Oprýskaná budova někdejšího akvaparku Tropicana na břehu rotterdamského zálivu vypadá zvenčí i zevnitř opuštěně. Žádné děti se v něm na toboganech už ostatně neklouzají. "Jeden podnikatel tu v bazénu donedávna pěstoval houby. Nejprve obešel městské kavárny, které mu zadarmo daly 31 tun kávové sedliny, již by jinak vyhodily. Lógr pak použil jako substrát, vypěstoval šest tun hlívy ústřičné a tu nakonec zpětně restauracím prodával. Takhle nějak funguje tzv. cirkulární ekonomika v praxi. Její snahou je pokud možno zdroji neplýtvat a využívat je opakovaně," říká Lars Crama, zástupce byznysového inkubátoru Blue City. Ten nyní sídlí právě v bývalém akvaparku, kde nabízí kancelářské a výzkumné prostory dvěma desítkám dalších ekologických start-upů, které se do zmiňované cirkulární ekonomiky řadí.

Jedním z nich je Fruitleather. Jeho anglický název je zcela vypovídající: firma využívá prošlé a nevzhledné ovoce, z něhož pak na základě utajené receptury vyrábí "kožené" boty nebo tašky. "Po světě se ročně vyhodí 1,3 miliardy tun ovoce, které se přitom vypěstuje na třetině veškeré zemědělské půdy. Žijeme ve světě, ve kterém ubývá základních zdrojů, jimiž přitom stále plýtváme. To chce Fruitleather změnit," uvádí Lars Crama z Blue City.

Zdroje nebudou, musíme šetřit, míní Nizozemci

Podle odhadů OSN bude v roce 2050 na Zemi žít téměř 10 miliard lidí, které současné zemědělství jen stěží uživí. Podle loňské studie zveřejněné v prestižním časopise Bioscience se proto bude muset produkce potravin zvýšit až o 70 procent. Nizozemsko bere podobné hrozby velmi vážně, a proto podporuje inovativní programy, jež mají zamezit plýtvání jídlem, ale i dalšími zdroji. Tamní vláda si ostatně vytkla, že se nizozemská ekonomika stane do roku 2050 zcela cirkulární. To znamená, že by měla využívat výhradně obnovitelné a recyklovatelné zdroje.

Takový přístup může zboží zdražovat, protože bývá mnohdy obtížné všechny materiály z druhé ruky objevit. Další nizozemský start-up − Circular IQ − ovšem prokazuje, že za pomoci recyklovaných surovin lze dosahovat úspor.

"S naším softwarem dokážou zákazníci uspořit například až desetinu ročních nákladů na kancelářské vybavení. Nizozemské ministerstvo životního prostředí, které je naším klientem, vypíše třeba zakázku na dodávku nových židlí, jež musí být podle zadání sestaveny z určitého podílu recyklovaných materiálů. Díky tomu pak na dodávce nábytku ušetří," dává příklad zakladatel společnosti Roy Vercoulen. Jeho firma oslovuje veškeré subdodavatele, sbírá od nich informace o původu jejich surovin a takto nashromážděná data pak vkládá do svého softwaru. Na konci ještě vydává certifikát, jenž je jakýmsi rodným listem konečného výrobku a udává, které jeho součástky jsou recyklovatelné.

Česko peníze EU na ekologický byznys nečerpá

Podobné iniciativy na podporu cirkulární ekonomiky, jako je ta kolem Blue City, existují také v Česku. Zatím jsou ale v zárodku. To samé platí o celkové podpoře "ekologicky přátelského" podnikání. V Nizozemsku do něj stát spolu s městy vkládá miliardy eur ročně a další stovky milionů plynou z unijního startupového programu Climate-KIC. Na tom se podílí většina členských států EU. Česko mezi nimi ovšem chybí, takže zdejší ekologicky orientované firmy na unijní peníze nedosáhnou.

"Inovace podpořené programem Climate-KIC přitom mnohdy přinášejí praktické výsledky. Příkladem je třeba projekt 2ndSkin, díky němuž se zateplují a inovují staré činžovní domy, které pak dokážou být zcela energeticky soběstačné. Nájemníci, kteří v takových domech bydlí, pak jejich majitelům platí o třetinu méně peněz za energie," uvádí Marjon Eijpeová, mluvčí místní pobočky Climate-KIC.

Nizozemci, jejichž země se z většiny nachází pod úrovní moře, mají z přírodních živlů respekt, což se podle Eijpeové odráží ve snaze životní prostředí chránit. Dobře je to vidět třeba v Utrechtu, kde právě probíhá masivní přestavba městského centra. V blízkosti nově rozšířeného vlakového nádraží dostala přednost kola před auty. Některé silnice tam navíc zcela zrušili, aby obnovili kdysi zasypané vodní kanály.

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru