," vysvětluje farmář. Nejprve se domluvil s jatky a následně se před šesti lety rozhodl postavit vlastní mlékárnu. Na dvůr si nechal dovézt tři upravené lodní kontejnery, přestavěl je a pořídil do nich technologii. V kostře lodní dopravy tak dnes v Podkrkonoší vznikají téměř čtyři desítky mléčných výrobků. Farmář za ně získal 17 ocenění značky Klasa a jednu Regionální potravinu za kulaté bochníky sýra, které právě odpočívají v chladicím boxu.

Farmář Lubomír Burkoň

Mlékárna ho vyšla na více než tři miliony korun. "Na rozvoj firmy nechci používat evropské dotace, a to kvůli byrokracii a přísným podmínkám," říká rozhodně. Z evropských peněz pobírá příspěvky, na něž mají nárok všichni zemědělci. Finance dostává například na plochu nebo na ozelenění.

Bodrá povaha a odvaha říkat vlastní názor dostala Burkoně i do několika zemědělských funkcí. Za bývalého ministra zemědělství Ivana Fuksy byl například předsedou Antibyrokratické komise Ministerstva zemědělství ČR a měl eliminovat papírování. "Díky této zkušenosti bohužel musím říct, že sice řada nařízení přišla z Bruselu, ale jsem přesvědčený, že si věci děláme složitější sami," konstatuje. Vstup do Evropské unie jako zemědělec hodnotí příznivě. Do oboru podle něj přitekly peníze a došlo k rozvoji technologií.

Ostatně novinky jsou vidět i u něj na farmě. Traktory má vybavené GPS, jež stroj navádí během setí, a také používá dron. "Dostal jsem ho loni k narozeninám, protože jsem měl jít na náročnou operaci zad a díky němu jsem měl mít šanci kontrolovat pastvy na dálku. Z operace nakonec sešlo, ale dron zůstal," vysvětluje šestašedesátiletý zemědělec. Přibližně tři desítky zaměstnanců nechal svolat a vysvětlil jim, že cílem užívání dronu není špehování, ale kontrola stád, porostů nebo škod způsobených divokou zvěří.

Zemědělec místo vojáka
Lubomír Burkoň se původně zemědělcem stát neměl. "Nepocházím ze zemědělské rodiny, bratr byl vojenský expert a táta důstojník, měl jsem proto naplánovanou vojenskou kariéru," vypráví. Zemědělská škola byla podle něj tehdy vnímána jako společenská překážka. Burkoň si ji však i přes odpor rodiny prosadil. Po jejím absolvování narazil na státní statek v Trutnově, kde podle něj pracoval člověk, který dával příležitosti mladým lidem. Burkoň si prošel všemi provozy a vypracoval se do řídicích funkcí.

Tehdy také začal přemýšlet nad tím, že by rád podnikal sám. Po revoluci musel státní statek zpracovat privatizační projekt. Burkoň však tehdy podal konkurenční nabídku, stát mu hospodářství prodal a on ho s šesti společníky koupil. Postupem času je vyplatil nebo z podniku odešli. Dnes už farmaří sám.

"Ještě chvilku poté jsme pěstovali brambory nebo obilí, ale ekonomicky se to přestalo vyplácet," vzpomíná na dobu, kdy změnil celou někdejší produkci. V té době navíc začal cestovat po Kanadě a USA, kde viděl masný skot žijící celoročně venku. A rozhodl se, že ho zkusí chovat v Krkonoších. Dnes mu po pastvách běhají skoro dva tisíce kusů dobytka, dvě třetiny z nich jsou angusové.

Farmář Lubomír Burkoň

Přestože masné i mléčné krávy žijí venku a Burkoň nepoužívá chemii, farmář se brání označení bio. "Podle mě je to nesmysl, musel bych trpět velké kontroly a plnit nesmyslné podmínky," tvrdí. Přístup ke krajině se podle něj zhoršil. "Ze zemědělství se stal byznys, což se dá dokázat na plodinách, které se u nás pěstují, nehledí se na potřeby půdy a od toho se odvíjí životní prostředí," myslí si.

Letošní sucho se nevyhnulo ani jemu – dobytek nevyrostl jako v předchozích letech. Přijde tak přibližně o 2,5 milionu korun. "Vyschly některé horské potoky, traktorem vozíme vodu do hor," popisuje. Zdůrazňuje však, že si nehodlá stěžovat. "Vadí mi, že když v Česku vznikne problém, hned se natahuje ruka," zlobí se Burkoň.

Nástupce není z rodiny
Lubomír Burkoň má dceru, ta však v tvrdé práci na farmě pokračovat nechce. Zemědělec si proto vyhlédl jednoho mladého nadšence, kterého podporoval na školách doma i v cizině. Před třemi roky nastoupil do firmy a postupně se zaučuje ve vedení podniku. Dcera se stala jednatelkou společnosti. "Přistoupil jsem na ve světě zcela běžnou hru," objasňuje Burkoň. Naději, že se k farmaření jednou někdo z rodiny vrátí, však má. Zájem o místní krajinu a zvířata má jeho vnučka.

Související