Nejen studenti, ale i firmy a podnikatelé občas potřebují po svých spolužácích, respektive zákaznících vyplnit dotazník. Ať už se týká informací do diplomové práce nebo spokojenosti s nákupem. Brněnský podnikatel Ondřej Coufalík vsadil na on-line dotazníky už v roce 2008. Po několika předchozích neúspěšných verzích stvořil se svými spolupracovníky před šesti lety Survio, které dnes patří mezi největší firmy v Česku, jež tvorbu a analýzu dotazníků nabízejí. "Jsme také jedničkou v Nizozemsku a dobré postavení máme například i v Německu," říká marketingový šéf firmy Martin Souček. Teď se Survio chystá dobýt také USA. "Můj cíl je 20 milionů uživatelů," netají se svými plány Coufalík. Nyní jich společnost má téměř dva miliony.

HN: Kdy jste naposledy vyplňovali nějaký dotazník?

Ondřej Coufalík (O. C.): Je to asi týden, kdy nám Martin posílal dotazník ohledně firemní grilovačky. Ptal se týmu, kdo by chtěl jaké maso a co by měl nakoupit. Dopadlo to výborně, byl jsem spokojený a myslím, že je to parádní ukázka, jak v Surviu používáme dotazníky. Když něco chcete dělat pro lidi, aby byli spokojení, tak se jich zeptáte, co by chtěli.

Martin Souček (M. S.): Můj poslední dotazník byl právě ten, který jsem vytvářel pro grilování. Nejčastěji se ale k dotazníkům dostanu tak, že je sám testuji.

Survio

První verze platformy vznikla v roce 2008, Survio jako takové funguje od roku 2012. Firma nabízí možnost tvorby dotazníků, k nimž má různé předpřipravené šablony, pro studenty i firmy po světě. Nejvíce uživatelů má v Nizozemsku, Brazílii a Česku. Loni firma utržila kolem 23 milionů korun a vydělala stovky tisíc. Většinu tržeb, 90 procent, přitom udělá v zahraničí. Zaměstnává 14 lidí a spolupracuje s 11 externisty. Společnost vlastní Ondřej Coufalík, podíl v Surviu má i Vít Vrba, majitel firmy Webnode.

HN: Vaše on-line dotazníky používají lidé a firmy po světě. Jak jste toho dosáhli?

O. C.: Je za tím spousta pádů, mnoho let práce, štěstí a to, že jsme dobří. To říkám naprosto sebevědomě. Máme výborný tým lidí. O štěstí mluvím záměrně, protože na začátku jsem se potkal s Vítkem Vrbou, majitelem společnosti Webnode, který do Survia zainvestoval. To nám pomohlo. Nějaké věci jsme se od něj naučili a vyvarovali jsme se některých začátečnických chyb. Survio vyšlo až na třetí pokus, ty předchozí dva zkrachovaly. Ale nikdy jsme se nevzdali a vydrželi jsme.

HN: O co šlo v těch předchozích pokusech?

O. C.: Předchůdce Survia Likeex byl obrovské zklamání. Byl to software na dotazníky, který se musel složitě nastavovat. Na vytvoření formuláře jste potřebovala čtyři až pět hodin školení. Chodili jsme s tím produktem od firmy k firmě, mluvili s majiteli, řediteli marketingu a zjistili jsme, že o to v Česku podniky nemají zájem a vůbec v tom nevidí hodnotu. Nechápali, proč by se měli zákazníků na něco ptát. Když měla společnost zahraniční management nebo to byla dceřinka cizí firmy, měli už o této službě povědomí nebo ji uměli využívat a dalo se k nim dostat. Sektor služeb byl v té době na Západě vpředu. V mnoha případech na nás koukali jako na blázny. Dělali letáky, měli bannery, katalogy, to byl marketing v roce 2010. On-line firmy působily naprosto minimálně, jejich weby byly statické, například autosalony na nich měly jen adresy lokálních dealerů. Doma jsme dlouhé roky intenzivně vzdělávali trh.

Ondřej Coufalík (39)

Vystudoval ekonomii na Mendelově univerzitě v Brně, studia dokončil už při podnikání. V roce 2008 založil předchůdce dnešního Survia. Chvíli také pracoval jako programátor na volné noze.
Je ženatý, má dvě malé děti. Volný čas tráví nejraději s rodinou. Baví ho jízda na kole.

HN: Takže to zkrachovalo proto, že to české firmy nechtěly či nevěděly, jak to využít?

O. C.: Neřekl bych… Byla to fáze, kdy jsme se učili. Náš produkt byl tehdy jiný, byl složitý na ovládání, což bylo špatně. Někdo musel produkt vzít, získat zájemce a pak ho naučit s ním pracovat. Zjistili jsme, že je to slepá ulička, a proto jsme tuto verzi zahodili a rozhodli se, že to musíme udělat jinak.

HN: Co bylo potom?

O. C.: V té době jsem byl na jedné networkingové akci, kterou dělalo Jihomoravské inovační centrum v Brně a kde jsem potkal Sandru Kumorowskou, což je markeťačka učící na Chicagské univerzitě. Ta nám dávala spolu se svými studenty první feedback a radila nám, jak to postavit. Tak jsme měli druhou verzi − ANASurvey. Byl to úplně jiný dotazníkový produkt, celý jsme ho změnili. Peníze jsme vydělávali na vývoji jiných věcí, zejména webu na míru zákazníkům. Tím bychom se asi slušně uživili a říkali jsme si, že až budou peníze a čas, budeme se více věnovat vlastnímu produktu.

Martin Souček (38)

Vystudoval ekonomii na Mendelově univerzitě, v oboru ekonomika a řízení podniků si udělal doktorát. Dalších 12 let na univerzitě působil jako odborný asistent. V Surviu pracuje od roku 2016 jako šéf marketingu.
Je svobodný a bezdětný. Rád jezdí na kole a stará se o svou zahradu a bonsaje.

HN: Nicméně také tento pokus zkrachoval…

O. C.: Dojeli jsme na peníze. V té době jsme neměli žádného investora, vývoj jsme si platili sami. Když dáváte energii zákazníkům a do cizích produktů, tak vám nezbude moc energie do vlastního. To bylo velké zklamání a skoro jsme skončili. V té době jsem se potkal s Vítkem Vrbou. Zjistili jsme, že toho máme hodně společného, jemu se naše myšlenka líbila a zainvestoval do nás. To byl klíčový moment, kdy jsme mohli úplně upustit od vývoje věcí pro zákazníky a mohli jsme se věnovat vlastnímu produktu.

HN: Dotazníky nabízíte zdarma, ale máte i placené verze. Kolik máte platících zákazníků?

O. C.: Jsou to desítky tisíc lidí. Celkem je to mezi dvěma a půl a třemi procenty uživatelů.

HN: Jak se na tom dá vydělat?

M. S.: Používáme klasický freemium model − základní verze, kde se dá vytvořit dotazník, distribuovat výsledky a zobrazit konkrétní analýzu a výsledky, je zadarmo. Kdokoliv si zřídí účet, může tento proces zvládnout. Pak nabízíme ještě vylepšené služby, které pomohou snížit úsilí lidí a ušetřit jim čas. Jsou to prémiové služby, jež se platí.

O. C.: Proto musíme mít velkou uživatelskou základnu. Nyní máme asi 1,75 milionu uživatelů, kteří se registrovali a vytvořili dotazník.

HN: Dotazníky už nejsou jen záležitostí pro studenty. Jak je využívají firmy?

M. S.: Pro zaměstnance a zákazníky. Survio lze třeba propojit s podnikovým systémem, odkud si automaticky bere data. V momentě, kdy se dokončí zakázka, se systém aktivuje a zašle zákazníkovi dotazník, aby dal zpětnou vazbu. Máme například klienta, který má kamennou prodejnu. Když u něj zákazník nakoupí, do pěti minut mu přijde e-mail, aby ohodnotil svou spokojenost se službami. Pokud není spokojený, firma má možnost mu zavolat a zeptat se proč. V tomto případě se klientovi podařilo využít personál, který se dotazníkům věnoval, jinde.

O. C.: Dokázali jsme vytvořit a provozovat službu, která je velmi jednoduchá a dobře se používá, aniž bychom někoho museli zaškolovat. To právě vychází z našeho prvního neúspěchu, kdy jsme měli složitou verzi. Když máte malou kavárnu, kde sama děláte kávu a po nocích pečete koláče, nemůžete být odbornice na průzkum. Když chcete něco zlepšit, tak si u nás najdete vzor na měření spokojenosti v kavárně. Minimálně vás to nějak inspiruje a velkou většinu otázek už máte připravenou od nás. Je to služba pro lidi, kteří s tím nemají zkušenost, nejsou programátoři, ale přesto si dotazník mohou udělat.

HN: Nyní vyvíjíte interaktivní dotazník založený na on-line komunikaci. Jak má fungovat?

O. C.: Je to spíš takový laboratorní pokus, vize. Sledujeme, co se děje v oblasti umělé inteligence a komunikace, a chtěli bychom nastavit nějaký trend. Hodně lidí dnes používá různé textové aplikace typu WhatsApp, Facebook Messenger, Viber a jsou zvyklí na chatovací komunikaci. Dotazník je sice na první pohled obyčejný formulář, na druhou stranu by se mohl transformovat do rozhovoru. Koneckonců, když vás na ulici zastaví tazatel, vede s vámi rozhovor. Chceme zkusit něco takového, aby lidé nevnímali průzkum jako vyplnění dotazníku, ale jako komunikaci, rozhovor.

HN: Bude to tedy něco jako chatbot − robot, který komunikuje s lidmi on-line?

O. C.: Přesně tak by to mělo fungovat. Vytvoříte si dotazník a u něj bude určitý doplněk. Ten si zapnete a dotazníky se tak budou moci zapojit na Facebook a robot bude schopný komunikovat přímo přes Mes­senger. A když se v dotazníku na něco zeptám a nebude tam třeba doplňující otázka proč, tak se robot zeptá sám. Během příštího roku chceme tento doplněk otestovat. Ale je možné, že to bude slepá ulička, nebude efektivní a prostě ho zahodíme.

HN: Plánujete také expanzi do USA. Tam je doma váš největší globální konkurent SurveyMonkey. Jak se tam chcete prosadit?

O. C.: Bude to těžké, nechceme se honit za tím, porazit jedničku na trhu, která v USA působí desítky let. Z pohledu byznysu to nemusí dávat smysl. Nepotřebujeme být nejznámější nebo nejvyhledávanější. Mám dlouhodobý cíl, aby Survio pomáhalo 20 milionům lidí. Teď je to smělý cíl, ale SurveyMonkey jich má ještě víc.

HN: Jak chcete tohoto cíle dosáhnout?

O. C.: Postupným růstem, jako doteď. USA pro nás jsou a mohou být čtyř- až pětinásobek toho co zbytek světa. Jestliže dnes máme dva miliony uživatelů, pokud se expanze povede, během pár let se můžeme dostat na 10 milionů. Je ovšem potřeba si uvědomit, že SurveyMonkey je na trhu 20 let. My jsme aktivně na trhu, kdy jsme začali pronikat i do jiných zemí, teprve třetí rok.

HN: Kde na expanzi vezmete peníze?

O. C.: Dokážeme něco vydělat, část pustíme ze svého. Když se nám nepodaří za vlastní peníze ukázat, že to bude stát za to, tak se budeme muset poohlížet po externím financování.

jarvis_5b88f87c498ea2ce2ac9eb43.jpeg
Firma Survio vznikla až na třetí pokus.
Foto: HN – Matej Slávik
Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru